Impedanční přizpůsobení
Moderátor: Moderátoři
Impedanční přizpůsobení
Zdravím, potřeboval bych radu ohledně impedančního přizpůsobení... Jako bakalářský projekt dělám simulátor metalických vedení na FPGA obvod a je potřeba změřit frekvenční charakteristiku UTP kabelů cat.5e, problém však je že generátory mají impedanci výstupu 50Ω a UTP má 100Ω. Nevím si rady jak navrhnout imped. přizpůsobení v pásmu 1-100MHz. Nějaké návody, příklady, nápady? (S výsledky z googlu nejsem příliš spokojený) Díky
Předpokládám,že potřebuješ také ,kromě impedančního přizpůsobení,výstup symetrický a generátor je samozřejmě asymetrický.
Řešení je třeba viz příloha ,útlum článku si dopočítáš a zahrneš do měření.
Aby to fungovalo na těch 100 MHz ,bude to chtít smd odpory a promyšlený návrh dps s konektory.
Jo,a konec toho kabelu nezapomeň zatížit 100Ω odporem,popř.bude-li měřidlo na konci opět asymetrické,otočeným stejným článkem..
Řešení je třeba viz příloha ,útlum článku si dopočítáš a zahrneš do měření.
Aby to fungovalo na těch 100 MHz ,bude to chtít smd odpory a promyšlený návrh dps s konektory.
Jo,a konec toho kabelu nezapomeň zatížit 100Ω odporem,popř.bude-li měřidlo na konci opět asymetrické,otočeným stejným článkem..
- Přílohy
-
Symetrizační odporový článek.JPG- (163.8 KiB) Staženo 167 x
Bohužel významy pojmů jako symetrický a asymetrický mi v téhle souvislosti nějak unikají. Tudíž nepotvrdím zda je generátor asymetrický, jako měřidlo používám osciloskop.
Generátor je tenhle http://www.rohde-schwarz.cz/cz/products/test_and_measurement/signal_generation/SMB100A.html
Je na něm možné nastavit impedanci na 600Ω, nebylo by to snazší?
Co se týká toho návrhu, nedojde ke ztrátám když je obvod resistivní, nebo jsou zanedbatelné?
Generátor je tenhle http://www.rohde-schwarz.cz/cz/products/test_and_measurement/signal_generation/SMB100A.html
Je na něm možné nastavit impedanci na 600Ω, nebylo by to snazší?
Co se týká toho návrhu, nedojde ke ztrátám když je obvod resistivní, nebo jsou zanedbatelné?
Jestliže má cat.5e charakteristickou impedanci 100 Ohmů, bude měření na 600 Ohmech ještě horší volba než na 50.
Ten obrázek od Milana vypadá jako správné řešení.
Osciloskopická sonda má vstupní impedanci 10 MegaOhmů a nějaké PikoFarady, měl by stačit ten zakončovací rezistor 100 Ohmů.
Na vysokofrekvenční vedení (telegrafní rovnice) se informuj u vyučujících analogových systémů.
Podobné téma: t=62720.
Ten obrázek od Milana vypadá jako správné řešení.
Osciloskopická sonda má vstupní impedanci 10 MegaOhmů a nějaké PikoFarady, měl by stačit ten zakončovací rezistor 100 Ohmů.
Na vysokofrekvenční vedení (telegrafní rovnice) se informuj u vyučujících analogových systémů.
Podobné téma: t=62720.
Sháním hasičák s CO2 "sněhový", raději funkční.
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
Nebyl by tu nějaký trpělivý pedagog ??
Příteli,pár v UTP ( nebo třeba SYKFY ap) je prakticky symetrický proti okolí ( a zemi) ,proto to kroucení drátů. Vf generátory jsou obvykle jedním koncem spojeny se zemí,stejně tak ten osciloskop.Pokud to připojíš bez symetrizace nějakým prvkem (odporový článek,speciální širokopásmové trafo ap.),naměříš bludy. Samozřejmě,že ty symetrizační /desymetrizační články mají útlum,píšu ti to nahoře,že si to máš spočítat a zohlednit v měření ( nebo,pokud to neumíš,ale na to stačí Ohmův zákon a transformace odporových trojůhelníků či hvězd,si to změříš,než připojíš ten kabel,aspoň uvidíš,zda to v celém pásmu funguje) , tedy přičíst ten útlum vlastně 2x k výsledku.Obávám se,že se ti to osciloskopem bude měřit špatně,no uvidíš,v každém případě opět zakončení jmen.impedancí vedení,tj.100Ω,a raději použij sondu 1:10,má podstatně menší vstupní kapacitu,se sondou 1:1 na vyšších kmitočtech naměříš nesmysly .O výrobu trafa pro tento účel,tj.přizpůsobení a symetrie,se asi ani nepokoušej,měl bys to samý "rezonanční " hrb či díru.
Trošičku mne znejistila tvoje poznámka o účelu měření těch charakteristik - nehodláš přes to UTP přenášet data asymetricky,tj.proti zemi ?
Příteli,pár v UTP ( nebo třeba SYKFY ap) je prakticky symetrický proti okolí ( a zemi) ,proto to kroucení drátů. Vf generátory jsou obvykle jedním koncem spojeny se zemí,stejně tak ten osciloskop.Pokud to připojíš bez symetrizace nějakým prvkem (odporový článek,speciální širokopásmové trafo ap.),naměříš bludy. Samozřejmě,že ty symetrizační /desymetrizační články mají útlum,píšu ti to nahoře,že si to máš spočítat a zohlednit v měření ( nebo,pokud to neumíš,ale na to stačí Ohmův zákon a transformace odporových trojůhelníků či hvězd,si to změříš,než připojíš ten kabel,aspoň uvidíš,zda to v celém pásmu funguje) , tedy přičíst ten útlum vlastně 2x k výsledku.Obávám se,že se ti to osciloskopem bude měřit špatně,no uvidíš,v každém případě opět zakončení jmen.impedancí vedení,tj.100Ω,a raději použij sondu 1:10,má podstatně menší vstupní kapacitu,se sondou 1:1 na vyšších kmitočtech naměříš nesmysly .O výrobu trafa pro tento účel,tj.přizpůsobení a symetrie,se asi ani nepokoušej,měl bys to samý "rezonanční " hrb či díru.
Trošičku mne znejistila tvoje poznámka o účelu měření těch charakteristik - nehodláš přes to UTP přenášet data asymetricky,tj.proti zemi ?
Tak ten balun si klidně vygůgli,a pak nám řekni,jak jsi dopadl při jeho realizaci a hlavně změření jeho funkce v pásmu 1-100 MHz..
Pokud se ti zdá,že na svorkách,kde je Z1,se nebude měnit impedance ze změnou impedance Z2 či jiného prvku v zapojení ,pak zkus vygůglit nějaké základy počítání s odpory, třeba Ohmův zákon a Kirchhoffovy zákony,jistě ti to pak bude jasnější.
Pokud se ti zdá,že na svorkách,kde je Z1,se nebude měnit impedance ze změnou impedance Z2 či jiného prvku v zapojení ,pak zkus vygůglit nějaké základy počítání s odpory, třeba Ohmův zákon a Kirchhoffovy zákony,jistě ti to pak bude jasnější.
Že jsou UTP kabely symetrické jsem věděl, ale jen z teorie (mám nedostatky v aplikování teorie, jinými slovy vím co to je, ale nedokážu s tím pracovat). Účel těch charakteristik je ten, že z nich musím vyvodit impulsní charakteristiky pro návrh FIR filtru, takže zjistit jaká je frekvenční charakteristika různých délek UTP, abych to mohl simulovat filtrem. K přenosu dat to sloužit nebude, což předpokládám ale není podstatné.
Naneštěstí mám spoustu nedostatků v některých směrech, bakalářku jsem si zvolil hlavně kvůli FPGA a VHDL, tahle měření a počítání jsou pro mě nutné zlo, které musím překonat, tzn. znovu se učit věci ze střední s tím rozdílem že tentokrát je budu muset uplatnit v praxi... Tak se mnou prosím mějte trpělivost, ochoty pomoct si samozřejmě vážím.
Naneštěstí mám spoustu nedostatků v některých směrech, bakalářku jsem si zvolil hlavně kvůli FPGA a VHDL, tahle měření a počítání jsou pro mě nutné zlo, které musím překonat, tzn. znovu se učit věci ze střední s tím rozdílem že tentokrát je budu muset uplatnit v praxi... Tak se mnou prosím mějte trpělivost, ochoty pomoct si samozřejmě vážím.
Pokud trváš na svém tvrzení ,pak já již nemám co dodat,snad něco napíše Hill ,který je trpělivým pedagogem. Myslím,že si pleteš nějak do sebe pojmy vyvážený můstek a napětí na jeho diagonále a impedance toho můstku ze strany úplně jiných svorek,ale přesvědčovat tě nebudu. Ať se ti dílo zdaří.
Já zase myslím, že si pleteš příspěvky uživatele Bernard se mými.
No jo,už se mi to nějak plete,tak v příloze něco,co by ti mohlo pomoci.
Útlum členů si změř nebo spočítej ,počítat se mi to nechce,neb na to blbě vidím.
Útlum členů si změř nebo spočítej ,počítat se mi to nechce,neb na to blbě vidím.
- Přílohy
-
- měření UTP.JPG
- (197.29 KiB) Staženo 131 x
Tak tady se mi zase nezdá ta společná zem generátoru a osciloskopu. Ta bude kazit ten symetrizační záměr. Ledaže by ten skop byl dvoukanálový a měřil v rozdílovém modu. Ovšem potom by asi stačilo připojit výstup generátoru na jednu žílu měřeného páru, druhou žílu připojit na zem generátoru přes odpor 50 Ω. Na opačnom konci jen zatížit odporem 100 Ω a na něm měřit symetrickým způsobem. Bylo by to nějak horší?
- Přílohy
-
- UTP.png
- (4.2 KiB) Staženo 88 x
Tak té zemi se bohužel nevyhneš,je to spojeno přes PE napájecí sítě,aspoň u těch přístrojů,které znám,bez kovových beden to na vf moc nefunguje a musí to být v generátoru velmi dobře odstíněno,aby to nevyzařovalo. .A tu zem tam budeš mít ( třeba přes odrušováky) ,i když budeš měřit diferenciálně - je to jen o zpracování,ne o původu signálu.
Já bych spíš viděl problém v "rozvinutí " měřeného kabelu ,bude-li to opravdu UTP,tj. bez stínění,bude mít na měření vliv kde a na čem to bude ležet ,neb i to UTP nějaké nesymetrie má a když to z jedné strany bude ležet třeba na vodívé ploše,budou měření různá podle okamžité polohy páru čtyřky.Osobně bych se pídil po metodice měření u výrobce,jinak to bude těžko reprodukovatelné a porovnatelné měření.
Já bych spíš viděl problém v "rozvinutí " měřeného kabelu ,bude-li to opravdu UTP,tj. bez stínění,bude mít na měření vliv kde a na čem to bude ležet ,neb i to UTP nějaké nesymetrie má a když to z jedné strany bude ležet třeba na vodívé ploše,budou měření různá podle okamžité polohy páru čtyřky.Osobně bych se pídil po metodice měření u výrobce,jinak to bude těžko reprodukovatelné a porovnatelné měření.
A jak je to tedy s obrázkem č.6 z http://www.elektrorevue.cz/clanky/02032/index.html ?
Taky to nechápu. V mnohých úlohách (až hříčkách) na určení celkového odporu odporové sítě se využívá faktu, že v diagonále mezi 4 stejnými odpory v můstku není žádné napětí, takže tam může být cokoli a je to jedno. Ten princip býval dost oblíbený u měřicích přístrojů. Jak to teda může transformovat impedanci? Dává ten obrázek smysl? To už jste si to vyřešili?
Taky to nechápu. V mnohých úlohách (až hříčkách) na určení celkového odporu odporové sítě se využívá faktu, že v diagonále mezi 4 stejnými odpory v můstku není žádné napětí, takže tam může být cokoli a je to jedno. Ten princip býval dost oblíbený u měřicích přístrojů. Jak to teda může transformovat impedanci? Dává ten obrázek smysl? To už jste si to vyřešili?