Říkat dnes jen tak v domácnostech něčemu uzemnění není jednoduché . V rodinném domku ho najdeš jen v rozvaděči a to ještě s kontrolní svorkou . Já bych spíše napsal , že tento vývod z trafa spojíme s kostrou přístroje . Tato stínící vrstva je tvořena např. Cu folií nebo vrstvou vinutí drátem s jedním vývodem - bývalo u starých traf .
Máš pravdu,přemýšlel jsem,co tam napsat ,obvykle se to spojí s kostrou a vodičem PE (ochranný). Ale to zase nemusí být dobře,neboť trafo je deklarováno jako bezpečnostní a tam spojovat obvody sekundáru s PE není povoleno . A jakou má to stínění izolaci vůči primáru a sekundáru ? Marně jsem nějaký relevantní údaj hledal na stránách výrobce ,ani o tom vývodu nepíše nic,jen že je v trafu stínění .Takže název místa,kam se to může připojit,bude záviset na tom,jak je z hlediska předpisů o ochraně před nebezp.dotykovým napětím konstruováno zařízení,do kterého trafo přijde ,může to být třeba funkční zem ,nemající s PE a jeho zemněním nic společného . Mimochodem,to "koukající" vinutí blíže jádra ,zřejmě primár,ve mně nevzbuzuje důvěru o dodržení povrchových a vzdušných vzdáleností s ohledem na deklarovanou dvojitou izolaci ,ale za to si ručí výrobce.
To jsem chtěl napsat též , ale také jsem nevěděl jak se z toho vymotat . Také předpokládám dnes sekční vinutí u síťového trafa . Také ve mně dojem velké bezpečnosti nevzbuzuje . Ale přemýšlel jsem jak nejlépe-technologicky nejjednodušeji elektrostaticky odstínit sekční vinutí . Ale ona kapacita mezi sekčním i vinutími je malá . V tomto provedení vinutí na sobě je to einfach .
Stínící závit mezi P a S.Vlastně je to kus tenkýho plechu,co tvoří 1 závit s vyvedenim jenom jednoho konce.Je to o trochu lepší než dvoukomorovej systém trafa (zlepší to trochu i EMC).Takový trafa bejvaly na napájení v několika CZ/SK měřákách a regulátorech (ZPA,ELITEX...),kde se pracovalo se slabejma signálama.