neni dobry se s vecma proste jen tak smirit, chce se to i zamyslet nebo se s nekym poradit
Kombinace diod
Moderátor: Moderátoři
-
PavelFF
Stašku(Stasku), je dobře, žes nelenil. Na rozdíl od custa, bych řekl, že se nesmiřuješ se záhadnými výsledky a že se radíš s ostatními.
Za můstkem na stole bys měl naměřít střední usměrněné napětí = ( 0,9 x Uef) , ještě snížené o úbytky na dvou diodách.
Takže ze střídavých 15V bys mohl naměřit něco kolem 12V . Jmenuje se to střední hodnota usměrněného napětí, a není pravda, že měřák měří hausnumera, měří střední hodnotu (pokud používáš běžný multimetr). Musí být pochopitelně přepnut na stejnosměrný rozsah.
Pokud tam přidáš vyhlazovací kondenzátor a napětí nebude zvlněné, naměříš maximální hodnotu = (Uef x 1,414), tj asi 20V.
Jestli je na svářečce naprázdno větší střední usměrněné napětí větší než střídavé efektivní, tak tam je asi ještě nějaká součástka navíc (proti tvému můstku na stole), třeba kondenzátor pro lepší zapalování nebo tak něco.
Není pravda, že měřák nic nebere. Bere málo, ale na diodě to nějaký úbytek stačí vyvolat.
Za můstkem na stole bys měl naměřít střední usměrněné napětí = ( 0,9 x Uef) , ještě snížené o úbytky na dvou diodách.
Takže ze střídavých 15V bys mohl naměřit něco kolem 12V . Jmenuje se to střední hodnota usměrněného napětí, a není pravda, že měřák měří hausnumera, měří střední hodnotu (pokud používáš běžný multimetr). Musí být pochopitelně přepnut na stejnosměrný rozsah.
Pokud tam přidáš vyhlazovací kondenzátor a napětí nebude zvlněné, naměříš maximální hodnotu = (Uef x 1,414), tj asi 20V.
Jestli je na svářečce naprázdno větší střední usměrněné napětí větší než střídavé efektivní, tak tam je asi ještě nějaká součástka navíc (proti tvému můstku na stole), třeba kondenzátor pro lepší zapalování nebo tak něco.
Není pravda, že měřák nic nebere. Bere málo, ale na diodě to nějaký úbytek stačí vyvolat.
jeste bych dopnil, ze klasicky multimetr preply na stejnosmerny rozsah meri stredni hodnotu toho usmerneho napeti jen pokud ma vzorkovaci frakvenci vetsi nez 100Hz (teoreticky) nejlepe o hodne vetsi (praxe), coz si o nektarych meracich za 120Kc nemyslim (ale mozne to je). Pokud ma nizsi vzorkovaci frekvenci, tak opravdu meri hausnumera. Pokud paralelne k tomu meraku pripojis kondenzator, tak by jsi mel namerit to napeti jinsi (bez zateze to bude mit hladky prubeh velky jako maximum sinusovky, tedy jeste snizeny o napeti na diode)
prosim vyzkousej a napis vysledek
prosim vyzkousej a napis vysledek
-
PavelFF
....jeste bych dopnil, ze klasicky multimetr preply na stejnosmerny rozsah meri stredni hodnotu toho usmerneho napeti jen pokud ma vzorkovaci frakvenci vetsi nez 100Hz (teoreticky) nejlepe o hodne vetsi (praxe), coz si o nektarych meracich za 120Kc nemyslim (ale mozne to je). Pokud ma nizsi vzorkovaci frekvenci, tak opravdu meri hausnumera. ....
To Cust:
Není pravda, že klasický multimetr za 120Kč nezměří správně střední hodnotu. Na vstupu A/D převodníku (7106) je vždycky RC článek, který tu střední hodnotu vytvoří. Neměří to hausnumera! Převod A/D se děje jen zhruba 3x za vteřinu.
...pokud meris analogovym multimetrem, pak urcite meris na stejnosmernem rozsahu stredni hodnotu, at se deje co se deje
to plati i pro stridave rozsahy s tim, ze je to pak vynasobeno patricnou konstantou, tak aby vysla efektivni hodnota pro 50Hz
Měřák analogový(magnetoelektrický) , ALE I DIGITÁLNÍ s A/D převodníkem ICL7106 VŽDYCKY MĚŘÍ STŘEDNÍ HODNOTU napětí, které mu přivedeš na vstup! Ať už má to napětí tvar jaký chce.
To Cust:
Není pravda, že klasický multimetr za 120Kč nezměří správně střední hodnotu. Na vstupu A/D převodníku (7106) je vždycky RC článek, který tu střední hodnotu vytvoří. Neměří to hausnumera! Převod A/D se děje jen zhruba 3x za vteřinu.
...pokud meris analogovym multimetrem, pak urcite meris na stejnosmernem rozsahu stredni hodnotu, at se deje co se deje
to plati i pro stridave rozsahy s tim, ze je to pak vynasobeno patricnou konstantou, tak aby vysla efektivni hodnota pro 50Hz
Měřák analogový(magnetoelektrický) , ALE I DIGITÁLNÍ s A/D převodníkem ICL7106 VŽDYCKY MĚŘÍ STŘEDNÍ HODNOTU napětí, které mu přivedeš na vstup! Ať už má to napětí tvar jaký chce.
Ahoj.
Ještě se vrátím k usměrňovači.
Myslím, že diody ( jsou-li jen čtyři v můstku, tedy žádné paralelní řazení) mohou být každá jiná. Uvažuji-li kladnou půlperiodu, jsou řazeny v sérii diody D1 a D3, při záporné půlperiodě D2 a D4. Diodový můstek bude dimenzovaný na takový proud, na jaký je dimenzovaná jeho "nejslabší" dioda.
Při použití alternátorových diod (starší TESLA KYY79..., nebo KY719 - s označením si nejsem jist), mající If=20A, je vhodné použít místo jedné diody v můstku 5 ks KYY79 paralelně řazených. Vhodné je změřit úbytky při cca 15 A a rozdělit je na čtyři skupiny s podobným napětím. Podstatné je ale i mechanické uspořádání. Je nutné dodržovat mechanickou symetrii. Dráha proudu musí být ve všech paralelních větvích stejná. Drátové přívody k jednotlivým diodám je vhodné udělat delší (cca 10-20cm) a namotat z nich "indukčnost" - vyrovnání nestejnosti diod.
Výsledný proud s 5-ti paralelními diodami If=20A v můstku (celkem 20 diod) je pak 200A. (5x20A=100A, Můstek přenese dvojnásobek proudu jedné diody=200A)
Ahoj Zbyněk.
Ještě se vrátím k usměrňovači.
Myslím, že diody ( jsou-li jen čtyři v můstku, tedy žádné paralelní řazení) mohou být každá jiná. Uvažuji-li kladnou půlperiodu, jsou řazeny v sérii diody D1 a D3, při záporné půlperiodě D2 a D4. Diodový můstek bude dimenzovaný na takový proud, na jaký je dimenzovaná jeho "nejslabší" dioda.
Při použití alternátorových diod (starší TESLA KYY79..., nebo KY719 - s označením si nejsem jist), mající If=20A, je vhodné použít místo jedné diody v můstku 5 ks KYY79 paralelně řazených. Vhodné je změřit úbytky při cca 15 A a rozdělit je na čtyři skupiny s podobným napětím. Podstatné je ale i mechanické uspořádání. Je nutné dodržovat mechanickou symetrii. Dráha proudu musí být ve všech paralelních větvích stejná. Drátové přívody k jednotlivým diodám je vhodné udělat delší (cca 10-20cm) a namotat z nich "indukčnost" - vyrovnání nestejnosti diod.
Výsledný proud s 5-ti paralelními diodami If=20A v můstku (celkem 20 diod) je pak 200A. (5x20A=100A, Můstek přenese dvojnásobek proudu jedné diody=200A)
Ahoj Zbyněk.
Dnes odpoledne jsem ze svářečkou svářel a bez problémů. Ze zvědavosti jsem usměrněný výstup zkusil zatížit žárovkou 230V 60W a napětí ihned pokleslo. Takže ta část nad tu správnou hodnotu je zřejmě dost měkká. Žádný kondenzátor tam nemám, dělal jsem ji před lety sám a nedávno jsem k ní dělal tlumivku a usměrňovač. Zapojený to špatně asi nebude, kontroloval jsem to. Zítra odpojím výkonový můstek a zkusím tam připojit můstek z jiných diod a změřím napětí.
-
PavelFF
Mé chabé znalosti na tuto záhadu nestačí.
Nemám jiné vysvětlení, než že jsou tam parazitní kapacity tvořené tlumivkou, chladičem a všemi těmi rozměrnými věcmi.
Pokud je to tak, tak by měl stačit mnohem větší zatěžovací odpor (třeba kolem 33kOhm) , než je žárovka 60W, aby se napětí chovalo podle rovnice Uss = 0,9 x Uef, jak mu přikazují učebnice.
Mám pocit, že někdy na osciloskopu dvoucestně usměrněný sinus nevypadá jako vzorné kopečky, dokud se usměrňovač trochu nezatíží malinkým proudem.
Nemám jiné vysvětlení, než že jsou tam parazitní kapacity tvořené tlumivkou, chladičem a všemi těmi rozměrnými věcmi.
Pokud je to tak, tak by měl stačit mnohem větší zatěžovací odpor (třeba kolem 33kOhm) , než je žárovka 60W, aby se napětí chovalo podle rovnice Uss = 0,9 x Uef, jak mu přikazují učebnice.
Mám pocit, že někdy na osciloskopu dvoucestně usměrněný sinus nevypadá jako vzorné kopečky, dokud se usměrňovač trochu nezatíží malinkým proudem.
Dnes jsem opět svářel. Pak jsem měřil střídavý sek a bylo to 79V. Na kleštích 72,6 stejnosměrných. Tak už toho asi nechám, zřejmě se to nějak usadilo, myslím, že to, co jsem naměřil tak nějak odpovídá. Nevím sice, proč předchozí měření byly rozdílné, ale nebudu nad tím bádat Takže je vše zřejmě v pořádku, svářečka pěkně šustí, svařuje i nerez elektrodama, jsem spokojen. Díky všem za rady a pomoc.