reflexní optozávora
Moderátor: Moderátoři
neříkám je to možné, na střední jsem běžně zapojoval těžší schémata a problémy jsem nikdy neměl, teď na vysoké po několik letech se do toho snažím zase dostat, takže jsem možná něco přehlédl ...
Takže je jasné tedy, že zapojení s trimrem co bylo uvedené by mělo být 100% funkční?
A nemohl by jste mi třeba napsat kdybych napájel rovnou 9V z baterky jak by bylo potřeba změnit hodnotu součástek?
Takže je jasné tedy, že zapojení s trimrem co bylo uvedené by mělo být 100% funkční?
A nemohl by jste mi třeba napsat kdybych napájel rovnou 9V z baterky jak by bylo potřeba změnit hodnotu součástek?
Především při kmitočtu, který používáš, se ti blikání LEDky slije v jedno. Ovšem pouze za předpokladu, že střední hodnota proudu bude v jednotkách mA, což není a nemůže být.
Střída impulsů je asi 1:10, což znamená, že průměrný proud LEDkou je také desetinou skutečného proudu.
Jestli by měl fototranzistor při osvětlení pustit proud 0,5 mA, pak LEDka bude žižlat tak nepatrně, jako bys skrz ni pustil proud 50µA.
Proud fototranzistoru musíš zesílit dalším tranzistorem, třeba v Darlingtonově zapojení. A hlavně - zařídit, aby LEDka věděla i mezi impulsy, že se na ni bliklo.
Takže ke zjištění, jestli IR LEDka bliká, použij uvedené zapojení. Impulsy z něj nikam nedostaneš, protože je filtruje elektrolyt.
Nabíjecí proud rozsvěcí LEDku, vybíjecí taky, ale vybíjecí je podstatně vyšší, elektrolyt se při sepnutí T2 vybije prakticky okamžitě, LEDka se rozsvítí a její svit se prodlouží nabíjecím proudem elektrolytu, takže nestihne do dalšího vybití kondenzátoru zhasnout úplně.
Samozřejmě bude svítit i dopadem okolního světla, to musíš vyloučit, jinak bude LEDka svítit pořád.
Až i ověříš, že to vysílá, můžeme se pobavit o tom, aby z přijímače skutečně lezly impulsy.
Kontrola funkce osciloskopem by toto vlákno velmi zkrátila...
Střída impulsů je asi 1:10, což znamená, že průměrný proud LEDkou je také desetinou skutečného proudu.
Jestli by měl fototranzistor při osvětlení pustit proud 0,5 mA, pak LEDka bude žižlat tak nepatrně, jako bys skrz ni pustil proud 50µA.
Proud fototranzistoru musíš zesílit dalším tranzistorem, třeba v Darlingtonově zapojení. A hlavně - zařídit, aby LEDka věděla i mezi impulsy, že se na ni bliklo.
Takže ke zjištění, jestli IR LEDka bliká, použij uvedené zapojení. Impulsy z něj nikam nedostaneš, protože je filtruje elektrolyt.
Nabíjecí proud rozsvěcí LEDku, vybíjecí taky, ale vybíjecí je podstatně vyšší, elektrolyt se při sepnutí T2 vybije prakticky okamžitě, LEDka se rozsvítí a její svit se prodlouží nabíjecím proudem elektrolytu, takže nestihne do dalšího vybití kondenzátoru zhasnout úplně.
Samozřejmě bude svítit i dopadem okolního světla, to musíš vyloučit, jinak bude LEDka svítit pořád.
Až i ověříš, že to vysílá, můžeme se pobavit o tom, aby z přijímače skutečně lezly impulsy.
Kontrola funkce osciloskopem by toto vlákno velmi zkrátila...
- Přílohy
-
indikator.png- (1.04 KiB) Staženo 200 x
Je možno místo elektrolytu použít 10 či naopak 100uF? 22 mi mezi součástkama chybí, tak než mi jej zase doručí, tak to bude trošku trvat, že bychom to mezitím vyzkoušel aspoň takto?
Jinak vysílací část s trimrem, která byla na první stránce uvedena kdyby byla napájena 9V a ne 12V bude velký rozdíl hodnot součástek v zapojení? Nebo by to mělo fungovat takhle i při 9V?
Jinak vysílací část s trimrem, která byla na první stránce uvedena kdyby byla napájena 9V a ne 12V bude velký rozdíl hodnot součástek v zapojení? Nebo by to mělo fungovat takhle i při 9V?
Elektrolyt tam klidně dej 10µF, tím nic nezkazíš. Jen ta LEDka bude svítit o něco méně. Když tam dáš 100µF, už rozdíl proti 22µF nezaznamenáš.
Na vzdálenost 30-40 cm už bych ale místo fototranzistoru použil hotový přijímač dálkového ovládání pro televize, třeba SFH506-36 a infraLEDku budil kmitočtem kolem 36 kHz, na který je nejcitlivější.
Podobně obvod SFH506-30 je nejcitlivější na kmitočet záblesků 30 kHz, což lze s výhodou využít k tomu, aby se závory navzájem nerušily.
Tyto obvody mají pouzdro s čočkou účinně omezující vliv viditelného světla a reagují na střídavinu. Čili impulsy z něj polezou, stačí pak logikou detekovat vynechání impulsu.
Tu IR LEDku budeš stejně muset budit jehlovými impulsy (stejně jako v dálkových ovladačích) tak, abys nepřekročil výkonovou ztrátu nějakých 50 mW, to obvykle LEDky vydrží trvale, například takovou LF7113F3C a většinu jiných můžeš budit jehlovými impulsy proudem až 1,2A, nepřekročíš-li střídu 1:100.
A při takovém proudu už ta LED někam dobleskne, konečně takto pracují IR LEDky v ovladačích DO i bez přídavné optiky na vzdálenost několika metrů. Když zapojíš konec jako v ovladači, stačí střída budicích impulsů 1:10, aby se kondenzátor stihl dobít.
Třeba takto, se střídou zhruba 1:25...
Na vzdálenost 30-40 cm už bych ale místo fototranzistoru použil hotový přijímač dálkového ovládání pro televize, třeba SFH506-36 a infraLEDku budil kmitočtem kolem 36 kHz, na který je nejcitlivější.
Podobně obvod SFH506-30 je nejcitlivější na kmitočet záblesků 30 kHz, což lze s výhodou využít k tomu, aby se závory navzájem nerušily.
Tyto obvody mají pouzdro s čočkou účinně omezující vliv viditelného světla a reagují na střídavinu. Čili impulsy z něj polezou, stačí pak logikou detekovat vynechání impulsu.
Tu IR LEDku budeš stejně muset budit jehlovými impulsy (stejně jako v dálkových ovladačích) tak, abys nepřekročil výkonovou ztrátu nějakých 50 mW, to obvykle LEDky vydrží trvale, například takovou LF7113F3C a většinu jiných můžeš budit jehlovými impulsy proudem až 1,2A, nepřekročíš-li střídu 1:100.
A při takovém proudu už ta LED někam dobleskne, konečně takto pracují IR LEDky v ovladačích DO i bez přídavné optiky na vzdálenost několika metrů. Když zapojíš konec jako v ovladači, stačí střída budicích impulsů 1:10, aby se kondenzátor stihl dobít.
Třeba takto, se střídou zhruba 1:25...
- Přílohy
-
- IR_TX_30-36kHz.png
- (2.63 KiB) Staženo 180 x
Tak tedy schéma jsem zapojil, ale i přesto jsou problémy, i když mám přijímače a schéma nastavené pro každý signál na jinou frekvenci, tak přijímače reagují na všechno oba dva stejně 
a celkově pokud přímo nevypínám a nezapínám obvod stále dokola, tak dosah k tomu všemu vidím max na 20 cm, pokud vysílací část pořád vypínám a zapínám dosah je suprový i s odrazy, ale stále přijímače reagují na vše
a celkově pokud přímo nevypínám a nezapínám obvod stále dokola, tak dosah k tomu všemu vidím max na 20 cm, pokud vysílací část pořád vypínám a zapínám dosah je suprový i s odrazy, ale stále přijímače reagují na vše
Frekvence by měly být nastaveny správně, přepojil jsem vše znova a ke každému vysílači jsem dal vlastní NE555 a zapojení jako jednocestné jede bez problému na větší vzdálenosti, sem tam jde vidět nějaký náznak rušení, ale to mu by se dalo předejít možná jen odstínění vysílačů a přijímačů. Bohužel když zapojení zkouším reflexně, tak funguje taky bez problémů, ale odráží se od překážky max 10-15cm což je problém ... při reflexním zapojení mi příjde, že se signál nepřijímá dokud před ní nedám překážku a to na krátkou vzdálenost.
Můžu se Vás zeptat jak je možné, že přijímače mi reagují prostě na jakoukoliv frekvenci? Je jedno jestli pustím 16kHz nebo 30 nebo 50, ty přijímače TSOP30(36) prostě reagují na vše stejně a na kratší vzdálenosti a není mi jasné jak je to možné, tak stejně že reagují na jakýkoliv ovladač prostě na vše ...