Ale pokud byl "sběratel" spokojen?Náš zákazník,náš pán!
hřebenový filtr
Moderátor: Moderátoři
-
radovanhlaváček
do TV přidávaly voliče na 6 programů,když telka uměla jen jeden...
To už je dávno,dávno již tomu jak říkávala babička....Byly krásné celokovové elektronky /6P9/,
spoje v televizi byly správně "zavařené"/REKORD/,tam studeňáky nehrozily a
obrazovky byly plechové/TEMP2,TEMP3/.A v trochu vlhčím bytě to bývala "švanda",tam
si na nedostatek ozónu nemohli stěžovat...pomáhal bezbarvý lak,tak se televize lakovaly...ale zákazníci byli spokojení a tolik "chytráků" jako v době dnešní se nevyskytovalo...
Paní měla TV Temp2 (nebo to byla jednička?),no nic hlavně to byla ta s tím strašně dlouhým hrdlem.
Přijdu k ní a paní povídá:".........nějak v tom zasyčelo a najednou přestala ta mrcha ruská ukazovat",(paní byla asi antibolševik
Nechci zdržovat dlouhým vysvětlováním.Prostě paní umyla okna a když věšela záclonu,tak ji spadla garnýž přímo na ten papírovej kryt a ulomila hrdlo obrazovky.
Spravit to už nechtěla.
Někdy si na takové věci rád vzpomenu,když nemůžu s něčím hnout(jó,to byly časy).
Snažím se pořád něco učit ale do lebky už mi to neleze jako ve dvaceti. Holt asi pustíme mladý dravce
PS Taky rád vzpomínám na jednu příhodu to jsem byl ještě na Vysočině a šeli jsem k jedné babičce n(no ona zase tak stará nebyla) dělat ještě s kolegou anténu. Lezli jsme po chaloupce jako diví a nikde skoro žádnej signál. Když už jsme to po hodině chtěli vzdát že to bez zesilovače nepůjde tak jsme to babče oznámily a ona že žádnej zesilovač platit nebude a že bude teda chytat signál jako před tím. Tak jsme na ni zůstali koukat kde to teda ten signál chytala no a ona vzala vidle uvázala na ně nahoru anténu , ta tam jen tak plandala no a přes okno je hodila do hnoje před barákem a mi jsme šli do kolen obraz tam byl. To se skutečně stalo a byla to asi jedna z nejlepších příhod co se nám stali. Podotýkám byly to v 79 na ČB tuším Standard a výhrou byl tankrát zašumělí ale sledovatelný obrázek. Na vysočině byly vždycky problémy se signálem..
OT
Konečně ty hřebenové filtry dnes vypadají úplně jinak, než ty původní. I můj hřeben, má-li být účinný, se musí spíše podobat houbě, vývoj je vývoj.
Ale je to tak - někomu je úplně jedno, jak kvalitní je obraz a často i zvuk, někdo vás bude honit za nekvalitní opravu, ale nebude chtít investovat do pořádné antény...
A ještě takové malichernosti, jako občasné hraní proužkové struktury všemi barvami, je zneužito k reklamním účelům: kupte si náš přijímač. Má sice totéž, co všechny ostatní, ale to neví každý, hlavně, když se to umí pojmenovat. Co na tom, že to znamená překročení fyzikálních zákonů? Tak na to přirazíme na ceně a tučně to zvýrazníme v prospektu. Technická kvalita poloviny vysílaných pořadů je stejně taková, že se to nepozná, ostatní kvality radši neřeším. Radek Hlaváček to vystihl, tohle podepíšu.
Hill píše:Mimochodem - v roce 1973 jsem právě v Lipníku byl překřtěný na Hilla. Sudovým U lípy. Když jsem později dostal nabídku jít tam učit, už se mi zpátky moc nechtělo. Ty dva roky v zeleni mi stačily... a nejezdím tam už ani tak často, jak bych rád...
A ja som žil v tom, že to je tvoje pravé příjmení.
Zisťujem, že márne hádam, čo je to cloche obvod a o preemfázi a deemfázi to ťahám za päty... Nuž, vám sa rovnať nemôžem páni
Nějak nám vývoj nabral otáčky nebo přestáváme stíhat. Asi ale od obojího trochu: opravdu mi připadá, že kalendář jsou vlastně rysky na logaritmickém pravítku. Čím vyšší číslo, tím blíž je to k ještě vyššímu.
Když si vzpomenu na metr, co jsme stříhali na vojně, zase platí to logáro - čím menší číslo, tím déle to trvalo k ještě menšímu. A přitom mi ty centimetry opticky připadaly stejně dlouhé. Mimochodem: vojenská služba byla důvodem, proč jsem se objevil v Lipníku, ono to tehdy vůbec dobrovolné nebylo, ale to tu mnozí pamatujete.
S kým jsem tehdy v tom učilišti hovořil, už si nepamatuji, jednak je to už móóóře let, jednak jsem paměť na jména napoprvé neměl nikdy. Takže ani nevím, jestli mi to místo nabízel člověk, kterého bych uznal jako autoritu později, nebo nomenklaturní kádr (těch se tehdy vyrojila spousta, protože ti inteligentnější byli odejiti z funkcí), kterého bych za autoritu neuznal, dokud by v oboru nepředvedl, že si to zaslouží, poněvadž s uznáváním autorit mám také problém celý život. Vlastně ani nevím, jestli ty nabízené podmínky byly aspoň slušné.
V té chvíli totiž převážila skutečnost, že stříhám metr, na jehož konci byl civil v Podkrkonoší...
A teď do mě a pak šup zpět k hřebenovému filtru.