Citlivost čidla termostatu
Moderátor: Moderátoři
Citlivost čidla termostatu
Dobrý den přeji. Zakoupil jsem loni na aukru termostat HP-510 Má nějaké nedostatky, ale jako kardinální je to, že čidlo-asi termistor, je to taková malá kapka jak keramický kondík, je málo citlivý. Reaguje dost pozdě, řekl bych až nepřiměřeně pozdě. Po zapnutí topení teploměr s čidlem vedle čidla termostatu ukazuje třeba o 2°C víc, než displej termostatu a ten vypne, až je na něm nastavená teplota. Nastavený ho mám na 22°C a vypne až při 24°C okolní teploty a víc. Chtěl bych nějak zcitlivět to čidlo a nevím jak. Taková zpožděná reakce mě komplikuje život. Nemá někdo radu, jak to provést? Osobně si myslím, nějak zvětšit plochu toho termistoru, aby rychleji snímal teplotu okolí. Odpor termistoru je kolem 11,3 kilo. Díky za každou radu.
Máš nastavenou menší hysterezi 0,2C? Rozdíl 2C proti jinýmu teploměru nic neznamená, otázka je, co měří správně, jestli termostat nebo kontrolní teploměr. To že ukazuje o 2 stupně víc taky může být schválně. Když ho totiž dáš na zeď, tak ta je chladnější než vzduch uprostřed místnosti. Lepší termostaty mají kalibraci sond....
Taky skrz kontakt relé nedávej víc než 4A/230V. Kontakt se totiž při větším proudu hřeje a ovlivňuje termistor. Nejhorší to je u termostatů, co jsou na instalační krabice KU68 s hrdým nápisem 16A/230V. V tý krabici naprosto nedefinovaně hřeje tráfko, cívka relé, zatíženej kontakt. A pak tam napíšou "přesnost digitálního termostatu je 0,2C"
Jirka
Taky skrz kontakt relé nedávej víc než 4A/230V. Kontakt se totiž při větším proudu hřeje a ovlivňuje termistor. Nejhorší to je u termostatů, co jsou na instalační krabice KU68 s hrdým nápisem 16A/230V. V tý krabici naprosto nedefinovaně hřeje tráfko, cívka relé, zatíženej kontakt. A pak tam napíšou "přesnost digitálního termostatu je 0,2C"
Jirka
On opravdu reaguje opožděně, spíná správně podle své teploty, která se zobrazuje na displeji, ale v místnosti je teplota o 2 stupně vyšší, než ukazuje termostat. Asi takto. Termostat ukazuje 22 stupňů, správně vypne, protože je na těch 22 stupňů nastaven. Ale v místnosti je už 24 a víc. Za nějakou dobu se srovná teplota na displeji s teplotou v místnosti a oba měřiče(termostat a jiný teploměr) souhlasí. Prostě reakce čidla na teplotu v místnosti je pomalá. Kdyby teplota v místnosti rostla pomaleji, tak by to fungovalo asi správně. Neřešil bych to, kdyby mě to nevadilo. Ale řídím tím tepelný čerpadlo, který ohřívá vodu v radiátoru. Při tom nárůstu teploty, který je rychlejší než schopnost čidla termostatu reagovat, zareaguje presostat a vypne, protože teplota je příliš velká. Takže musím běhat nahazovat presostat na čerpadle. Prostě potřebuji rychlejší reakci čidla na okolní teplotu. Přes noc mám nastavenou teplotu na 17°C, ale ráno to přepne na 22°C a vždycky to hodí poruchu, protože čerpadlo ohřeje teplotu v místnosti rychleji, než to zatracený čidlo zareaguje a vypne to čerpadlo presostatem. Takže se to musí každý ráno znovu nahazovat, protože to vypne. No a relé v termostatu mě spíná stykač na čerpadle, takže kontakty nejsou namáhány. Snad jsem to napsal srozumitelně.
To je teda pěkně blbě udělaný tepelko. Co to je za výrobek? Nezapoměls tam nastavit hlavní regulační bod, neboli maximální teplotu zpátečky?
Mám od r. 1997 PZP vzduch/voda a taky jsem jich pár nainstaloval. Vypadnutí presostatu, to jsem zažil asi 2x, když se ucpalo sítko v zavíracím ventilu zpátečky a výměník chladivo-voda se přehřál. Slušný tepelný čerpadlo musí reagovat prioritně na teplotu zpátečky a ne na prostorák, to je naprostá konstrukční hovadina!! Ten termostat se nastavuje u R408 a podobnejch chladiv na teplotu kolem 46 stupňů, tedy na teplotu, kdy ještě není tlak na kterým vyletí presostat. Kup si jakejkoliv digitál termostat na eurolištu s příložnou nebo podlahovou sondou, sondu zabandážuj Al samolepíci páskou na trubku zpátečky a tepelně přes vrch zaizoluj. Kontakt dej do série s prostorákem. Pak Ti zpátečka vypne při 46 stupních. Oběhový čerpadlo ale musí běžet dál aby topná voda dál vychlazovala do soustavy. Pokud ale nemáš topnej okruh aspoň 100 litru nebo vyrovnávací nádrž, chtělo by to termostat s nastavitelnou hysterezí a dát tam 4-5 stupňů. Obecně se říká, že když tepelný čerpadlo zapne víc než 3x za hodinu, dostává pohulit. Někdo to obchází tím, že dá za termostat vracečky časový relé, nastavený na 15-20 minut. Lepší tepelka mají všechny tyhle funkce zadrátovaný ve svým regulátoru.
Jirka
Mám od r. 1997 PZP vzduch/voda a taky jsem jich pár nainstaloval. Vypadnutí presostatu, to jsem zažil asi 2x, když se ucpalo sítko v zavíracím ventilu zpátečky a výměník chladivo-voda se přehřál. Slušný tepelný čerpadlo musí reagovat prioritně na teplotu zpátečky a ne na prostorák, to je naprostá konstrukční hovadina!! Ten termostat se nastavuje u R408 a podobnejch chladiv na teplotu kolem 46 stupňů, tedy na teplotu, kdy ještě není tlak na kterým vyletí presostat. Kup si jakejkoliv digitál termostat na eurolištu s příložnou nebo podlahovou sondou, sondu zabandážuj Al samolepíci páskou na trubku zpátečky a tepelně přes vrch zaizoluj. Kontakt dej do série s prostorákem. Pak Ti zpátečka vypne při 46 stupních. Oběhový čerpadlo ale musí běžet dál aby topná voda dál vychlazovala do soustavy. Pokud ale nemáš topnej okruh aspoň 100 litru nebo vyrovnávací nádrž, chtělo by to termostat s nastavitelnou hysterezí a dát tam 4-5 stupňů. Obecně se říká, že když tepelný čerpadlo zapne víc než 3x za hodinu, dostává pohulit. Někdo to obchází tím, že dá za termostat vracečky časový relé, nastavený na 15-20 minut. Lepší tepelka mají všechny tyhle funkce zadrátovaný ve svým regulátoru.
Jirka
Hele, možná jsem to nenapsal dost srozumitelně, ale čerpadlo mě stavěl ing. Žeravík, to je chlap, co tomu rozumí. Je to typ země-voda, resp. voda-voda, protože využívám nepoužívaný vrt - studnu a kolektor je tedy ponořený ve vodě, která převádí teplo z okolní skály. Ohřátou vodu ženu do radiátoru, protože podlahový topení nelze realizovat. Je to dost nešikovný, ale radiátor mám pěkně velkej 2m dlouhej. To, že vyskočí presostat je způsobeno přehřátím vody. Jednoduše proto, poněvadžten radiátor, i když má 2 metry délky, tak se ořívá docela dost. Ohřívá se dost, protože ten zkur venej termostat je pomalej, v místnosti je vedro, radiátor hajcuje a termostat ukazuje třeba jen 20°C. Když tep. čerpadlo vypnu, tak za nějakou dobu se teplota na termostatu vyšplhá na okolní teplotu v místnosti, ale REAKCE ČIDLA JE SVINSKY POMALÁ. Když tep. čerpadlo běží dál. tak se přehřeje a vypne. Takže bych řekl, že čerpadlu nic není, ale termostat stojí za prd. Můj původní dotaz tedy byl, jak urychlit činnost(zcitlivět) termistor termostatu. K čerpadlu jsem původně dostal i termostat RD31 jenže ten nerozlišuje den a noc. Já v té místnosti spím, takže nechci v noci topit stejně jako ve dne. Proto jsem koupil tento šunt, stál pětikilo, to pro mě není málo, ale vypadá to tak, že je na nic. Přes den to potíže nedělá, ale jakmile to naběhne na noční systém a spíná při 17-ti stupních a ráno pak při 22, tak rozdíl teplot 17-22 je natolik velký, že tep. čerpadlo se přehřeje kvůli pomalýmu čidlu a vypne. Doufám, že jsem to napsal srozumitelně. Původní termostat má značení RD31. Takže jestli by byla nějaká rada co s tím čidlem, bylo by to skvělý. Ten původní termostat má čidlo veliký, je to jak rozbuška, takovej velkej hliníkovej váleček 6x30mm a reaguje sakra rychleji jak ten HP-510.
Nojo, jak myslíš. Mohl ti to dělat třeba Bůh Svatej, ale pokud tam nedal termostat cca 46 stupňů na zpátečku, tak to bude vyhazovat presostat furt. Hlídat maximální teplotu chladiva (tím i jeho tlak) přes teplotu místnosti je fyzikální nesmysl. Je tam zpoždění ve výměníku chladivo/topná voda který není až tak strašný a za tím ještě příšerný zpoždění topná voda/vzduch/sonda prostorovýho termostatu.
Ale pokud myslíš, že to vylepšíš nějakým superychlým prostorovým termostatem, je to vůle tvá. Já jen můžu konstatovat, že komu není rady, tomu není pomoci.
Jirka
Ale pokud myslíš, že to vylepšíš nějakým superychlým prostorovým termostatem, je to vůle tvá. Já jen můžu konstatovat, že komu není rady, tomu není pomoci.
Jirka
Celeron má pravdu, dej na jeho rady a zapracuj na tom. Ten tvůj pokojový termostat je až sekundární záležitost prvně musíš vyřešit to co ti poradil.
Když už, ale ten termostat máš a chceš to zpoždění alespoň částečně vylepšit, pokusím ti nastínit jak na to.
V první řadě musíš zajistit dostatečné proudění vzduchu kolem toho termistoru. Ideální by bylo umístit ho volně do prostoru mimo krabičku (pokud by to vzhledově nevadilo). Jinak platí totéž, co už zde bylo vícekrát popsáno v souvislosti s dig.teploměry a meteostanicemi tak trochu pohledej.
Celý přístroj vyndej z krabičky a snaž se co nejvíce zvětšit větrací otvory z vnitřní strany. Mívají po lisování otřepy (jsou menší než z vnější strany) nebo jsou z části zcela zaslepené. Pokud jsou otvory pouze ve spodní části krabičky (u Číňanů běžná věc) musíš zajistit cirkulaci vzduchu uvnitř doděláním dalších otvorů v horní části (příp. z boků nahoře) přibližně o stejné ploše jako jsou ty spodní, tak aby to moc nenarušilo vzhled a při tom se dovnitř moc neprášilo (takže špíš více a menších než pár velkých).
Čidlo (termistor) umísti co nejblíže ke spodním větracím otvorům, ale tak aby se ničeho nedotýkal (ani plastu krabičky ne). Vývody nech v co možná největší délce obnažené a také blízko otvorům (i přes ně se teplo dostává na vlastní termistor a zpoždění ovlivňuje (jsou li dlouhé, sviň je z obou stran třeba do spirálky nebo vlnovky). Pak nastav tenkým izolovaným drátkem s co nejmenší kapičkou cínu a připoj, kam patří. Ještě by mohlo částečně pomoci jemné zdrsnění laku na povrchu čidla jemným smirkem, případně zploštit co nejvíce vývody, ale to už jsou jen detaily, které podstatný význam mít nebudou.
Před tím by bylo dobré si zjistit správnou hodnotu termistoru (může se stát že se při manipulaci třeba rozlomí). Jednak má barevné značení a jeho odpor je třeba změřit při určité teplotě uvedené v katalogu. Tvůj údaj „Odpor termistoru je kolem 11,3 kilo“ bez uvedení teploty může znamenat 10k, ale taky 12, 15 či třeba jen 6,8k. Také jeho velikost je dobré změřit a při případné náhradě vybrat ten nejmenší.
Pokud je moje domněnka správná a přístroj nemá zajištěno dostatečné proudění vzduchu uvnitř a termistor je připájený někde uvnitř, tak jak to Číňana zrovna napadlo určitě se to po těchto úpravách zlepší. Taky ale záleží na umístění v místnosti, musí být ve volném prostoru, aby mohl vertikálně kolem proudit vzduch (ne nad nějakým nábytkem apod.) ne na chladné stěně v průvanu od okna atd.
Taky můžeš ten NTC zkusit vyměnit (stojí pár korun) vybírej ten nejmenší z nabídky (rozměrově) a teplotu si případně doupravit cejchováním přidáním sériových či paralelních odporů podle potřeby. Jak bylo popsáno ve vláknech k meteostanicím a vzhledem k tomu, že na rozdíl od nich, potřebuješ jen poměrně malý rozsah měření (cca 10-30°C)neměl by s tím být problém.
Když už, ale ten termostat máš a chceš to zpoždění alespoň částečně vylepšit, pokusím ti nastínit jak na to.
V první řadě musíš zajistit dostatečné proudění vzduchu kolem toho termistoru. Ideální by bylo umístit ho volně do prostoru mimo krabičku (pokud by to vzhledově nevadilo). Jinak platí totéž, co už zde bylo vícekrát popsáno v souvislosti s dig.teploměry a meteostanicemi tak trochu pohledej.
Celý přístroj vyndej z krabičky a snaž se co nejvíce zvětšit větrací otvory z vnitřní strany. Mívají po lisování otřepy (jsou menší než z vnější strany) nebo jsou z části zcela zaslepené. Pokud jsou otvory pouze ve spodní části krabičky (u Číňanů běžná věc) musíš zajistit cirkulaci vzduchu uvnitř doděláním dalších otvorů v horní části (příp. z boků nahoře) přibližně o stejné ploše jako jsou ty spodní, tak aby to moc nenarušilo vzhled a při tom se dovnitř moc neprášilo (takže špíš více a menších než pár velkých).
Čidlo (termistor) umísti co nejblíže ke spodním větracím otvorům, ale tak aby se ničeho nedotýkal (ani plastu krabičky ne). Vývody nech v co možná největší délce obnažené a také blízko otvorům (i přes ně se teplo dostává na vlastní termistor a zpoždění ovlivňuje (jsou li dlouhé, sviň je z obou stran třeba do spirálky nebo vlnovky). Pak nastav tenkým izolovaným drátkem s co nejmenší kapičkou cínu a připoj, kam patří. Ještě by mohlo částečně pomoci jemné zdrsnění laku na povrchu čidla jemným smirkem, případně zploštit co nejvíce vývody, ale to už jsou jen detaily, které podstatný význam mít nebudou.
Před tím by bylo dobré si zjistit správnou hodnotu termistoru (může se stát že se při manipulaci třeba rozlomí). Jednak má barevné značení a jeho odpor je třeba změřit při určité teplotě uvedené v katalogu. Tvůj údaj „Odpor termistoru je kolem 11,3 kilo“ bez uvedení teploty může znamenat 10k, ale taky 12, 15 či třeba jen 6,8k. Také jeho velikost je dobré změřit a při případné náhradě vybrat ten nejmenší.
Pokud je moje domněnka správná a přístroj nemá zajištěno dostatečné proudění vzduchu uvnitř a termistor je připájený někde uvnitř, tak jak to Číňana zrovna napadlo určitě se to po těchto úpravách zlepší. Taky ale záleží na umístění v místnosti, musí být ve volném prostoru, aby mohl vertikálně kolem proudit vzduch (ne nad nějakým nábytkem apod.) ne na chladné stěně v průvanu od okna atd.
Taky můžeš ten NTC zkusit vyměnit (stojí pár korun) vybírej ten nejmenší z nabídky (rozměrově) a teplotu si případně doupravit cejchováním přidáním sériových či paralelních odporů podle potřeby. Jak bylo popsáno ve vláknech k meteostanicím a vzhledem k tomu, že na rozdíl od nich, potřebuješ jen poměrně malý rozsah měření (cca 10-30°C)neměl by s tím být problém.
-
frantajetel11
- Příspěvky: 1922
- Registrován: 13 lis 2008, 00:00
- Bydliště: Kladno
Taky možná honíš duchy a je to vlastnost termostatu.
Některý výrobci (nevim jestli i tenhle) z důvodu, aby měřenej údaj necestoval dělaj to, že si procesor "ošahává" čidlo třeba 1x za minutu i dýl.
Pokud už to čidlo máš venku, tak vyzkoušej dát do dvou kastrólů vodu. Do jednoho cca 15°C, do druhýho třeba 40°C (nebo do kolika je to schopný měřit). Pak vezmi ohmmetr a vyzkoušej za jak dlouho se ustálí hodnota odporu. To samý pak měř termostatem. A uvidíš hned, jestli má cenu to čidlo nějak tunit
Některý výrobci (nevim jestli i tenhle) z důvodu, aby měřenej údaj necestoval dělaj to, že si procesor "ošahává" čidlo třeba 1x za minutu i dýl.
Pokud už to čidlo máš venku, tak vyzkoušej dát do dvou kastrólů vodu. Do jednoho cca 15°C, do druhýho třeba 40°C (nebo do kolika je to schopný měřit). Pak vezmi ohmmetr a vyzkoušej za jak dlouho se ustálí hodnota odporu. To samý pak měř termostatem. A uvidíš hned, jestli má cenu to čidlo nějak tunit
Ve tvém případě ani nepotřebuješ tu vodu. Stačí NTC sevřít v prstech a sledovat náběh teploty (pak odporu) na těch 30 C (co potřebuješ jako max.) se dostaneš během chvíle (snad do minuty) a přibližně stejnou rychlostí jak teplota roste, půjde zase zpět dolů. Vyhodnocením výsledků už snadno posoudíš, jestli je to tím čidlem nebo samotným přístrojem. Ty termistory nejsou zrovna nejrychlejší (vlastní zkušenost) rozdíl než se srovná teplota 1°C s okolím, může trvat i několik minut. To píšu proto, že jsi neupřesnil, co pro tebe znamená „dlouho“.
Ten tvůj termistor bude mít hodnotu nejspíš 10k. Těch 11,3 co uvádíš, by pak odpovídalo teplotě při měření 22 C. Viz. data list u Conrada tabulka odpor-teplota je ten třetí nejníže.
Zde máš tedy odkazy na ty NTC ze dvou zdrojů (u obou najdeš data-sheety s parametry (položka ke stažení):
http://www.ges.cz/cz/ntc-0-2-10k-GES05303342.html
http://www.conrad.cz/presny-teplotni-se ... icn=502361
Jako nejjednodušší a levné řešení tvého problému (přímo v bytě s radiátorem a termostatem) mě napadlo toto:
Koupit vratnou tepelnou pojistku spínací s teplotou spínání 45 nebo 50C a připevnit ji na zpátečku od radiátoru nebo na spodek některého z článku. Kam to bude nejvhodnější budeš vědět nejlíp sám jaké tam máš teplotní poměry v jednotlivých částech radiátoru při topení.
Ta pojistka by po sepnutí připojila odpor paralelně k termistoru tím by se zmenšil jeho odpor a termostat by tím ihned vypnul. Jen displej by ukazoval vyšší teplotu, ale to by snad nemuselo vadit zvlášť když bys věděl o kolik. Po ochladnutí zpátečky a tím rozepnutí tepelné pojistky by zase vše fungovalo normálně a displej ukazoval zase správnou hodnotu. Ten paralelní odpor by měl být přibližně o řád větší než ten termistor. To by mohlo odhadem dělat nějaké ty 2-3 C. Přesněji si to musíš spočítat nebo zkusmo doladit.
Tedy žádné složité obvody, žádné napájení jen kus dvoulinky mezi termistorem a tepelnou pojistkou na radiátoru. Jen je třeba prověřit jak je ten termostat napájený (je li to galvanicky odděleno od sítě) aby sis třeba náhodou nevyvedl fázi k tomu radiátoru.
Tady máš nějaké odkazy na ty tepelné pojistky (důležitý je to „S“ na konci „spínací“ Rko rozpínací nebrat).
http://www.avtechnic.cz/index.php?route ... uct_id=481
http://www.bucek.name/cenik/termostaty.dat.htm
Byl to jen takovej momentální nápad, možná je to blbost tak kolegové z fóra když tak oponujte.
Stále si ale myslím, že nejlépe by bylo něco zainvestovat a sytém nechat doladit viz. výše „celeron“ to co jsem popsal já je spíš nouzovka a čistá amatéřina, ale zase rychle snadno a za hubičku.
Ten tvůj termistor bude mít hodnotu nejspíš 10k. Těch 11,3 co uvádíš, by pak odpovídalo teplotě při měření 22 C. Viz. data list u Conrada tabulka odpor-teplota je ten třetí nejníže.
Zde máš tedy odkazy na ty NTC ze dvou zdrojů (u obou najdeš data-sheety s parametry (položka ke stažení):
http://www.ges.cz/cz/ntc-0-2-10k-GES05303342.html
http://www.conrad.cz/presny-teplotni-se ... icn=502361
Jako nejjednodušší a levné řešení tvého problému (přímo v bytě s radiátorem a termostatem) mě napadlo toto:
Koupit vratnou tepelnou pojistku spínací s teplotou spínání 45 nebo 50C a připevnit ji na zpátečku od radiátoru nebo na spodek některého z článku. Kam to bude nejvhodnější budeš vědět nejlíp sám jaké tam máš teplotní poměry v jednotlivých částech radiátoru při topení.
Ta pojistka by po sepnutí připojila odpor paralelně k termistoru tím by se zmenšil jeho odpor a termostat by tím ihned vypnul. Jen displej by ukazoval vyšší teplotu, ale to by snad nemuselo vadit zvlášť když bys věděl o kolik. Po ochladnutí zpátečky a tím rozepnutí tepelné pojistky by zase vše fungovalo normálně a displej ukazoval zase správnou hodnotu. Ten paralelní odpor by měl být přibližně o řád větší než ten termistor. To by mohlo odhadem dělat nějaké ty 2-3 C. Přesněji si to musíš spočítat nebo zkusmo doladit.
Tedy žádné složité obvody, žádné napájení jen kus dvoulinky mezi termistorem a tepelnou pojistkou na radiátoru. Jen je třeba prověřit jak je ten termostat napájený (je li to galvanicky odděleno od sítě) aby sis třeba náhodou nevyvedl fázi k tomu radiátoru.
Tady máš nějaké odkazy na ty tepelné pojistky (důležitý je to „S“ na konci „spínací“ Rko rozpínací nebrat).
http://www.avtechnic.cz/index.php?route ... uct_id=481
http://www.bucek.name/cenik/termostaty.dat.htm
Byl to jen takovej momentální nápad, možná je to blbost tak kolegové z fóra když tak oponujte.
Stále si ale myslím, že nejlépe by bylo něco zainvestovat a sytém nechat doladit viz. výše „celeron“ to co jsem popsal já je spíš nouzovka a čistá amatéřina, ale zase rychle snadno a za hubičku.