Konstrukce elektronky

Zpráva

kulikus · #1 Příspěvek od **kulikus** » 30 srp 2013, 12:38

Jak velký bývá podtlak v elektronkách a čím jsou plněny?

Habesan · #2 Příspěvek od **Habesan** » 30 srp 2013, 12:46

Běžné elektronky jsou k prasknutí natlakovány vakuem.

kulikus · #3 Příspěvek od **kulikus** » 30 srp 2013, 12:52

To asi víš, že vakua jsou klasifikovaná. Otázka je, jak hluboké. Vzhledem k tlaku na baňku elektronky z vnějšku je tu možnost odlehčení plněním.

Ses jseště nepřestal chechtat tomu linku, viď.

helios · #4 Příspěvek od **helios** » 30 srp 2013, 12:58

Bežne stačí vákuum -1atm. Vyššie asi ťažko dosiahneš.

weed_smoker · #5 Příspěvek od **weed_smoker** » 30 srp 2013, 13:06

Obvykle tam je vakuum,ale jsou i elky plněný plynem (stabilizátory,tyratrony,doutnavky/digitrony a přepěťový ochrany).Ty se poznaj tak,že po zapojení na napětí 90-300V přes odpor řádu kΩ začnou svítit oranžovou,růžovou nebo fialovou barvou.

#6 Příspěvek od **MetalGod** » 30 srp 2013, 13:18

Helios: 0 atmosfér je dokonalý vakuum (nereálný), jak chceš zařídit -1atm?
Nejvyšší člověkem vytvořený vakuum mělo tlak 100 nPa. Na 1cm² bylo prej pouhých 100 částic.

BOBOBO · #7 Příspěvek od **BOBOBO** » 30 srp 2013, 13:18

Citace : Podmínkou správné činnosti elektronky je její dokonalé vyčerpání (vakuum). Velikostí vakua rozumíme tlak plynů, zbylých v baňce elektronky. Plyn se odčerpává vývěvou až na nejvyšší dosažitelnou mez. Zbytky plynů se odstraní tzv. getrem. Tento povlak pak pohlcuje zbytky plynů, popřípadě i plyny uvolněné z kovu elektrod. Špatně vyčerpaná elektronka nemá za jinak stejných okolností stále stejný anodový proud. V takové elektronce jsou molekuly zbylého plynu hustě rozloženy. Elektrony letící velkou rychlostí na anodu narážejí na tyto molekuly a štěpí je na záporné a kladné ionty. Tím počet elektronů, letících na anodu vzrůstá. To znamená, že vzrůstá i anodový proud.

Počet srážek elektronů s molekulami nemůžeme regulovat, proto i anodový proud není přesně ovladatelný. Při vysokém vakuu jsou molekuly plynu uvnitř elektronky daleko od sebe, mezi nimi jsou veliké mezery, letící elektrony se prakticky nesrážejí s těmito molekulami, nedochází k nárazové ionizaci a anodový proud je přesně ovladatelný.

Nedokonalé vakuum elektronky je škodlivé též proto, že nárazovou ionizací vzniklé kladné ionty jsou přitahovány záporným oblakem elektronů v okolí katody, dopadají na katodu a mohou ji poškodit.

BOBOBO · #8 Příspěvek od **BOBOBO** » 30 srp 2013, 13:21

Kupodivu můžeš zařídit i tlak -1atm. , když to vztáhneš k atmosferickému tlaku při tlakové výši .

#9 Příspěvek od **MetalGod** » 30 srp 2013, 13:37

1atm = 101325Pa (1013.25hPa/1.1.325kPa); 0atm = 0 jakýkoliv jiný jednotky tlaku = absolutní vakuum, kde je teplota 0K a žádná částice hmoty

Pokud by bylo v lampách dokonalejší vakuum, celej vnitřek by se při pokojový teplotě roztekl/vypařil, ale to i baňka.

BOBOBO · #10 Příspěvek od **BOBOBO** » 30 srp 2013, 13:42

Však jsi se také opravil dokonalé/absolutní .

Peterseal · #11 Příspěvek od **Peterseal** » 30 srp 2013, 14:31

Z elektrónok sa pri vyrobe odsaje vzduch pokial to len ide, ten zvysok sa odstrani getrom.
Napriklad, na spojnicu s anódou sa pridá málo kovového magnézia, ktoré sa vo vyčerpanej banke zapáli od anódy, rozpálenej silným dopadom elektrónov, čo sa dosiahne vysokým napätím. Horiace magnézium pohltí nepatrné rušivé zvyšky plynu. To magnezium potom vytvori na banke akoby ,, zrkadlo,,
Čiže podla mňa tam je takmer dokonale vakuum -99%
Nejake male zbytky vzduchu tam asi su, 100% sa neda ani getrovanim dosiahnut.

kulikus · #12 Příspěvek od **kulikus** » 30 srp 2013, 14:49

Další otázka: jaký tlak je v neonkách/doutnavkách?

Chci se dostat do obrazu, kolik třeba připustit, tedy při jakém tlaku vznikne doutnavý výboj či plazma v dutině na vakuové aparatuře při buzení tyčové elektrody ve válci frekvencí 13.56MHz (až 20W). Distance elektrod bude kolem 8mm, plyn H2 nebo vzduch.

Počítám i stím, že tomu jde pomoci vhodně orientovaným vnějším stacionárním magnetickým polem.

Peterseal · #13 Příspěvek od **Peterseal** » 30 srp 2013, 17:18

kulikus píše:.......

Počítám i stím, že tomu jde pomoci vhodně orientovaným vnějším stacionárním magnetickým polem.

Nie nahodou elektrickym? Magnetickym mozes menit smer toku elektronov, ale urychlovat mozes iba elektrickym, a predpokladam ze potrebujes urychlovat.

#14 Příspěvek od **EKKAR** » 30 srp 2013, 17:28

Peterseal píše:
kulikus píše:.......

Počítám i stím, že tomu jde pomoci vhodně orientovaným vnějším stacionárním magnetickým polem.

Nie nahodou elektrickym? Magnetickym mozes menit smer toku elektronov, ale urychlovat mozes iba elektrickym, a predpokladam ze potrebujes urychlovat.

Tos trefil kozla, Péťotuleni - čímpak jiným než magnetickým polem se asi tak urychlujou částice v běžnejch cyklotronech a jim podobnejch dalších urychlovačích částic s toroidní komorou - až po samotnej LHC (Large Hadron Collider) v CERNu?

termit256 · #15 Příspěvek od **termit256** » 30 srp 2013, 17:43

Magnetickym polem opravdu nic neurychlis. Magnetickym polem lze zmenit pouze vektor pohybu castic. Urychluje se elektrickym polem.
Ve zminenem LHC se urychluje v rezonancnich komorach. Pro kazdy svazek jsou jen 2 (celkem tedy 4) a jsou jen par metru dlouhe, zbytek toho prstence (30km magnetu) tam je jen proto, aby se castice udrzely na kruhove draze a mohly se dalsim pruchodem komorou znovu urychlit.
Castice do LHC vstupuji jiz v temer rychlosti svetla, takze komora muze byt pevna, castice se pohybuji v relativisticke oblasti, rychlost se tam jiz temer nezvysuje, zvysuje se hmotnost. Cele to bezi tusim nekde kolem 400MHz, vlna sedo komory posila proti pohybu svazku.