Modul zesilovače s MBA810DS

Zpráva

ncmkv · #1 Příspěvek od **ncmkv** » 04 led 2014, 17:17

Zdravím všechny,
našel jsem doma dva moduly zesilovače s MBA810DS. Nejsou úplně totožné, ale řekl bych, že v podstatě jsou stejné.

Napadlo mě, že bych z těchto dvou mono zesilovačů mohl udělat jeden stereo. Jeden modul na levý signál, druhý na pravý. Nechci nic světoborného, jen jednoduchý stereozesilovač.

Je to dobrý nápad? Myslím, že fungovat by to "teoreticky" mělo.
Děkuji za názory.

#2 Příspěvek od **EKKAR** » 04 led 2014, 17:26

Nejen že by to fungovat mohlo, ale ve spoustě zesilovačů produkovaných Teslou až do konce 80.let minulýho století to tak fungovalo.

durkovic · #3 Příspěvek od **durkovic** » 04 led 2014, 17:27

ano fungovať to bude, napájač na to urob 15V/2A nech z toho vytrasieš aspoň tých 2x4W ale okolo týchto modulov z TV s MBA810 je na nete plno popísané aj obrázky ako to zapojiť a tuším aj napájacie zdroje

ncmkv · #4 Příspěvek od **ncmkv** » 04 led 2014, 17:27

Dobře, děkuji, pustím se tedy do toho.

#5 Příspěvek od **Michal22** » 04 led 2014, 17:50

Pokud máš rozdíl mezi těmi moduly, tak je sjednoť, ať ti nehraje každý kanál jinak.
A protože je to MBA810DS, tak k těm chladícím vývodům připájej měděné plechy, ať to uchladíš. Lepší by bylo mít MBA810DAS, k těm přišroubovat nějaký chladič.

ncmkv · #6 Příspěvek od **ncmkv** » 04 led 2014, 18:04

Oba již mají vlastní chladiče. Myslím, že budou dostačující, nebo se pletu? Viz obrázek.

#7 Příspěvek od **Michal22** » 04 led 2014, 18:25

Ajo, to jsou tyto i s MeFou. Tak jo, vyhaž všechny součástky kolem těch A22X (včetně vlastních IO), taky vyhaž ty plastový elektrolyty, nahraď je novými (pokud tam jsou potřeba). Třeba tady máš základní zapojení: http://www.drdys.estranky.cz/clanky/zes ... 0_-5w.html

#8 Příspěvek od **Hill** » 04 led 2014, 19:52

Vypreparuj součástky, které jsou ve schématu bledě, ostatní tam nech, přeruš spoj od pinu 3 konektoru a přerušení přemosti svitkem 220nF nebo víc, mezi piny 2 a 4 konektoru zapoj RC obvod.
Kdybys chtěl použít reproduktor 4Ω, pak při napájecím napětí 15V z každého dostaneš nejméně 3,5W (s reproduktorem 8Ω jen polovinu, ale nemusel bys měnit nebo přidávat C20), ale pro 4Ω to chce zvýšit kapacitu C20 na dvojnásobek, t.j. alespoň na 1000µF, jinak ti nepustí hloubky do reproduktoru.

Protože při plném výkonu 4W žere jeden koncák s MBA810... něco kolem 600mA, stačí ti zdroj, který umí dát 1,5A.

vicious · #9 Příspěvek od **vicious** » 04 led 2014, 20:23

Hill: môžete zjednodušene popísať výpočty tých hodnôt, čo ste uviedli? Vďaka.

monterjirka · #10 Příspěvek od **monterjirka** » 04 led 2014, 20:37

Michal22 píše:Ajo, to jsou tyto i s MeFou. Tak jo, vyhaž všechny součástky kolem těch A22X (včetně vlastních IO), taky vyhaž ty plastový elektrolyty, nahraď je novými (pokud tam jsou potřeba). Třeba tady máš základní zapojení: http://www.drdys.estranky.cz/clanky/zes ... 0_-5w.html

POZOR!
V tomto zapojení je zásadní chyba!
Vstup (PIN č.8 ) musí jít přímo na potenciometr nebo musí být odporem uveden na "potenciál mínusu" (odpor cca M1).
Takto by to moc nehrálo, hodně zkreslovalo a rychle by se IO uvařil!

POZOR PODRUHÉ!
Zjednodušené zapojení se vstupem (pin 8 ) připojeným přímo na běžec potenciometru způsobuje zrychlený odchod potenciometru, protože běžcem teče stejnosměrný proud. Sice nepatrný, ale trvalý. Potenciometr začne brzy chrastit.
Zapojení s odporem 47k až M1 mezi vstupem a kostrou a kapacitou stejnosměrně oddělující běžec od vstupu, je daleko lepší, protože chrastění se koná až po daleko větším počtu pohybů běžce.
A teď konečně POHOV!
Hill

#11 Příspěvek od **Michal22** » 04 led 2014, 20:56

monterjirka- díky za upozornění, toho jsem si nevšiml.

#12 Příspěvek od **Hill** » 04 led 2014, 21:23

Je to přece jednoduché: jestliže původně v televizi byl osmiohmový reproduktor (zde zanedbávám jeho dolní rezonanci a předpokládám, že jde o čistě činný odpor 8Ω) a signál na něj byl navázaný přes kondenzátor 500µF, znamená to, že časová konstanta τ=RC=8*5e-4=4 ms, tedy kmitočet, na kterém dojde k poklesu hlasitosti o 3 dB, tedy se výkon zmenší na polovinu, je f=1/(2*∏*τ)=40 Hz.
Když použiješ reproduktor o impedanci poloviční, vyjde poloviční i časová konstanta obvodu RC a stejný pokles se tedy projeví na kmitočtu dvojnásobném, čili 80 Hz, jinak řečeno o oktávu výše. Tak se zdvojnásobí kapacita vazebního kondenzátoru a mezní kmitočet se tak vrátí na původní hodnotu.
Podobně vstupní obvod: odpor R3 tam být musí, aby byl nastavený stejnosměrný pracovní bod zesilovače. Ten má vstupní odpor mezi 70k a 300k (jak se vyvedl a jak moc má utaženou zpětnou vazbu), tedy paralelní kombinace R3 a vstupního odporu vyjde nejméně 41k. Aby vstupní kapacitou prošly kmitočty pod 40Hz, musí být vstupní kapacita nejméně 4ms/Rin=0,1uF. Je samozřejmě lepší jít s kapacitou výše, na dvoj i trojnásobek vypočtené, ale raději ne víc. Potřebujeme přece zesilovat jen akustické pásmo a je zbytečné zesilovat i různé podzvukové kmitočty, které by mohly zesilovač honit od dorazu k dorazu.
Stejné je to i s příčkou zpětnovazebního obvodu: podélný odpor zpětnovazebního děliče v MBA810 je asi 4kΩ. Výrobce doporučuje příčný odpor ve zpětné vazbě 68Ω, což znamená, že zesílení je nastavené na asi 55 (cca 35 dB). Při tomto zesílení se nejlépe využije všeho, co obvod umí, aniž by se zbytečně zvyšovalo zkreslení nebo zhoršoval odstup rušivých napětí.
To si najdi v katalogovém listu MBAčka a ten kompromis si podle charakteristik zvol.
Ale výrobce doporučuje 68Ω, tak ho tam necháme.
Odpor nelze spojit přímo s kostrou, protože na něm je polovina napájecího napětí a musí tam zůstat. Tak se oddělí od kostry kapacitou, který musí být tak velká, aby její reaktance na nejnižším přenášeném kmitočtu byla stále ještě menší, než těch 68Ω, co má ten odpor. Takže pro τ>4ms je nutné, aby ten kondenzátor měl kapacitu větší, než 4 ms/68 Ω=59 µF. Tedy kapacitou 100 µF se nic nezkazí.

No, a pokud jde o odběr, pak při výkonu 4W do zátěže 4Ω potřebuješ efektivní napětí 4V. Z Ohmova zákona ti vyjde efektivní hodnota proudu do zátěže 1A. Střední hodnota tohoto proudu je ale 1,11x vyšší, s tou je nutné počítat při stanovení odběru ze zdroje. Ale ten proud se odebírá jen v kladných půlvlnách, když nabíjí C20. V záporných půlvlnách se C20 vybíjí na kostru a koncový stupeň odebírá jen malý proud. Proto je střední odběr obvodu nějakých 600mA, zatímco do reproduktoru teče efektivní proud 1A.
Stačí?

#13 Příspěvek od **ok1hga** » 04 led 2014, 22:26

POZOR PODRUHÉ!
Zjednodušené zapojení se vstupem (pin 8 ) připojeným přímo na běžec potenciometru způsobuje zrychlený odchod potenciometru, protože běžcem teče stejnosměrný proud. Sice nepatrný, ale trvalý. Potenciometr začne brzy chrastit.
Zapojení s odporem 47k až M1 mezi vstupem a kostrou a kapacitou stejnosměrně oddělující běžec od vstupu, je daleko lepší, protože chrastění se koná až po daleko větším počtu pohybů běžce.
A teď konečně POHOV!
Hill

tohle mohu potvrdit.
A nejen, že ten poťák začne rychle chrastit, ale jsou to strašné rány!

Několikanásobně silnější než je obvyklý signál z rádia . . . !
bohužel to takhle Tesla nějakou dobu dělala u spousty výrobků.

#14 Příspěvek od **Hill** » 04 led 2014, 22:57

Kdyby jen u MBAčka, Tesla to dělala už u elektronkových přístrojů, že běžec potenciometru sloužil jako mřížkový odpor (nejhorší to bylo u televizí jako Ametyst, Azurit a několika dalších, které měly dvojitý potenciometr, co měl na vnitřní ose ještě vypínač; ten potenciometr se skoro nedal sehnat a často ho neměli ani v servisech). Někdo vypínal televizi vytahováním vidlice ze zásuvky, aby s potenciometrem nemusel hýbat, kdo to uměl, doplnil ci jeden kondenzátor a mřížkový odpor sám, opraváři to prý nesměli dělat.
Pardon za OT.

A teď bych se rád dověděl, jestli Vicious našel v mém příspěvku odpověď na to, nač se ptal, nebo jestli ho zajímal výpočet něčeho jiného...

Lukas-Peca · #15 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 04 led 2014, 23:34

Vždyť v Ametystu, Azuritu i všech ostatních televizích té doby je ten potenciometr ze všech stran oddělen kondíky. To spíš na něm odešel ten vypínač. Potenciometr jako mřížkový odpor jsem snad ani v žádném starém aparátu neviděl, protože tam se většinou předpětí pro předzesilovací lampu zajišťuje mřížkovým odporem o velké hodnotě a s potenciometrem, u kterého by se ten odpor z mřížky na zem měnil, by to nefungovalo. A ani jsem se nesetkal s lampovým přístrojem, u kterého by vyloženě potenciometr chrastil tak, že by to mlátilo reprákem, jako u tesláckých zázraků z 80. let.