Změna v magnetronu
Moderátor: Moderátoři
Stejně tak žhavení: jsou magnetrony, kterým je po připojení anodového napětí (doprovázené vznikem anodového proudu), žhavení úplně vypínáno, některým je jen mírně sníženo a u některých je nastavován konstantní žhavící proud katody, nezávisle na anodovém proudu. Výrobce stanovuje provozní režim žhavení, zejména podle konstrukce katody a požadovaných parametrů magnetronu (VF výkon, stabilita kmitočtu, životnost, atd).
V případě vzniku stojatého vlnění a přetížení, často dochází k výbojům mezi anodou a katodou, přímo v magnetronu nebo ve VF přenosové trase. Magnetron proto mívá ochranné obvody, u mikrovlnek alespoň tu tavnou pojistku na straně VN zdroje. Aby generovaná VF energie mohla být z magnetronu odvedena a využita, je nutno mít impedančně přizpůsobenu trasu od magnetronu až do místa spotřeby.
Každý koaxiální kabel (vlnovod) má svou charakteristickou impedanci a výrobce pro něj snad určuje pro jaký účel je navržen. Připojovat k němu výstup z magnetronu, u kterého ani přesně neznáte kmitočet a charakteristickou impedanci, nejste tak schopni přizpůsobit impedanci zdroje VF, přenosové trasy atd., je v amatérských podmínkách hazard. Nezapomeňte, že budete pracovat s VF energií, třeba na úrovni několika stovek watt a na kmitočtech v řádu jednotek GHz!
- Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
Mám zkušenosti s magnetrony, pracujícími na obdobných kmitočtech, jako v mikrovlnkách. Kmitočet měly za provozu velice stabilní a některé typy byly dokonce i přeladitelné. Základem je, nejen kvalita katody, dutinových rezonátorů v masivu anody a nastavený pracovní režim, ale zejména přizpůsobení vlnovodné trasy a zářiče (antény), ke zdroji VF energie - tedy k magnetronu. Tam žádné další dutinové rezonátory, nejsou potřebné (i když jejich použití v nějaké aplikaci nevylučuji).
Chápu, že v mikrovlnkách, kde je prioritou jen ohřev potravin, se používají jiné magnetrony a stabilita kmitočtu se příliš neřeší. Stejně jako při měření napětí mohu použít vadasku, nebo digitální multimetr, i v případě magnetronů jde jen o to, k jakému účelu (a za jakou pořizovací cenu), vlastně magnetron budu potřebovat a jak efektivně generovaný VF výkon využiji. A magnetron do mikrovlnky, to je tá vadaska...
No, ono tady mluvíme o magnetronu z mikrovlnky.Otkundes mimo jiné píše: Tvrdit, že "magnetron má houby stabilitu frekvence" je asi stejné, jako ve sněhové vánici, polemizovat o míře globálního oteplování.
Nicméně, u jednoho přeladitelného magnetronu právě využívám "zatahování" frekvence magnetronu na frekvenci rezonátoru, v jisté oblasti to funguje výborně, ale není to samospasitelné, jakmile zvednu výkon o třeba 10 %, musím doladit magnetron. Magnetrony, které jsou určeny pro aplikaci s "přesnou" frekvencí a nemají se o co opřít mají rezonanční dutinu přímo v magnetronu, která magnetron stabilizuje.
A ještě k citovanému výroku: i ty pulsní stabilizované magnetrony, které stojí hafo peňez mají mizernou stabilitu v rámci pulzu. Při zapálení a na konci pulzu jsou stejnak mimo! Toš tak ty vánico.
Ano, kritérium hodnocení rozhoduje, ale musím říct, že neznám míň stabilní zdroj mikrovlnného záření.
- Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
Je jasný, že pro speci účely se vyrobí o několik řádů dražší a kvalitněji navržený prvek. Ovšem i ta podpůrná elektronika kolem něho odpovídá jeho ceně..
Souhlas. Jde o magnetron do mikrovlnky, jehož parametry nejsou kritické. Ani nemohou být a kmitočet tohoto typu magnetronu musí ujíždět: Většinou je napájen jednocestně usměrněným, nevyhlazeným sinusovým napětím. Za provozu tedy generuje pulzy o opakovacím kmitočtu 50 Hz, jejichž tvar je z té sinusovky odvozen. Katoda je žhavena trvale. Anodový proud je pevně nastaven rezonančním stabilizátorem, tvořeným MOT a kondenzátorem, v sérii s magnetronem. Teplota anody se v průběhu provozu mění. Dilatace anodového bloku způsobí i rozměrové změny rezonančních dutin a tím i změnu kmitočtu. Pracovní prostor mikrovlnky má za provozu nestálé parametry, vlivem různě velkého "zatlumení" ohřívanou potravinou. Mění se charakteristická impedance zátěže (komory), bez jakéhokoliv přizpůsobení k impedanci magnetronu. V komoře vzniká stojaté vlnění, které je u některých mikrovlnek "rozmítáno" po prostoru komory rotujícím plechem. Stojaté vlnění v komoře pak má zpětný vliv na přenos VF výkonu mezi magnetronem a pracovním prostorem (komorou). Když se to přežene, dojde k elektrickým výbojům na anténě, nebo k výbojům mezi anodou a katodou v magnetronu. S provozním opotřebením katody, klesá její emisní schopnost a stoupá anodové napětí. Mění se tím zakřivení drah elektronů, klesá VF výkon, až v závěru životnosti dojde k výbojům mezi anodou a katodou magnetronu...
K úvodnímu dotazu:
Dojde-li následkem přetížení k el.oblouku mezi anodou a katodou v magnetronu, tepelným přetížením ztratí část povrchu katody svou emisní schopnost (bude spálena, odpařena), zhorší se vakuum v magnetronu a může dojít i k jeho zničení, pokud včas nezareaguje tavná pojistka. V případě výbojů na anténě magnetronu, je tato vzniklým teplem poškozena, případně zničena roztavením...
Zatím to vidím tak, že by tryska magnetronu byla vsunuta z boku do válcového vlnovodu, přizpůsobení by bylo třemi stavitelnými šoupátky zasahujícími z boku do vlnovodu a na konci by byl přechod z vlnovodu čtvrtvlnným pahýlem na komůrce na její středovou elektrodu.
Jde to řešit elegantněji?
Jakou mohu čekat impedanci magnetronu?
Jaká bude potřebná minimální délka vlnovodu s match členem?
- Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov