.Nadrz mam nizku,vrch je len 1400mm nad podlahou.Zvaral som ju v kotolni,lebo by som ju tam nedostal.Preto musi byt aj vymennik nizky,aby bol dosiahnuty dobry obeh vody.Povodne som chcel kupit komplet zostavu aj s 300l bojlerom,ale nan jednoducho nemam plac.Moj vyrobeny doma uz sluzi zo 20 rokov a myslim,ze este tolko vydrzi.50m kotuc rurky kostuje v Polsku zhruba 600 zlatakov,a za to sa nezozenie ziadny tovarensky vymennik,ktory by mal podobnu vyhrievaciu plochu a pripojenie aspon 5/4ve.Teplovodní solární ohřev TUV
Moderátor: Moderátoři
No,prave moc kombinovat nemozem,nemam plac a ani sa mi nechce odizolovavat AN.Z nej zvrchu mam vyvod na bojler a spiatocka z bojlera sa vracia v polovici vysky AN.Viem,budu tam straty,ale voda z vymennika pojde cez AN hned do bojlera Ta nadrz vykryje zamraceny den,dva a ked bude dlhsie pod mrakom,zakurim .Nadrz mam nizku,vrch je len 1400mm nad podlahou.Zvaral som ju v kotolni,lebo by som ju tam nedostal.Preto musi byt aj vymennik nizky,aby bol dosiahnuty dobry obeh vody.Povodne som chcel kupit komplet zostavu aj s 300l bojlerom,ale nan jednoducho nemam plac.Moj vyrobeny doma uz sluzi zo 20 rokov a myslim,ze este tolko vydrzi.50m kotuc rurky kostuje v Polsku zhruba 600 zlatakov,a za to sa nezozenie ziadny tovarensky vymennik,ktory by mal podobnu vyhrievaciu plochu a pripojenie aspon 5/4ve.
.Nadrz mam nizku,vrch je len 1400mm nad podlahou.Zvaral som ju v kotolni,lebo by som ju tam nedostal.Preto musi byt aj vymennik nizky,aby bol dosiahnuty dobry obeh vody.Povodne som chcel kupit komplet zostavu aj s 300l bojlerom,ale nan jednoducho nemam plac.Moj vyrobeny doma uz sluzi zo 20 rokov a myslim,ze este tolko vydrzi.50m kotuc rurky kostuje v Polsku zhruba 600 zlatakov,a za to sa nezozenie ziadny tovarensky vymennik,ktory by mal podobnu vyhrievaciu plochu a pripojenie aspon 5/4ve.-
petrfilipi
- Příspěvky: 2901
- Registrován: 13 zář 2005, 00:00
Pánové, děkuji za Vaše názory a rady, hlavně pak děkuji Ferovi7.
Já jsem teď ve fázi zkoumání ekonomiky solárních panelů. Z nepoužívaného počítadla motohodin jsem připojením ke spirále boileru vyrobil počítadlo boilerohodin a v neděli, 16.12.2012 ve 12:00, jsem ho se stavem 0,0h připojil.
Dnes je úterý a mám natočeno 8,2h. Uvidím v neděli, pak to vynásobím 53, dále 2 (2kW spirála) a 2,2 (2,2 kč/kWh v NT). Výsledek bude dejme tomu 7.000 Kč, to je finanční náročnost ohřevu TUV pomocí elektrického boileru.
Proti tomu budu náklady na solár (očekávám je ve výši min. 50.000 Kč za komplet se dvěma solárními panely), využitelnost soláru (třeba 1/2 dní v roce) - takže se mi soláry zaplatí za cca 14 let. No nic moc. A to jsem počítal nejlevnější ploché solární kolektory á 10.000 Kč. Kdyby to byly kolektory original Apricus (2x AP30), tak je cena 74.000 jen za dva panely, bez boileru (13.000), čerpadla (4.000) - to se pak dostanu na 100.000. Sice zlepším účinnost (budu moci více dní ohřívat solárem vodu), ale neúměrně se zvýší i cena. I kdybych pak nemusel topit do boileru elektřinou vůbec, tak mi to zaplatí za 14 let (100.000/7.000). Zase nic moc.
Ale uvidím, co za týden naměřím.
Ještě mě napadá, že by bylo řešením nekupovat nový 250l boiler, využít ten starý obyčejný (stejně máme 120l boiler s výměníkem), koupit jen jeden kolektor a tím topit do tohoto boileru.
Petr Filipi
Já jsem teď ve fázi zkoumání ekonomiky solárních panelů. Z nepoužívaného počítadla motohodin jsem připojením ke spirále boileru vyrobil počítadlo boilerohodin a v neděli, 16.12.2012 ve 12:00, jsem ho se stavem 0,0h připojil.
Dnes je úterý a mám natočeno 8,2h. Uvidím v neděli, pak to vynásobím 53, dále 2 (2kW spirála) a 2,2 (2,2 kč/kWh v NT). Výsledek bude dejme tomu 7.000 Kč, to je finanční náročnost ohřevu TUV pomocí elektrického boileru.
Proti tomu budu náklady na solár (očekávám je ve výši min. 50.000 Kč za komplet se dvěma solárními panely), využitelnost soláru (třeba 1/2 dní v roce) - takže se mi soláry zaplatí za cca 14 let. No nic moc. A to jsem počítal nejlevnější ploché solární kolektory á 10.000 Kč. Kdyby to byly kolektory original Apricus (2x AP30), tak je cena 74.000 jen za dva panely, bez boileru (13.000), čerpadla (4.000) - to se pak dostanu na 100.000. Sice zlepším účinnost (budu moci více dní ohřívat solárem vodu), ale neúměrně se zvýší i cena. I kdybych pak nemusel topit do boileru elektřinou vůbec, tak mi to zaplatí za 14 let (100.000/7.000). Zase nic moc.
Ale uvidím, co za týden naměřím.
Ještě mě napadá, že by bylo řešením nekupovat nový 250l boiler, využít ten starý obyčejný (stejně máme 120l boiler s výměníkem), koupit jen jeden kolektor a tím topit do tohoto boileru.
Petr Filipi
Aj ja som si dal urobit cenove ponuky.
A vysledok?: 290-420 tis.Sk!
Urobil som si to sam za cca 130tis. (Je pravdou ze som prisiel o nejaky material a 2x o solarnu kvapalinu, ale je to max.5-10.tis.)
Ale prvotny dovod preco som si to robil sam, bolo:
ak som postupne popisoval aku mam zostavu a ako chcem aby to pracovalo, tak odpovede firiem a odbornikov boli postupne asi:
Nie je problem, samozrejme urobime, nejako sa to vyriesi, uvidime, neviem, my take nerobime.
A vysledok?: 290-420 tis.Sk!
Urobil som si to sam za cca 130tis. (Je pravdou ze som prisiel o nejaky material a 2x o solarnu kvapalinu, ale je to max.5-10.tis.)
Ale prvotny dovod preco som si to robil sam, bolo:
ak som postupne popisoval aku mam zostavu a ako chcem aby to pracovalo, tak odpovede firiem a odbornikov boli postupne asi:
Nie je problem, samozrejme urobime, nejako sa to vyriesi, uvidime, neviem, my take nerobime.
Kalkulace pro natápění bojleru z FVE vychází o něco příznivěji, záleží na tom, za kolik seženeš panely. 2kWp se dají pořídit za 30 000kč. Pak už jen nosné prvky, spínaný solární regulátor ( nutno sbastlit sám ) a trocha ostatního haraburdí, celkem cca 40 000kč. Natápět můžeš stávající bojler( základní natopení na 45°C nočním proudem, pak do 80°C solárem, nutná termobaterie) , nebo lépe natápět sériově předřazený samostatný bojler. Pracuje se s DC, takže vypínání přes DC stykač ( obyč AC, všechny 3 kontakty v serii)
Výhodou je , že nehrozí přehřátí ani zamrznutí a slušná účinnost v zimě.
Zabere to víc plochy na střeše, ale tam bývá místa dost.
Výhodou je , že nehrozí přehřátí ani zamrznutí a slušná účinnost v zimě.
Zabere to víc plochy na střeše, ale tam bývá místa dost.
zelenac píše:Tvoje prispevky k teme su take poucne
No, ty jsi toho asi viděl dost málo, že ? Já viděl zámečníka, který neuměl pořádně dělat ani s kladivem. Zase jsem ale viděl elektrikáře, co ty zámečníky museli učit jak se to má dělat doopravdy.
Mna to zatial vyslo na 2000E.Mam 3 ploche panely,cerpadlo s riadiackou,hadice aj so srobenim a drziak panelov na plochu strechu.Plus k tomu kvapalina.Dalsie naklady su este 200E co stalo 50m medenej rurky.myslim,ze dalsie naklady by uz nemali byt,uz len praca a ta sa nerata.Keby to montovala firma,vyslo by to hodne drahsie a bez origo bojlera by to ani nechceli zapojit.Spotrebu elektriny som neskusal sledovat,teplu vodu ohrievam uz 20 rokov z AN,takze mne ani tak nejde o setrenie elektrinou,skor je to o komforte.Ak to bude slabe,nie je problem pridat par kolektorov.Uvidim na jar,ako to bude pracovat.
Tak,po 2 mesiacoch prve poznatky.Zatial to podla pocitaca ukazuje 3000kWh,neviem odkial to berie udaje.2kubikovu nadrz drzi zhruba na 50C.Teraz to uz hreje lepsie,Jun bol dost dazdivy.Myslim,ze 3 ploche kolektory stacia na ohtev TUV.Lenze ma zaraza jedna vec,ta riadiacka ovlada cerpadlo plynule a , cerpadlo pri rozbehu a dobehu riadne vrci.Asi tam dali nejaku triakovu regulaciu.Ked ide naplno,uz ide ticho.Tak rozmyslam,ze na vystup z RJ co siel do cerpadla pripojim relatko a nim budem ovladat cerpadlo.To vrcanie je fest neprijemne a tym relatkom by som ho odstranil.Co na to poviete?
že bude vrčet to relátko a bude se míchat na vrch AN studená voda, kterou kolektor nestihne při velkém průtoku (čerpadlo stále naplno) ohřát. Údaje to bere ze zadané hydraulické charakteristiky čerpadla, doby jeho běhu a rozdílů teplot, protože tam průtokoměr asi není. 3MWh za dva měsíce je trochu úlet.
Zhruba si mi s tym pocitadlom potvrdil to,co som si myslel.Sudruh vyrobca riadne nadsadil vysledky,co ukazuje pocitac.Inak,relatko by vrcat nemalo,ma radovo nizsi odber ako cerpadlo,pripadne tam dam kondik 
.Kolektory by nemali mat problem s ohrievanim.Ked stihaju ohrievat teraz na plny chod cerpadla,budu stihat aj potom a AN nevie ako je napajane cerpadlo,takze sa tam nic nebude miesat.Islo mi hlavne o to,ci ta riadiacka nebude kecat ohladom vyrobenych kWh.Ale,kedze keca uz teraz,tak na to prdim a dam tam to rele.Inak,ta riadiacka stoji za hovno,teraz by som uz len kupil dobre cerpadlo a nabastlil by som nan jednoduche ovladanie,kedze 90 percent z funkcii RJ nepotrebujem.Lenze uz je namontovana,tak to uz nebudem prerabat,kym sa tam daco nepototo...Inak,prietokomer to ma,len je to asi naschval blbe nastavene,aby bol zakaznik spokojny,ze kolko kW mu to vyraba 
.Kolektory by nemali mat problem s ohrievanim.Ked stihaju ohrievat teraz na plny chod cerpadla,budu stihat aj potom a AN nevie ako je napajane cerpadlo,takze sa tam nic nebude miesat.Islo mi hlavne o to,ci ta riadiacka nebude kecat ohladom vyrobenych kWh.Ale,kedze keca uz teraz,tak na to prdim a dam tam to rele.Inak,ta riadiacka stoji za hovno,teraz by som uz len kupil dobre cerpadlo a nabastlil by som nan jednoduche ovladanie,kedze 90 percent z funkcii RJ nepotrebujem.Lenze uz je namontovana,tak to uz nebudem prerabat,kym sa tam daco nepototo...Inak,prietokomer to ma,len je to asi naschval blbe nastavene,aby bol zakaznik spokojny,ze kolko kW mu to vyraba Ta regulace otáček čerpadla se dělá proto, aby za sníženého výkonu panelu se do aku dodávala stejná nebo vyšší teplota jako je navrchu, tedy aby se čerpadlo nemuselo vypínat. Konvenční ON-OFF rozdílový termostat to tak dělá.
Jinak to měření dost záleží na tom jak se nastaví ty konstanty a to ne podle papíru, ale skutečného stavu, jako výtlačné výšky, hydraulického odporu, atd.. Otázkou další je, jestli regulátor bere v úvahu i "teplotně-předávací" charakteristiku vody.
Jinak to měření dost záleží na tom jak se nastaví ty konstanty a to ne podle papíru, ale skutečného stavu, jako výtlačné výšky, hydraulického odporu, atd.. Otázkou další je, jestli regulátor bere v úvahu i "teplotně-předávací" charakteristiku vody.
Teplotu na vrchu aku to neberie do uvahy.Cerpadlo zapne,ked je teplota kolektora vyssia o 5C,ako na spodku bojlera,ci nadrze.Takze,vrch bojlera a nadrze 65C,spodok nadrze 30C,vrch kolektora 36 a uz sa to zacina rozbiehat.Za asi minutu bezi cerpadlo uz naplno,o chvilu zacnu otacky padat az cerpadlo vypne.To sa stale popakuje,kem nie su kolektory zohriate a cerpadlo uz potom bezi stale naplno.Ale,vypina to aj tak,mozno nie tak casto,ako keby tam bol len vypinac,ale vypina.Hlavne rano,ked su panely chladnejsie,ako voda v bojleri.Ono to tych velicin snima vela,ale mne je to zbytocne.Stacilo by mi,keby tam bol len ten rozdielovy termostat,co bol dakedy davno v Amare.Takto cerpadlo zo zaciatku len mrnci,potom sa rozbehne,kolektory sa ochladia a cerpadlo zas mrnci,kym nezastane.Teraz ide o to,co je pre cerpadlo horsie.Ci toto mrncanie,alebo zapnutie a vypnutie natvrdo niekolkokrat denne viac.V kotli mi takto cerpadlo bezi asi 15 rokov,kym sa nahreje nadrz,zapina a vypina asi kazde 3 minuty.
Jo ty máš AN se spodním šnekem, jsem uvažoval trochu jinou konfiguraci.
Jelikož je toto nízkospádový systém, regulace otáček nepřináší žádné dramatické navýšení výtěžnosti oproti klasickému rozdílovému termostatu.
Pro čerpadlo je asi horší to vrčení, asi je to tedy řízené triakem.
Teoreticky se může i stát, že čerpadlo jen vrčí a netočí se.
V regulátoru by se měl dát nastavit minimální výkon čerpadla.
Možno by pomohla nějaká tlumivka mezi regulátor a čerpadlo.
Co je to za regulátor a co to všechno měří?
Jelikož je toto nízkospádový systém, regulace otáček nepřináší žádné dramatické navýšení výtěžnosti oproti klasickému rozdílovému termostatu.
Pro čerpadlo je asi horší to vrčení, asi je to tedy řízené triakem.
Teoreticky se může i stát, že čerpadlo jen vrčí a netočí se.
V regulátoru by se měl dát nastavit minimální výkon čerpadla.
Možno by pomohla nějaká tlumivka mezi regulátor a čerpadlo.
Co je to za regulátor a co to všechno měří?
Tak si mi potvrdil,co som si zhruba myslel aj ja o tej regulacii.Bude tyristorova,motorcek ventilatora rozbehne pekne plynule bez vrcania.Lenze,cerpadlo kladie pri rozbehu omnoho vecsi odpor a preto vrci.Ta RJ ma funkcii pokkt 
,ani som vsetky nevyskusal.Mna zaujima len teplota solaru,teplota v strede vymennika,na spodu vymennika a vratna teplota do kolektora.Da sa tam inak menit teplota spinania,prietok cerpadla a vela kadejakych zbytocnosti.Cerpadlo samo ma este 3 polohy vykonu,teraz to mam na 2ke.Dnes mi nadrz nahrialo na 65C,kolektory mali najviac 75C.Bez nadrze,len s bojlerom by to uz asi vypinalo,lebo sa to neda nastavit na viac,ako 85C.Potom sa vraj kolektory hreju,az kym sa fridex neodpari a nevtlaci neodparenu kvapalinu do expanzky.To musia potom tie kolektory dostavat pekne na prdel .
Tlmivku sa tam bojim dat,aby nejeblo riadiacke.
Minimalny vykon cerpadla sa da nastavovat,nezavisle od vykonu prietok,ale to vsetko je nanic,staci nastavit len jednu z troch poloh na cerpadle.Inak cerpadlo stale vrci,kym na paneli nezobrazi,ze uz bezi naplno.Potom uz ide ticho.
,ani som vsetky nevyskusal.Mna zaujima len teplota solaru,teplota v strede vymennika,na spodu vymennika a vratna teplota do kolektora.Da sa tam inak menit teplota spinania,prietok cerpadla a vela kadejakych zbytocnosti.Cerpadlo samo ma este 3 polohy vykonu,teraz to mam na 2ke.Dnes mi nadrz nahrialo na 65C,kolektory mali najviac 75C.Bez nadrze,len s bojlerom by to uz asi vypinalo,lebo sa to neda nastavit na viac,ako 85C.Potom sa vraj kolektory hreju,az kym sa fridex neodpari a nevtlaci neodparenu kvapalinu do expanzky.To musia potom tie kolektory dostavat pekne na prdel .
Tlmivku sa tam bojim dat,aby nejeblo riadiacke.
Minimalny vykon cerpadla sa da nastavovat,nezavisle od vykonu prietok,ale to vsetko je nanic,staci nastavit len jednu z troch poloh na cerpadle.Inak cerpadlo stale vrci,kym na paneli nezobrazi,ze uz bezi naplno.Potom uz ide ticho.