Hnát takovým regulátorem několik desítek A, to bude prima pyroefekt...
Aby to vydržel, je potřeba podstatně tvrdší budič než NE555 s odporem 1k.
Snížení výkonu žhavící svíčky (nafta)
Moderátor: Moderátoři
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 4505
- Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Záleží jaký bude PWM kmitočet.
Malý vstupní proud akorát pomalu nabíjí vstupní kapacitu Mosfetu, tudíž Mosfet pomalu přepíná a o to má vyšší spínací ztráty. 555 v TTL provedení má výstupní proud maximálně tak 200 miliampér. To by možná mohlo fungovat na Mosfetu pro takových 30 - 50 ampér , který má vstupní kapacitu bajočko 2 - 3 nF, pokud by spínací kmitočet byl bajočko tak 1 - 2 khz. Pokud to pro regulaci té svíčky stačí, neměl by být problém.
Pokud je třeba vyšší PWM kmitočet, třeba klasïckých 30 - 50 khz. muselo by se těch 200 miliampérů zesílit tak desetkrát a teprve tím ovládat Mosfet.
Plus ještě k tomu by bylo poněkud potřeba pohlídat, aby na ovládací elektrodu Mosfetu šlo napětí dostatečné pro otevření Mosfetu vzhledem k proudu. 12 voltů by mělo stači, ale pokud by to mělo pracovat třeba při startování, kdy napětí klesá kdovíkde pod 8 volt, nemusel by se Mosfet úplně otevřít a pěkně by topil.
Malý vstupní proud akorát pomalu nabíjí vstupní kapacitu Mosfetu, tudíž Mosfet pomalu přepíná a o to má vyšší spínací ztráty. 555 v TTL provedení má výstupní proud maximálně tak 200 miliampér. To by možná mohlo fungovat na Mosfetu pro takových 30 - 50 ampér , který má vstupní kapacitu bajočko 2 - 3 nF, pokud by spínací kmitočet byl bajočko tak 1 - 2 khz. Pokud to pro regulaci té svíčky stačí, neměl by být problém.
Pokud je třeba vyšší PWM kmitočet, třeba klasïckých 30 - 50 khz. muselo by se těch 200 miliampérů zesílit tak desetkrát a teprve tím ovládat Mosfet.
Plus ještě k tomu by bylo poněkud potřeba pohlídat, aby na ovládací elektrodu Mosfetu šlo napětí dostatečné pro otevření Mosfetu vzhledem k proudu. 12 voltů by mělo stači, ale pokud by to mělo pracovat třeba při startování, kdy napětí klesá kdovíkde pod 8 volt, nemusel by se Mosfet úplně otevřít a pěkně by topil.
Pro jistotu dodávám, že mi šlo o to, ukázat tazateli jeden možný způsob řešení a nikoli toto konkrétní zapojení.
Předpokládám, že kdyby na něco podobného zabral, asi by nezačal hned stavět tuto konstrukci(s SMD součástkami), ale ptal by se dál, co má dělat.
Taky už víme, že do auta to nebude, takže dramatický pokles napětí vlivem startování asi nepřipadá v úvahu. A taky si nemyslím, že by kus masivního drátu musel být buzen desítkami kHz. Určitě by stačily desítky Hz. Žárovka má mnohem tenčí vlákno a 100Hz stačí.
Předpokládám, že kdyby na něco podobného zabral, asi by nezačal hned stavět tuto konstrukci(s SMD součástkami), ale ptal by se dál, co má dělat.
Taky už víme, že do auta to nebude, takže dramatický pokles napětí vlivem startování asi nepřipadá v úvahu. A taky si nemyslím, že by kus masivního drátu musel být buzen desítkami kHz. Určitě by stačily desítky Hz. Žárovka má mnohem tenčí vlákno a 100Hz stačí.
PavelFF píše:...Na rozdíl od páječky to nereguluje na konstantní teplotu - chybí zpětná vazba.
Nemusela by. V době mezery (u PWM) by se mohl měřit odpor žhavárny například pomocí komparátoru. Přece jen je žhavárna teplotně závislej odpor (jako PTC). A pomocí toho se může automaticky regulovat střída, dejme tomu od 90% pro puls (když je to studený a odpor svíčky je malej).
Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce,
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
Pak je ovšem zbytečné nějak proud řídit - voda si teplotu ukočíruje sama.
Těleso ve varné konvici se bez vody také stihne ohřát přes 600°C, než vypne tepelná pojistka. Těleso má relativně velký povrch, přesto teplota uvnitř tělesa dosahuje 180° i více, když topí do vody.
Výkonem 1000 W ohřívá vodu na bod varu (podle konstrukce konvice) 3-4 minuty.
Ovšem ta voda nikam neutíká a teplo se shromažďuje v ní. Ano, ztráty tam jsou také, dokonale izolovaná konvice neexistuje, ale během ohřevu se tepla odvede a vyzáří do okolí málo.
V radiátoru topení se z vody naopak odebere tepla hodně. Obávám se, že ten ohřev jednou svíčkou nepocítíš, výkon 200-300W u ochlazované svíčky není žádný zázrak, spíše hrozí potíž s tím, že svíčka má hodně malou plochu povrchu a k přenosu tepla bude docházet špatně. Takže to by mohl být důvod limitace proudu - zpětnovazebně hlídat teplotu přímo žhavicí spirály, aby nepřekročila 180°. Jenže to je teplota, při které do vody dostaneš jen málo energie.
Proč zrovna 180°? Kvůli bodu varu nemrznoucí směsi (při ředění 2:1 s vodou Fridex Eko: 110°C, Fridex: 108°C atd., viz bezpečnostní listy výrobců). Podle malé plochy styku topné spirály s nemrznoucí směsí nemá nemá smysl jít s teplotou výše, protože tolik tepla už nestačí kapalina odebírat a následkem toho si tělísko kolem sebe udělá kapsu z par a jeho teplota začne růst.
Co udělá některá z etylenglykolových směsí při styku s tělískem žhavým nad 430°C, kdy už začínají být nestabilní a rozkládají se na jednotlivé složky, z toho chování některé s bodem vzplanutí pod 200°C si pak netroufám odhadnout.
Vycházím z jedné z vyšetřovacích verzí po prvním požáru haly výroby kladívek u Petrofů v roce tuším 1981, tam se čelisti lisů vytápěly právě roztokem Fridexu ohřívaným na asi 100°C ve výměníku párou horkou kolem 140°C, tak přesně si to už nepamatuji. Jenže po obnově haly a předělání všech lisů na čistě elektrický ohřev došlo k dalšímu požáru, to už tam žádný Fridex nebyl, tak se zastavily laboratorní zkoušky, co nevěděli od kriminálky na tehdejším IBP, jsme se nemohli dovědět ani my, čili víme zase kulový, co to udělá, když...
Zkrátka nezbude ti, než to v nějaké větší nádobě vyzkoušet, za jak dlouho ti ta neregulovaná svíčka ohřeje třeba 2 litry nemrznoucí směsi o 10°C. A míchat! Zdaleka tím nenasimuluješ odběr tepla žebrovaným radiátorem s nucenou ventilací, ale uděláš si představu o tom, jak moc účinný ten ohřev bude.
Těleso ve varné konvici se bez vody také stihne ohřát přes 600°C, než vypne tepelná pojistka. Těleso má relativně velký povrch, přesto teplota uvnitř tělesa dosahuje 180° i více, když topí do vody.
Výkonem 1000 W ohřívá vodu na bod varu (podle konstrukce konvice) 3-4 minuty.
Ovšem ta voda nikam neutíká a teplo se shromažďuje v ní. Ano, ztráty tam jsou také, dokonale izolovaná konvice neexistuje, ale během ohřevu se tepla odvede a vyzáří do okolí málo.
V radiátoru topení se z vody naopak odebere tepla hodně. Obávám se, že ten ohřev jednou svíčkou nepocítíš, výkon 200-300W u ochlazované svíčky není žádný zázrak, spíše hrozí potíž s tím, že svíčka má hodně malou plochu povrchu a k přenosu tepla bude docházet špatně. Takže to by mohl být důvod limitace proudu - zpětnovazebně hlídat teplotu přímo žhavicí spirály, aby nepřekročila 180°. Jenže to je teplota, při které do vody dostaneš jen málo energie.
Proč zrovna 180°? Kvůli bodu varu nemrznoucí směsi (při ředění 2:1 s vodou Fridex Eko: 110°C, Fridex: 108°C atd., viz bezpečnostní listy výrobců). Podle malé plochy styku topné spirály s nemrznoucí směsí nemá nemá smysl jít s teplotou výše, protože tolik tepla už nestačí kapalina odebírat a následkem toho si tělísko kolem sebe udělá kapsu z par a jeho teplota začne růst.
Co udělá některá z etylenglykolových směsí při styku s tělískem žhavým nad 430°C, kdy už začínají být nestabilní a rozkládají se na jednotlivé složky, z toho chování některé s bodem vzplanutí pod 200°C si pak netroufám odhadnout.
Vycházím z jedné z vyšetřovacích verzí po prvním požáru haly výroby kladívek u Petrofů v roce tuším 1981, tam se čelisti lisů vytápěly právě roztokem Fridexu ohřívaným na asi 100°C ve výměníku párou horkou kolem 140°C, tak přesně si to už nepamatuji. Jenže po obnově haly a předělání všech lisů na čistě elektrický ohřev došlo k dalšímu požáru, to už tam žádný Fridex nebyl, tak se zastavily laboratorní zkoušky, co nevěděli od kriminálky na tehdejším IBP, jsme se nemohli dovědět ani my, čili víme zase kulový, co to udělá, když...
Zkrátka nezbude ti, než to v nějaké větší nádobě vyzkoušet, za jak dlouho ti ta neregulovaná svíčka ohřeje třeba 2 litry nemrznoucí směsi o 10°C. A míchat! Zdaleka tím nenasimuluješ odběr tepla žebrovaným radiátorem s nucenou ventilací, ale uděláš si představu o tom, jak moc účinný ten ohřev bude.
octavie má 3 žhavící svíčky na předehřev vody, je to řízeno RJ motoru asi podle teploty. Jsou to ale jiné svíčky, mají větší aktivní plochu : http://1url.cz/iqpQ
Ale ty byly snad jen v 1,9TDi do roku 2010, pak už ne.
Asi jejich výhody byly menší (nepříliš rychlý ohřev), než nevýhody (příliš zatížená baterie), tak jsem je v nových Oktávkách, Himalájoších ani Roomsterech (vše 2012) neobjevil. Ale starám se jen o 18 kousků 4x4, z toho 6 v benzínu, jinak převážně 1,6TDi biturbo, tak netvrdím, že se to dodnes nepoužívá i u Škodovek vyšších kubatur.
Asi jejich výhody byly menší (nepříliš rychlý ohřev), než nevýhody (příliš zatížená baterie), tak jsem je v nových Oktávkách, Himalájoších ani Roomsterech (vše 2012) neobjevil. Ale starám se jen o 18 kousků 4x4, z toho 6 v benzínu, jinak převážně 1,6TDi biturbo, tak netvrdím, že se to dodnes nepoužívá i u Škodovek vyšších kubatur.
Presne toto resim. Aby to nehorelo. Proto jsem myslel pouzit je treba 3 dat do stojate gelu (novinka v chlazeni motoru ma bejt. Nehorlava) a tu ohrat. Zkrz tuto nadobu by vedla kovova trubka s zebrovanim. Takze primo do stiku by kapalina nesla. A proc to resim takto. No vite ono v -15 ohrat 10litru vody trva 🤐 dlouho. A bohuzel jsem jeden z lidi ktery si vazi sve prace (uprava + go motoru) nebudu tento motor honit studeny jen aby topil. Myslim si ze s dobrou baterkou a 120A alternatorem by nemusel bejt problem. Natocit auto zapnout toto vyhrivani a oskrabat ho tak pak aby bylo v kabine apon zavlazeno a ne -20
Kdysy jsem viděl ale na Favoritu přípravek, který ale byl našroubovaný do upraveného domečku termostatu. Bylo to udělané do pouzdra čidla teploty chl. kapaliny, bylo to vykuchané a dovnitř zalité topné tělísko. Zapojeno to bylo na nějaký adaptér do zdi a celou noc to jemně vyhřívalo chl. kapalinu. majitel ale měl k dyspozici zásuvku na 230V, měl to na zahradě. Každé ráno jen odpojil konektor od tělíska, zavřel kapotu a jel do práce. Teplota kapaliny i kdyby byla jen dejme tomu 20°C, tak při teplotě venku dejme tomu -10°C to je luxus.
Ve starým VW (pasat, první nafta, jezdil na všechno, ale shnil) jsme měli topné těleso original Avia, myslím 1kW. Uložené v krabičce, zapojené v nejnižším místě chladícího okruhu. Jákýs takýs koloběh to chytlo. Ve velkých mrazech byl blok trošku vlažný, ale i to stačilo. V autě jsem měl tři žhavičky na vstupu do radiátoru, to bylo znát. Ale musel jsem dát altík 120A :-)