kondenzátorová svářečka

[no_-_name]

Zdravím,
jak byste řešili regulaci nabíjení kondenzátoru ve svářečce na termočlánky? Představu mám takovou, že nabiju kondík a pak ho přes tyristor vybiju do sváru. Potřebuju ale měnit množství energie v kondenzátoru a nevím, jestli je lepší jeho nabíjení sledovat na základě uplynulého času anebo raději sledovat napětí, na které se nabil.

edit: v principu to bude něco jako fotoblesk, jak se to řeší tam?

[mi-ro]

Jaké napětí, jaká energie, jaký proud? Vydrží to tyristor? Kond musí být taky stavěný na impulzní proudy. PS k dotazu, podstatné bude napětí na kondu. To dá s kapacitou jmenovitou energii.

[Eleman]

Jestli těch kondenzátorů je víc paralelně, můžeš to řešit přepínáním kondenzátorů v paralelní kombinaci (změnou kapacity) a nabíjením na konstantní napětí.
Pokud je kondenzátor jeden a máš možnost změny napětí, bude asi lepší (a přesnější) měnit energii změnou napětí na které se kondenzátor nabije. W=½·C·U²

[ZdenekHQ]

Není tam náhodou potřeba nějakej tvarovací článek, aby se ta energie trošku rozložila v čase a omezil se maximální proud ?

[Zaky]

Termočlánky K svařujeme pod dusíkem laboratorním zdrojem 20A, mínusem se přitiskne lehce smotaná a na stejnou délku zastřižená dvojice chromel alumel ke kusu dlaždice, plusem se krátce chytne oblouk o konec a je hotovo. Jako elektrody používáme tuhy do versatilky. Vyrábíme tak stovky kusů a nějaké časování se nejeví být potřeba. Používáme ale slaboučké dráty 0,3 mm.
Michal

[FERYACT]

Potřebuješ li měnit energii kondensátorů nabíjej je na různá napětí.

[varok]

Není to něco podobného, jako ty zdroje, kterými se nastřelují ty poměděné šrouby, fastony apod.? Něco podobného jsme měli ve firmě, kde jsem kdysy dělal. Nastřelovali se obloukem, který vznikal výbojem z kondíku, někdy i dokonce šrouby M8 a velké 6mm fastony a nebyl problém. Kdysy jsme to otevřeli, bylo tam docela malé trafo, asi jako v mikrovlnce, obrovský kondenzátor myslím několik Farad a regulace byla nějak elektronicky. Na předním panelu byl na regulaci potenciometr.

[no_-_name]

varok: jo, to je hodně podobný. Prostě vybíjíš kondík do zkratu.
mi-ro: je to v podstatě variabilní, přemýšlel jsem o nabíjení na max cca 30V a kapacita kondíku, který mám k dispozici na pokusy je 210.000 uF, což vychází na nějakých 94 Joulů

[no_-_name]

Nějak mi to při dnešku nepřemejšlí. Jaký vidíte úskalí při konstrukci typu
1.regulovatelnej zdroj nabije kondík na určitý napětí. Komparátor pak relátkem zdroj odpojí od kondíku a připojí se tyristor.
2.přes tyristor vybiju do sváru
3.cyklus se opakuje.

Potenciometrem na zdroji bych si nastvil napětí na kondíku, při jeho snižování by pomáhal srážecí odpor.

Co dělám špatně?

[bu2520]

hlavní problém se který jsem se setkal, je materiál a provedení elektrod .

[no_-_name]

běžně se používají uhlíkové špičaté elektrody. Zas tolik na tom asi nesejde. Spíš nějak nemůžu vymyslet rozumný řízení nabíjení kondíku na různá napětí. Inspiroval jsem se obvodem pro fotoblesk odsud http://www.radio-foto.eu/foto/Studioblesk.php ,ale tam je kondíků celá baterie a různá napětí se řeší přepínáním diod usměrňovače. Chci to mít z neprozřetelných důvodů kontaktu člověka s vývodem na bezpečné napětí.

Kde byste sháněli tyristory? Potřeboval bych nějakou slušnou placku, jako byly starý poctivý ČKD. Neválí se někomu doma? Nový ABB jsou cenově hrozný rakety, na to jak je můj výsledek zatím ve hvězdách.

[PavelFF]

Jak velký tyristor by sis představoval? Na Aukru se prodávají běžně na 125A nebo na 250A tak asi za 150-400Kč. Jestli chceš na 630A, tak to asi bude problém.
Tobě jde o jeden puls, takže tyristor snese mnohem víc, než je jmenovitý proud.


Tenhle na 250A nikdo nechtěl ani za 200Kč včetně chladiče.http://aukro.cz/tyristor-s-chladicem-ckd-t955-250-12-i3362965508.html

http://aukro.cz/listing.php/search?change_view=1&country_code=56&string=tyristor&search_type=1&shop=0&closed=1&exclude=&price_from=&price_to=&category_radio=1&category=0&order=t&view=gtext&buy=0&pay=0

Kondenzátor se dá nabíjet zcela primitivně usměrňovačem z trafa. Trafo může mít různé odbočky a přepínač (v cestě musí být vždy omezovací odpor). Nebo autotrafem, nebo běžným stabilizovaným regulovatelným zdrojem s omezením proudu. Musí tam být nějaký vybíjecí odpor, aby se napětí dalo taky snižovat. Odpojování zdroje během sepnutí tyristoru je myslím zbytečné. Proud zdroje je nepatrný vůči výkonovému pulzu.

[no_-_name]

Odbočky právě nechci, mám momentálně k dispozici jen jednoduchý trafa

[PavelFF]

Tak stabilizovaný zdroj - třeba s LM317. Můžeš tam mít buď potenciometr, nebo přepínač pro skokovou a opakovatelnou volbu napětí. Obvod musí mít kolem sebe ochrany z diod. Proudové omezení má zabudované.
Omezovací odpor bude asi nutný.
Snad ten stabilizátor nepřejde rovnou do "foldback" charakteristiky a nezavře se. Mohl by si myslet, že je to zkrat (což kondenzátor zpočátku v podstatě je). Asi bude nutný vhodný malý odpor na výstupu stabilizátoru.
Taky je v někde katalogu varianta ze 2 LM317, jedna omezuje proud na definovanou hodnotu a druhá je zdroj napětí. Ale nevím, jestli by to při nabíjení čistě kapacitní zátěže nezlobilo.

Chce to vyzkoušet , stojí to pár korun.

Ještě je nutno se podívat na dobu nabíjení - jestli na ní záleží.
C =210mF se na 30V nabije proudem 1A za 6s (pokud jsem to nesplet).

[varok]

Tak co jsme měli ve firmě kde jsem dělal, tak tam byly úchyty měděné, ale možná to byla nějaká směska ještě s jinými prvky. Vzhled ale jako měď. Na bodovačku se taky dává měď na hroty, ale to nic nevydrží. Tak šéf potom koupil kulatiny nějaké chrom-mědi, myslím.
Ty úchyty na šrouby měli tvar válečku. Jedna strana se našroubovala do pistole a druhá měla zářezy a dutinu podle toho, co se mělo nastřelovat.
Nejsem si jistý, ale myslím že se tohle i běžně prodává a ty mašinky se nazývají spottery, nebo nevím jak se to správně píše.