Superjednoduchý přijímač
Moderátor: Moderátoři
RC modely (na některém ze sdílených kmitočtů, v tomto případě někde kolem 27MHz) se ovládají různě, ty nejstarší měly amplitudovou modulaci dvěma či čtyřmi tóny, později se po mnoho let používala nemodulovaná nosná klíčovaná sérií proporcionálně časovaných impulsů: po detekci se v dekodéru zjišťuje, jestli je impuls na svém místě (nulová poloha), případně o kolik přišel dříve či později (-/+), než měl. Dnes se rozšířily digitální kodéry a dekodéry s mnoha dalšími fintami sloužícímu především k tomu, aby to nevyžralo baterky předčasně...
CB stanice u nás pracují s úzkopásmovou frekvenční modulací, kamioňáci z Francie a Polska se domlouvají převážně modulací amplitudovou. To bys možná na přijímači z RC autíčka zachytil, ale to musíš vědět přesně, odkud si ten signál vytáhnout: jak už jednou projde tvarovačem pro dekodér, už toho moc neuslyšíš. Vlastně ani naše CB, protože detektor v autíčku pracuje pravděpodobně na superreakčním principu, tedy dobře detekuje amplitudovou modulaci. Frekvenční modulaci jen na boku ladicí křivky, tedy hodně slabounce. Navíc superreakční přijímač se navrhuje a ladí s konkrétní anténkou (s tím krátkým pazgřivcem, co čouhal z autíčka). Jak k němu připojíš venkovní anténu, může se stát, že se vůbec nerozeběhne.
Jak jsi pokročil s tou krystalkou?
Rozběhej ji, připoj ty aktivní bedýnky, když už je máš, místo sluchátek, něco na ní zkus zachytit a pak můžeš postupovat dál. Pořád se do toho cpeš někde za prostředkem (teď s tím RC přijímačem jsi přeskočil asi tak rok intenzivního bastlení, spíše dva), aniž bys mezitím vstřebal cokoli z toho, co od začátku potřebuješ vědět.
Dokud ti nebude jasné, proč se v jakém zapojení používá jaká součástka, jak funguje, tedy jaký je její význam v tom zapojení a co to udělá, když nedodržíš předepsanou či doporučenou hodnotu, budeš tu klást pořád stejně blbé otázky, na které ti nejde odpovědět inteligentně, protože odpovědi stejně nebudeš rozumět.
Pochybuji totiž o tom, že bys pobral cokoli z toho, co jsem ti o CB a RC tady teď napsal.
S krystalkou jsem nepokročil, protože nemám smaltovaný drát na cívku, která má 80 závitů, a ani nevím, kde takovou kupu drátu sehnat. Potom je další problém, že nejbližší vysílač je pravděpodobně RKS Topolná, který je ode mě asi 60-70 km, takže si opravdu nejsem jistý, zda bych něco chytil.
- Elektronik55
- Příspěvky: 387
- Registrován: 21 úno 2013, 00:00
- Bydliště: Česká Lípa
Po 50ti leté praxi v elektronice mě to připadá , že ten Pán s GE diodou si dělá ze všech srandu a čeká kdo se chytí ! Nebo skutečně mluví pravdu a je to jako když začínající kuchař chce uvařit česnečku a neví jak vypadá česnek !
Pokud je ochoten prozradit svojí adresu , tak mu tu diodu někdo pošleme na jeho náklady .
Rád bych se mýlil , ale z mé praxe a práce s lidmi jsou tací , proto se na něho nezlobme a pomošme mu . Může se stát , že po obdržení zásilky ten
Pán napíše , že ta dioda , kterou si on představoval není tak "TLUSTÁ".
Znovu zdůrazňuji , že bych se rád mýlil .
Ale hodně nás se ti snažilo nějakým způsobem pomoci, a to hodně po lopatě.
Jenže zatm není vidět, že bys něco podle těch rad zkusil.
Místo toho zkoušš přeskočit několik vývojových etap a bereš to zklratkou o několik set metrů vlnové délky.
Mezi 270 kHz vysílače Topolná, 639 kHz ze Svinova nebo Liblic, ani 1332 kHz z Domamilu je sice nějaký rozdíl, ale ne v obvodové technice: všechny tyto kmitočty lze naladit na krystalce pouhou změnou ladicí kapacity nebo indukčnosti. Ovšem CB v pásmu 27 MHz už vyžaduje obvody výrazně složitější a hlavně - žádná CB stanice nevysílá nepřetržitě, takže ji zachytit je daleko obtížnější, když nemáš předem naladěno na její frekvenci, nemluvě o tom, že na frekvenčně modulovaný signál jednou diodou těžko detekovat.
Přece 80-90 závitů vf lanka je navinutých jako středovlnná cívka na fritové tyčce (s níž tvoří feritovou anténu) snad v každém tranzistoráku. A ladicí kondenzátor (často do 500pF) je v něm taky. Na Topolnou k němu jen paralelně připojíš kondenzátor 2n2.
Nebo to vezmi znovu od začátku, třeba podle této knížky.
Feritka má použité dva krajní vývody připojené na ladicí kondenzátor (nejčastěji konce vinutí), z toho ten, co je spojený s hřídlem ladicího kondenzátoru, se dává jako zemní a jeden jako odbočku.
Případně má jedno vinutí laděného obvodu a druhé vazební, z něhož se odebírá signál.
Když má feritka více vývodů, pak proto, že je na ní namotaných víc vinutí pro víc vlnových rozsahů. To pak záleží na tom, z jakého byla rádia, protože někde se přepínají rozsahy jen přepínáním odboček na cívce, jinde se přepínají oddělené cívky, nebo se část vinutí zkratuje... prostě to chce informace o původním zapojení. Takže je nejjednodušší najít vinutí, které zjevně má kolem těch 90 závitů (bývá v jedné vrstvě) a použít ho.
Ta feritová anténa s více vývody je také z AM/FM rádia.
Snad se nebudete zlobit, že zde zase dávám fotky, ale je to jistější.
- Přílohy
-
DSC02330.JPG- (194.58 KiB) Staženo 94 x
-
DSC02329.JPG- (192.91 KiB) Staženo 83 x
-
DSC02328.JPG- (257.32 KiB) Staženo 75 x
-
DSC02327.JPG- (294.33 KiB) Staženo 82 x
Neznám organizaci kontaktů přepínače vlnových rozsahů, abych ti podle plošňáku řekl, která cívka je která.
V každém případě na jednom konci feritky jsou dvě vinutí, která na první pohled nemají víc, než 20 závitů, přijímač měl patrně i část krátkovlnného rozsahu.
Z druhé cívky vedou čtyři dráty, tak vezmi ohmmetr a změř, které dva z nich jsou navzájem spojené a jaký mají odpor. To vinutí s větším odporem bude to ladicí (má tak do stovky závitů, tedy delší drát), k němu připoj ladicí kondenzátor; druhé je vazební (asi 25 závitů). Na něj připoj diodu.
- Přílohy
-
DSC02328.JPG- (208.81 KiB) Staženo 75 x
větší selektivita !
- Přílohy
-
dsc02328b.jpg- (102.29 KiB) Staženo 80 x