Smazat
Moderátor: Moderátoři
- TechniXHACKer
- Příspěvky: 271
- Registrován: 19 srp 2008, 00:00
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
- TechniXHACKer
- Příspěvky: 271
- Registrován: 19 srp 2008, 00:00
- Přílohy
-
P1010609.JPG- Kryt
- (88.95 KiB) Staženo 242 x
-
P1010607.JPG- Plošňák
- (140.26 KiB) Staženo 212 x
-
P1010606.JPG- Součástky
- (120.42 KiB) Staženo 313 x
- TechniXHACKer
- Příspěvky: 271
- Registrován: 19 srp 2008, 00:00
- TechniXHACKer
- Příspěvky: 271
- Registrován: 19 srp 2008, 00:00
Řekl bych, že tvé měření je takové jaké je proto, že nabíječka nemá vyhlazovací kondenzátor, takže měříš pulzní (nevyhlazené) napětí, které je vždy nižší, než napětí vyhlazené, dokonce nižší i než napětí před usměrněním. Plně nabitá baterie se chová jako elektrolyt, a napětí vyhlazuje, takže proto je tam těch 16V...
Edit:
Na prvním obrázku průběh s elektrolytickým kondenzátorem, nelze dosáhnout zcela rovného vyhlazení, kondenzátor se vybíjí a to způsobuje poklesy..
Na druhém obrázku je průběh zcela bez elektrolytického kondenzátoru (těch místy silnějších čár si nevšímej, upravoval jsem obrázek v malování a nejde to jednoduše víc zdokonalit...)
Pro jednoduchost vysvětlení, nabitý akumulátor působí podobně jako filtrační kondenzátor, v době, kdy první dvě diody přecházejí do závěrného stavu, udrží tam napětí do doby, než začnou druhé dvě diody přecházet do propustného směru, jestli znáš princip můstkového usměrnovače http://www.bastleni.estranky.cz/img/pic ... smer03.jpg tak bys to měl pochopit...
- Přílohy
-
65.gif- S elektrolytem
- (1.67 KiB) Staženo 184 x
-
2.gif- Bez elektrolytu
- (2.56 KiB) Staženo 177 x
na konci nabíjení žádný velký proud neteče a nehrozí jejich zničení,protože vrcholová hodnota na trafu minus úbytky se srovná s napětím baterky,a jak známo,bez napětí proud neteče.
Pozn. Do obrázku kolegy si udělej ještě čáru střední hodnoty,bude kousek pod efektivní. Pak už by ti to snad mělo být jasné.
Pokud i po sundání, tak něco není normální, nejspíš výrobce...
Pokud dobře vidím, je to zcela obyčejná nabíječka,
Obyčejný transformátor, pak ,,greatzův můstkový usměrňovač", pak celkový odpor 0,5R/10W na omezení proudu. A zřejmě keramický kondenzátor (nebo omezovací termistor), je to v sérii, při nabíjení tím protéká proud...
Ten všechen zbytek je na signalizaci...
Nic výkonového na regulaci proudu tam není, žádný triak ani tranzistor. Takže akumulátor si vezme tolik, kolik potřebuje. Pokud to bude nějaká baterka do motocyklu s menší kapacitou, nebo nějakého ,,traktůrku na sekání trávy" tak tam poteče vyšší proud než 1/10 který není jak omezit. To se jí asi líbit nebude...
Výrobce počítá, že se nebudou nabíjet baterky nižší než 4A. Protože na tu hodnotu to má asi ošetřené zřejmě velikostí transformátoru a taky možná těmi odpory, i když ty hodnoty sou moc nízké...
A když se připojí aku 45 nebo 50A tak by to nemělo vadit. Za předpokladu, že nebude po nabití vyšší napětí než 14.4V
- Přílohy
-
nabíjení olov.aku.JPG- (167.68 KiB) Staženo 334 x
Baterka si napětí na sobě nastavuje sama - je rovné součtu napětí, na které jsou článkynabité, plus úbytek napětí vyvolaný nabíjecím proudem na vnitřním odporu baterky. S připojenou baterkou už naměříš hodnotu blízkou skutečnému napětí na ní, ale pořád ještě špatně, protože do baterky neteče vyhlazený proud, ale jen špičky usměrněného proudu v době, kdy napětí před omezovacím odporem překročí napětí baterie.
Takže, jestli po odpojení nabječky a zhruba 5 minutách odplynování naměříš na baterce 13,2 -13,6 V, je dobrá a nabitá. S dalším odplynováním bude napětí dále klesat, ale pod 13V by o mnoho klesnout nemělo ani přes noc.Jestli to takto naměříš, nic neřeš, je to v pořádku.
Mimochodem - při 4A ani nabitá baterka nijak výrazně nevaří.
Prostě multimetr ti při tak složitém průběhu napětí na výstupu nabíječky něco ukazuje, ale se skutečný obraz nabití baterky se z toho nedovíš.
Skutečnou hodnotu napětí na baterce musíš měřit, když do ní žádný proud neteče, což se nejsnadněji zjistí odpojením nabíječky.
Případná automatika si hlídá napětí právě v mezerách mezi proudovými pulsy.
Právě intenzivní plynování a napětí cca 17V a již nestoupající hustota elektrolytu jsou ukazatele plného nabití. Každá baterka by se jednou začas měla vyndat a nabít podle pravidel. (A dolít destilku) Jen tak se dá dosáhnout plné kapacity a rozumné životnosti. V nakladatelství SNTL (blahé paměti) vyšly dokonce dvě knihy kde je podrobný rozbor elektrochemických procesů při nabíjení a vybíjení. A taky postup jak správně baterii udržovat.
Kdo nevěří ať tam běží (nebo mu je i půjčím).
Přesné napětí plného nabití je závislé na více okolnostech, teplotě, momentální hustotě elktrolytu a pod. Proto neexistuje kloudná nabíječka která by to uměla rozlišit. Takže vaření a hustoměr. A trochu odborných znalostí. Ne co jedna paní povídala.
Baterie je vlastně možné nabíjet 3 různými způsoby.
Konstantním napětím (U charakteristikou) ta se používá v autě. Stabilizace napětí je nastavena kolem 14V. Max. je 14,4V ( z bezpečnostních důvodů (kdy baterie začíná plynovat (vznik výbušné směsi kyslík vodík) je za provozu auta nežádoucí. Dříve, když se používalo pro regulaci napětí relé, to bývalo většinou v rozpětí 13,8-14V. Později, když se začal využívat elektronický regulátor (např. Favorit) býval nastaven na 14V skoro přesně v celém rozsahu otáček. Prostě raději ponechána rezerva k tomu plynovacímu U. Dnes, když elektronika udělala zase kus cesty dopředu už regulátory napětí, bývají nastaveny těsně pod hranici plynovacího napětí třeba až 14,3V.
Výhoda tohoto způsobu nabíjení je, že nikdy nemůže dojít k přebíjení (nabíjecí proud postupně klesá až k nule, jak se vyrovnává U baterie /zdroj). Nevýhoda je, že u vybité baterie je zpočátku proud hodně velký (co dá zdroj) což baterii neprospívá a pak taky to ,že se nikdy nenabíjí do plna. V autě při těch 14V tak max. na 80%. Proto je dobré ji občas připojit na nabíječku, aby po čase nedocházelo k částečné sulfataci a jejím následkům (snížení kapacity a zhoršení startovací schopnosti).
Konstantním proudem ( I charakteristika) používají profesionální nabíječky v servisech a baterkárnách. Po celou dobu nabíjení se nabíjí konstantním proudem, který se na ní nastaví. Tento způsob doporučují výrobci baterií ve svých manuálech k baterkám. Napětí na svorkách je výrazně vyšší jak U baterie. U menších přenosných to bývá min.24V (pro 12V baterie) ale u těch větších servisních, to může být třeba 100 i více V, aby byl zajištěn konstantní proud po celou dobu nabíjení. Nevýhoda tohoto způsobu je, že může hrozit přebíjení. Pokud to není inteligentní nabíječka, doba nabíjení se musí určit předpokládaným časem nabíjení podle stavu vybití (staré nabíječky měly nastavitelný časovač). Nebo se nabíjí do znaků plného nabití (to je když napětí ani hustota po dobu 2hod. už nestoupá) a to se musí ohlídat ručně. Konečné nabíjecí napětí je někde kolem 16V (není přesně definováno, liší se trochu podle stavu baterie stáří výrobce nab. proudu atd.) Nerozhoduje tedy hodnota,ale stav kdy už dále nestoupá.
Kombinací obou (W charakteristika) a to je případ všech levných komerčních nabíječek. Nabíječka je postavena tak, že dává max. napětí trochu vyšší jak konečné nabíjecí napětí a proud je omezen jen vlastnostmi zdroje. Zpočátku nabíjení vybité baterie se nabíjí max. proudem (co trafo dá případně jen nějaké omezení odporem, žárovkou apod.) a s nárůstem U na baterii proud postupně klesá. Při plně nabité baterii už se nabíjí poměrně malým proudem, který baterii zase až tolik neuškodí, pokud to zapomeneš včas vypnout, ale rozhodně jí to ani neprosívá. Tento způsob má tedy nevýhody obou předchozích. Na začátku muže být baterie nabíjena zbytečně velkým proudem pokud je to baterie malé kapacity a nabíječka má naopak příliš výkonný zdroj. To zdravé (částečně vybité) baterii až zas tolik nevadí v autě se nabíjí taky tak, ale pokud potřebuješ zachránit hluboce vybitou a sulfatovanou baterii tak to není dobře. A zase na konci může být přebíjena sice menším proudem ale přece. Platí totéž co u předchozí nabíjení se musí ukončit po dosažení znaků plného nabití. A nabíjení navíc trvá dlouho.
Pak jsou ještě na trhu automatické nabíječky, nabíjí v několika fázích, které se postupně automaticky přepínají podle nabití stavu baterie. Nejdříve nabíjí proudovou charakteristikou, pak přibližně po dosažení plynovacího U přepnou na napěťovou charakteristiku nabíjení a po dosažení napětí plně nabité baterie, přepnou na konzervační (udržovací) nabíjení. Ty nemusí být obvodově příliš složité, vše řídí jeden speciální IO navržený přesně jen k tomuto účelu viz. třeba tady: http://www.hw.cz/teorie-a-praxe/konstru ... rukce.html
To ale nebude tvůj případ, i když se pyšní velkým nápisem automatická. Podle desky bych to tipnul na zcela obyčejnou nabíječku s W charakteristikou doplněnou jen obvody přibližné indikace napětí. (Ten IO u těch automatů je UC 3906 a má 16pinů). Takže LEDka 100% u té tvojí ti přibližně řekne, že se blíží konec nabíjení (bude nastavena o něco níže) a pokud cheš nabít skutečně do plna a nepřebíjet musíš hlídat konečné nabíjecí napětí (vždy po asi 2hod.) a když přestane stoupat (to bude kolem těch 16V) nabíjení ukončit.
Je ale taky možné, že mají max. napětí, které zdroj dá uděláno tak ,že nikdy nedosáhne stavu plného nabití (jako při U char. v autě), takže přebíjení nehrozí a můžou si tedy dovolit napsat automatická, ale v tom případě baterii nenabíjíš do plna a nemá tudíž ani žádný smysl ji vyndávat z auta. Delší jízda udělá totéž.