Zn. AIWA jsem měl moc rád, byla za socíku významným dovozním artiklem přes PZO Tuzex k oživení mizerné nabídky hi-fi audio na vnitřním trhu před revolucí (1989). Nadprůměrna jakost, elegantní design, dostupné ceny. Sympatickým doplňkem byl bias fine adjustor skoro ve všech magnetofonech i těch levných hrajítkách nejnižších tříd.
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
ty lepší měli dokonce DATA system
to potom fakt co bylo na vstupu, to bylo na výstupu - nahrávce
když se na dobré chromce či metalce přepínal tape-source, nebyl slyšitelný rozdíl.
Ano, tak to bylo. AD-F 990 měl plně automatickou kalibraci kdežto F 770 ruční, je to víc než 25 let zpět. Vlajkovou loď tvořil receiver AX-7800 s extrémní citlivosti na FM pod 0.5 µV, legendární deck řady Excelia XK 007 a XK 009 vybavené sysytémem dbx. Dovoz k nám byl zastoupen rychloreverzním (0.2s) kazetovým magnetofonem AD-R 450 později modifikován do podoby AD-R 460 a AD-R 470. Cenově srovnatelný s Tesla SM-260, SM-261 jenomže mít deck AIWA v sestavě, to byl nadstandart a společenská prestiž doby, prosím pěkně. Završení řady reprezentoval AD-S 950 dolby S.
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)