Oprava úsporky ???
Moderátor: Moderátoři
EDIT: Autorem schematu je http://www.pavouk.org/hw/lamp/index.html
- Přílohy
-
osram11w.png- (13.4 KiB) Staženo 78 x
Úsporky, které nejsou vybaveny PTC a mají v sérii s vlákny jen dva kondíky, pracují obdobně, akorát jejich start není tak šetrný.
Jedná se o úsporku vyšší třídy, která se prodávala za aspoň 300 Kč. Má prodlouženou životnost. Dle teplem zkřehlého plastu lze soudit, že byla asi v provozu pěkných pár let. Jsou spálena obě vlákna a v trubici je malá prasklina, takže rtuťové páry už dávno utekly... Konstrukce není moc opakovatelně rozebíratelná... Zasouvací kontakty se mi moc nelíbí. Byly u nich studené spoje. Plošný spoj je neúhledný, tak jak je u Philipsu zvykem. Obsahuje kvalitní kondenzátor Rubycon (ale nyní vypadá divně) a neporušené značkové tranzistory BULK128. Je tam i termistor pro teplý start. Přdedřadník je možná funkční až na ty 4 studeňáky. Zkusím ho využít jinde.
Takže asi je tahle úsporka docela dobrá, ale za ty 300 Kč bych čekal něco víc, aspoň úhlednější vnitřní provedení. Osram to umí.
- Přílohy
-
Philips Master 01.jpg- (133.56 KiB) Staženo 62 x
-
Philips MASTER PL Electronic.jpg- (161.17 KiB) Staženo 64 x
-
Philips Master PL electronic.pdf- (211.42 KiB) Staženo 74 x
-
BULK128 Philips.jpg- (205.6 KiB) Staženo 52 x
-
Philips Master 02.jpg- (172.75 KiB) Staženo 56 x
Pozrel som i starú Philipsku 15W s trubicou v tvare podkovy, PL Electronic-T , Made in Holland. V elektronike je použitý IO (vyššia liga - i kedysi vysoká cena). Obe vlákna spálené, elektronika komplet v čudu, IO prasknutý. Použité sú vyššie spomínané nastrkávacie kontakty a tam je to krásne opálené. Takže pravdepodobná príčina odchodu, kurvítko. Najistejší spoj je spájkovanie, potom skrutka, nastrkávačkám by som sa vyhol.
- Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
I když jsou někteří výrobci lempli a sází plošňáky stylem jako by ty součástky nasypali z kýblu, obvodové řešení je vzhledem ke svým možnostem dotažené (nemyslím tím volbu součástek, jejichž mezní hodnoty jsou v danném obvodu nezřídka dosahovány, ale obvodové řešení)
Podle mě, kdyby jsi postavil svůj předřadník, i tak, že by jsi opajcoval spořivku, ale zvolil by jsi uspořádání, kde by byla lépe vyřešeno chlazení, kde by byly tranzistory výkonově a napěťově lehce naddimenzované. Kondenzátory kvalitní výroby, máš podle mě nesmrtelný předřadník.
Viděli jste donedávna někdo svítidlo, které je určeno pro elektronický zdroj světla? - U většiny svítidel se elektronika prostě "upeče", protože ty světla neumožnují chlazení. Na životnost trubic má vliv jejich provedení a chemie použitá uvnitř. Některý úsporky jsem vyhodil, protože se změnilo chemický složení plynu a zářivku po zapnutí nebylo vidět ani v šeru. přesně, jako vysokotlaký sodíkový výbojky..
Hydrawerk píše:(...) Tranzistory v pouzdru TO-220 byly v jakési od IKEY, kde snesly značné přetížení. Při proražení jednoho kondenzátoru se startér pokoušel rozjet a vlákna žhnula. Kdejaké tranzistory by se hned spálily. Po výměně kondenzátoru úsporka zase svítí. Tuhle opravu jsem už udělal dvakrát ve dvou úsporkách tohoto typu.
Koupila se v září 2007 a svítí dodnes po výměně kondenzátoru... Nebyla nějak zvlášť drahá, snad 200 Kč, nebo kdo ví. Je to už dávno. Všimněte si zcela nestandardního tvaru. Do mnohých lustrů se nevejde.
Koupit už se dnes nedá.
- Přílohy
-
Ikea usporka03.jpg- (189.2 KiB) Staženo 60 x
-
Ikea usporka02.jpg- (184.17 KiB) Staženo 59 x
Za druhé, ako som spomenul, trubica je z 22W, elektronika z 23W a k tomu ten elyt. Tak som chcel tej trubici trochu uľaviť. Chyba?
Hydrawerk píše:Koupila se v září 2007 a svítí dodnes po výměně kondenzátoru... Nebyla nějak zvlášť drahá, snad 200 Kč, nebo kdo ví. Je to už dávno. Všimněte si zcela nestandardního tvaru. Foceno s bleskem, ve skutečnosti svítí úsporka silněji.
Presne takuto mam v stolnej lampe priblizne od roku 2008.
Co se týče vnitřního provedení, to snad ani není třeba řešit. Úsporky jsou spotřebním zbožím, které není určeno k opravování. To jen pár zvědavých nadšenců se tím zabývá a bádá, jak to je uvnitř uděláno a jak to vylepšit (využít)...
Duvsan:
I když trubice svým výbojem kondík (zvitok), instalovaný mezi konci trubice překlene, na kondenzátoru zůstává nízkofrekvenční napětí, o velikosti, dané doutnavým výbojem v trubici. To pak způsobí průtok jisté části NF proudu kondenzátorem i žhavícími vlákny. Následkem je přižhavování vláken za provozu. Pokud se zvýší kapacita toho kondíku, proud touto větví stoupne a sníží se tak proud přes výbojku (výbojka sníží jas).
Zapojení a jeho součástky jsou optimalizovány na daný výkon a parametry použité trubice. Měnit si parametry součástek, může mít za následek následnou poruchu, nebo snížení životnosti. Ten 1W (4,5%) rozdílu jmenovitého výkonu vyměněné trubice bych elektricky neřešil, protože úsporka má patrně své již odslouženo. Spíše bych se zaměřil na zajištění dostatečného chlazení úsporky ve vhodném svítidle.
Mám nefunkčnú elektroniku z 20W úsporky. Nemal by som prehodiť tlmivku?
Inak tú podkovičku mám ešte 22W (alebo možno 23W) a je odložená, pretože svietila príliš nažltlo a rozsvecovala sa pomaly. Teraz neviem, kam s ňou.
Ze studeného stavu startují se zpožděním, odhadem, do půl vteřiny. Start z teplého stavu (krátkodobého vypnutí a zapnutí), je prakticky bez zpoždění.
Duvsan:
Mám vypozorováno, že hodnota kondenzátorů, instalovanými mezi konci trubice, je závislá od její wattáže.
Úsporky se vyrábí ve statisícových sériích. Jestliže je výrobce osazuje ellytem s nízkou kapacitou, patrně za provozu nevadí jistá úroveň zvlnění napájecího napětí. Není proto důvod, kapacitu zvyšovat. Výměně vadného kondíku, bych rozuměl.
Tlumivku v rezonančním obvodu, pokud není spálená, bych ponechal beze změny indukčnosti. Stejně tak bych neměnil kondíky zapojené v sérii s touto tlumivkou. Je to vlastně zátěž pro spínací tranzistory a zdroj energie pro trubici. Změna může způsobit poruchu, nebo zkrácení životnosti elektroniky (přetížení).
Jestli máte volnou trubici 22 nebo 23W, klidně ji zkuste na elektoniku 20W. Ony se ty trubice vyrábí s jistou tolerancí, a jejich elektrické parametry se v důsledku opotřebení, průběhu jejich života mění (stejně jako u klasických lineárních trubic). Proto bych se toho příliš nebál.
Před chvílí jsem zkusil připojit starou (opravenou) úsporku výrobce SML, typ 5725N, 11W ke stejnosměrnému anodovému zdroji BS275 s tímto výsledkem:
Napětí Proud Příkon Stav
[V] [mA] [W] [ - ]
100 50 5,00 žhaví
130 70 9,10 žhaví
145 30 4,35 zapálila
180 28 5,04 svítí
220 30 6,60 svítí
250 30 7,50 svítí
300 30 9,00 svítí
360 30 10,80 svítí
A dále jsem to již raději netrápil...
Uvažoval som urobiť jednoduchý násobič pre získanie js. VN priamo zo siete a trubicu napojiť naň bez predohrevu, prípadne u vyčerpanej trubice skúsiť systém a-la EEFL (samozrejme napájané striedavým prúdom), ale až taký nadšenec nie som a tiež by som sa bál UV žiarenia.
Kedysi som sa tu niekde popýtal, prečo ešte niekto neurobil osvetlenie domu potrebným počtom CCFL či EEFL. Dostalo sa mi odpovede, že v porovnaní s klasickými úsporkami vychádzajú výkonovo menej výhodne, až o polovicu. Nerozumiete tomu niekto bližšie?