Prehranie vinylu s Quadro zaznamom - SQ
Moderátor: Moderátoři
Protože GZ v té době už lisovaly i pro některé západní firmy, určitě tudy prošly i desky kódované v QS Sansui (systém přišel na trh asi o dva měsíce dříve, než SQ), u nás však v prodeji nebyly, pokud vím. V mnoha zemích ale existovaly oba systémy vedle sebe a řada titulů musela proto vyjít zakódovaných jak v SQ, tak v QS.
Oba systémy představují kompromisní řešení, spíše zneužívající, než využívající, fyziologickou nedokonalost sluchu a sluchovou zkušenost. Protože nelze jednoznačně zakódovat do dvou kanálů kanály čtyři tak, aby je šlo zase přesně navzájem oddělit. Na výpočet čtyř neznámých je nutná soustava čtyř rovnic. Dvě jsou málo, ale jde to oblbnout pevnými vztahy, což sice nedá přesný výsledek, ale dobře použitelný už ano. Když se signál pak vylepší řízením úrovní v jednotlivých kanálech vlnovou a předozadní logikou řízenou na základě psychoakustických principů (systém QS se vylepšoval pouze fázově řízenou logikou), už se zvukový obraz přiblížil realitě (nebo ji imitoval) dost přesně.
Podstatně méně nahrávek vyšlo řezaných "diskrétním" systémem CD-4 (RCA/JVC, 1972), ale přehrávání vyžadovalo hrot s bodovým nebo přímkovým stykem s bokem drážky, k čemuž se využívaly speciální tvary výbrusů (nejznámější je Shibata, ale existovalo jich víc, například MicroLinear a další) a opravdu kvalitní gramofony s ještě lepšími raménky a v nich přenoskami nejvyšší třídy, protože na desce byly zadní kanály zaznamenané namodulované na pomocnou nosnou a bylo třeba sejmout i zcela nepatrné vlnové délky kmitočtů do asi 45kHz. Následovalo dekódování všech čtyř kanálů, dynamická expanze... zkrátka bylo to choulostivé, drahé a náročné na údržbu, to si koupil skutečně jen málokdo. A, když omylem půjčil majitel desku se záznamem CD-4 někomu na gramofon třeba i s kvalitním eliptickým hrotem, obvykle zažehlil záznam zadních kanálů, takže na desce zbylo "jen" stereo a deska se už nedala kvadrofonně přehrát.
Desky se mimoto musely řezat podstatně sníženou rychlostí, aby řezací hlava stíhala kmitat, což zdržovalo a také prodražovalo výrobu.
Hill píše:U nás bylo přijato kódování SQ Columbia/Sony/EMI (z roku 1971), v tomto systému se lisovaly desky Supraphonu....
...Podstatně méně nahrávek vyšlo řezaných diskrétním systémem CD-4 (RCA/JVC, 1972), ale přehrávání vyžadovalo hrot s bodovým nebo přímkovým stykem s bokem drážky, k čemuž se využívaly speciální tvary výbrusů (nejznámější je Shibata, ale existovalo jich víc, například MicroLinear a další)...
K tomu ještě dodám, že krátký kontakt s drážkou měly i výbrusy typu Van den Hull, které měly poloměr na styku s drážkou cca 4µm (Shibata vystačila s poloměrem 6µm, zatímco MicroLinear nebo téměř totožný výbrus Microridge se dostaly až na 2,0µm, Fritz Gyger kolem 2,5µm), ovšem na výšku byl kontakt s bokem drážky dost dlouhý na to, aby jeho plocha byla výrazně větší, než plocha zanoření nového eliptického hrotu.
Technologicky ale zvládnout velkosérovou výrobu v úzkých výrobních tolerancích prostě nešlo, proto byly přenosky pro systém CD-4 mimořádně drahé, což kupující odradilo a nasměrovalo jejich pozornost k maticovým systémům.
Jako vždy - zákazník rád omezil svoje nároky, byla-li cena zařízení podstatně nižší... a v tomto případě byly cenové rozdíly opravdu značné.
- Přílohy
-
24a_hroty_carove.jpg- Srovnání hrotů, o nichž tu píšu.
- (58.33 KiB) Staženo 101 x
Nevíš jestli dneska stáčí za pár babek někde desky. Kdysi byl FOTOFON a za pár KČS Ti nahráli desku... Mám nějaké ,,staré" nahrávky od sběratelů, které bych chtěl mít v podobě 78ot desek a ty desky jsou již téměř nesehnatelné a drahé... Těžko se u nás shání nějaké přístroje na záznam desek, i když byla jejich stavba popsaná v ARA 12/54 str 267 a Elektronik 9/49 str 206... Není v mých silách na koleni něco ubastlit. Na záznam se používaly Rentgenové snímky anebo želatinové fólie. Nebo nemáte někdo doma podobný stroj funkční..
http://www.fugnerfilm.cz/archiv/dokumen ... barva.html
http://www.fugnerfilm.cz/archiv/dokumen ... popis.html
PLV píše:Renesance klasického gramofonového záznamu je křísení a balzamování nebožtíka. Patří to už jen do muzea, mezi zajímavé technické exponáty a něco na tom vylepšovat a řešit v současné době, není žádný technický pokrok...
Tady přece nejde o kříšení nebožtíka (i když nad opět přibývajícími tisící vinylových desek lisovaných v Loděnicích by se o tom dalo třeba i uvažovat). Ale, jestli někdo má kvadrofonně kódované desky a chce vyzkoušet, jak tehdy hrály, a navíc má předpoklady to zvládnout, no to jsou přece ideální podmínky pro bastlení!
Kvadrofonie se nestihla rozšířit ani v míře, která by stála za pozornost. Nicméně i ty slepé, vlastně digitální technikou zazděné, cesty vývoje není na škodu znát. Nemusí to být dokonalá znalost, rámcová informovanost, oč jako šlo, a jak se dosahovalo výsledku, stačí. Jednou se třeba někomu bude hodit část z principů, které se přitom využívaly, ke konstrukci něčeho úplně jiného.
Zkrátka já jsem rád, že se o analogovou techniku stále někdo zajímá v době, kdy ji většina krátkozrace odepsala s tím, že digitál vyřeší všechny problémy. Už dnes se často ukazuje, jak se na mnoha konstrukcích neohrabaně podepisuje neznalost právě té historie.
Tak, prosím, neber nadšencům jejich radosti, něco se při nich přiučí a pak - kdo si hraje, nezlobí.
S dnešními operáky by konstrukce byla ještě o fous jednodušší.
Funkce je shodná s MC1312P. Pro vyzkoušení by přece stačila základní verze vylepšená pevným směšováním 10-40.
- zdenoeddie
- Příspěvky: 2579
- Registrován: 31 říj 2007, 00:00
- Bydliště: uz len Presov :)
- Kontaktovat uživatele:
Ja ako staromilec co sa tyka muziky, som viacmenej nuteny kupovat LP. Nove reedicie CD su totalne dosrate. LP z 198x roku hraje o 200% lepsie, ak ju predtym mal majitel, ktory k tomu mal vztah a neprehraval to na sporaku, tak nie je o com. 80% hudby aj tak pocuvam z PC (FLAC, MP3), 5% tvoria CD, 15% LP. Ale to je vysledok toho, ze niekedy jednoducho neni cas chodit prevracat cierne placky.
Druha stranka veci sa ma tak, ze som zberatel veci o kapelach, a k tomu patria aj nahravky, a ta LP sa mi stale viac lubi ako CD
Tretia vec, posluch LP, aspon pre mna, je urcity ritual, ktoremu nie kazdy rozumie, ale kazdou prehratou stranou LP som "vo svojej kozi", a v spomienkach sa vraciam ked mi bolo este "dobre" na casy skolske
Moja zbierka je zlozene aj z albumov, ktore mam na CD, LP (vacsinou original povodne vydanie + novsie, dost mi sekla reedicia Back on Black) a niektore aj viackrat. No asi nie som v poriadku, ale tak niekto zbiera znamky, alebo motyle, ja zbieram taketo veci, hudba je moj zivot.
Sehnat kvalitní HiFi gramošasí, aby bylo čtyřrychlostní a vyšlo jen na ,,pár tisícikorun" (asi natolik jako by vyšla Tesla MC600) je asi nemožné. Tak je asi lepší možná používat na Vinyly MC600. A na desky 78RPM mít ten Dual, a koupit do něj chvějku na 78ot. Ten dual už má magnetodynamickou přenosku, ale je tam obyčejný motor na 220V a gumové mezikolo... O čemž svědčí, že to žádná sláva nebude, ale bude to asi furt mnohem lepší než kterýkoliv Teslácký gramofon který měl 78ot, např. Tesla HC08, kterých bylo hodně málo a bylo to poslední šasí které mělo 78ot a krystalovou přenosku (obdobnou VK4301) která měla otáčecí safírový hrot..
Konečně jsem si koupil Káju Gotta ,,Trezor"
u analogového gramofonu.
- Přílohy
-
vinyl a dbx.jpg- (37.23 KiB) Staženo 94 x
-
vinyl a dbx2.jpg- (36.35 KiB) Staženo 100 x