tranzistory PNP a NPN

[EKKAR]

Obecně byla technologie výroby PNP v germániu líp zvládnutá - na obou stranách Velkej Mláky, proto se dřív taky tahle vodivost víc využívala = trandy PNP byly levnější a dostupnější. Po přechodu na křemík se ukázalo, že kupodivu Si trandy vyjdou snadněji a laciněji ve variantě NPN...

[Superpavel]

Můžu vědět kolik se tenkrát vydělávalo? Když Milan v roce 58 koupil diodu 1NN41 za 30kč. Přitom odpálit se dá hned.

[serviceman]

V roce 1958 bylo 1500Kč dost slušný plat.

[Jodr]

Hodně dobře placený úředník tak 1150Kčs čistého, řidič na svozu mléka 900Kč. Dělnice v úkolu v textilce 820Kč. Partyzánky 1,60Kč, Lípy 2Kčs, Globusky 2,30Kč. Na Ge diodu (69Kčs) jsem šetřil z roznášení novin skoro čtyři měsíce! Diodu jsem kupoval v ul. 1.máje v Liberci (za kinem Lípa), pamětníci vědí.

[Hill]

Ono to nebylo jednotné, mimo Prahu a velká města vůbec bylo patnáct stovek poměrně slušnou mzdou ještě o 10 let později.
Ještě v roce 1972 se nástupní mzda technika výrobní konstrukce, kam se obvykle maturita požadovala (tehdy ale ještě ještě znamenala Něco, zdaleka jí nebyla taková inflace), pohybovala mezi 950 a 1170 Kč brutto. O tři roky později, když RMS (tedy racionalizace mzdové soustavy) dorazila i na venkov, čili do oblastí s městy pod 10 tisíc obyvatel, stoupla mzda asi o pětistovku a po nástupní lhůtě slibovali skok AŽ na 14 stovek btto.
V ZVÚ v Hradci měl 15 stovek nástupní plat i ještěrkář bez vyučení.
Naproti tomu zkušený mistr instalatér vyznamenaný několika pochvalami a diplomy za vzornou práci u Stavomontáží měl po 25 letech práce v roce 1974 asi tak dvojnásobek, který mu musel vydržet dalších nejméně 5, spíše 10 let, vlastně do důchodu.

To způsobilo zvýšení masovosti dojíždění do větších regionálních center, kde byl za srovnatelnou práci a zodpovědnost nástup od 19 stovek nahoru, po nástupní lhůtě automatické navýšení na 2300 - 2700.
A to uvádím pouze vlastní zkušenost a vzpomínky kolegů, kteří takto tehdy měnili místo podobně.
Podotýkám, že je stále řeč o mzdách v odvětví tzv. lehkého průmyslu, ale i v něm byly rozdíly - jinak se platilo v Bižuterii Jablonec, jinak v Galexu, jinak v Benzině, jinak u bavlnářů, jinak u ZSE a jinak v Tesle, než tyto podniky přešly pod nově zřízené Ministerstvo elektrotechnického průmyslu, tam jsem ztratil přehled...

[kokun]

Můžu vědět kolik se tenkrát vydělávalo? Když Milan v roce 58 koupil diodu 1NN41 za 30kč. Přitom odpálit se dá hned.

Hodně dobře placený úředník tak 1150Kčs čistého, řidič na svozu mléka 900Kč. Dělnice v úkolu v textilce 820Kč. Partyzánky 1,60Kč, Lípy 2Kčs, Globusky 2,30Kč. Na Ge diodu (69Kčs) jsem šetřil z roznášení novin skoro čtyři měsíce! Diodu jsem kupoval v ul. 1.máje v Liberci (za kinem Lípa), pamětníci vědí.

Když už jsme u té nostalgie, tak maličko opravím a doplním:
Globusky tehdy tuším 2,20Kčs, Detvy byly nejlacinější - rovná 1,-koruna.
Šiška chleba (3kg !!!) - 7,80Kčs. 1l. petroleje - 1,-Kčs.
Pivo (lahvové-0,5l.): 7° - 70hal., 10° - 90hal., 12° - 1,10Kčs a Plzeň 12° - 1,20Kčs.
Tata tehdy (jako dělník - bednář v Pivovaře) vydělával něco málo přes tisícovku (tuším 1.050,-Kčs/měs. čistého)

A co se součástek týká, už tady jsem psal:

Tak můj 1. tranzistor byl 102NU70 (stál 26,-Kčs ) - psal se rok 1959 a mně bylo 12 let.
Když jsem ho později z kapsy ztratil, tak jsem ho i obrečel

[forbidden]

I dnes lze koupit tranzistor za půlku platu. Na to bych se bál i podívat.

[weed_smoker]

(jeden z důvodů proč Tesla dlouhou dobu neměla komplementární dvojici ke KD503 a podobným)

Komplementáry jsem viděl pro KD605/6/7 (PNP v kódu o 10 víc)a pro darlington KD367A/B/C (PNP byl 366).Plně komplementární byly KD13x a KD 33x (5/7/9 NPN,6/8/0 PNP).
O TESLA komplementu pro KD501/2/3 nevim,ale pasovaly k nim 2N4398/9.
Snad existovaly i PNP trandy řady KUxxx,ty ale nikde vidět nejsou.