Nabíječka

[procesor]

Aké jadro používaš... veľkosť-materiál.

[fredis]

Podle autora. EF 32. Střední sloupek 1 cm2. Materiál by měl být H 22.

[procesor]

Hm H22 nie je vhodná pre výkonové aplikácie. Na to bolo lepšie H12, lepšie H21, a tuším ešte lepšie H24.
H22 sa za 100°C začne rozpadať µ

[fredis]

Tak by to mělo být H 21. Stejné jádro s H22 se snad ani nevyrábí, nebo jsem ho nenašel.
http://www.scribd.com/doc/76094399/Prak ... ka-1996-04
Tady je celý článek v PE i s tišťákem. Kdyby mě nechodily ty dvě s vlastním pl spojem a trafem, tak bych se na to. Ale tohle mě vytáčí. Ještě zkusím trafo jak budu mít kostru.

[sis2]

Má nějaký vliv přehození začátku a konce vinutí L3, sekundáru? To jediné jsem ještě nezkoušel. Při přehození P se nerozjede, u pomocného vinutí pro start je tam malý vliv na výstupní napětí.

To asi bude mít dost podstatný vliv. Dá se zkontrolovat osciloskopem - vinutí musí být zapojené tak, aby se energie z mag.obvodu po rozepnutí spínače odvedla přes D7 do zátěže.
Dělal jsem podobný zdroj podle KTE 9a10/2001 s trafem, koupeným v GM. A mělo obrácené vývody pomocného vinutí - zdroj pulzoval a chodil jen od 12 do 20V a s malou zátěží od 0,1 do 0,5A. A ochranný obvod řádně topil.
Po obrácení začátku a konce pom. vinutí už všechno OK. Ale trvalo, než jsem na to přišel...
V primáru byly podobné ochrany - místo nich jsem dal rychlou HER1007 a 180V transil (myslím, že P6KE180) a nic se nehřálo a nesmrdělo.

[fredis]

Dík za odpověď. Přehozením Z a K pomocného vinutí docílím pouze silného zhoršení rozkmitání v horní části průběhu. Jinak už teď vypadá slušně. Pouze na začátku je překmit, ale ten jsem schopen částečně snížit zvýšením C8 ze současných 2n2 na 47k. Přehozením Z a K sekundáru zdroj nenajede, pulzuje. Zajímalo by mě jak to oscilem změřit a jak by měl vypadat ten průběh " Dá se zkontrolovat osciloskopem - vinutí musí být zapojené tak, aby se energie z mag.obvodu po rozepnutí spínače odvedla přes D7 do zátěže". R 13 je teď 39k/ 5W a ten topí. Můžeš nějak upřesnit to řešení těch ochran? Na C8R13 mám asi 180 až 450V = měřeno digitálem. Dioda rychlá je a zkoušel jsem i jiné typy bez vlivu.Obvod C9, R14 a D5 mám teď odpojený, zlepšilo to kmitání. Pokud se mi podaří snížit tu teplotu R13 tak budu spokojený.

[milous2]

Zdravím. Snad by pomohlo i porovnání zapojení stejného řídícího obvodu v jiném zdroji ? Myšlena je samosebou primární strana zdroje. Schema:

[fredis]

To už mám za sebou . Vedlo to spíš ke zhoršení, než k zlepšení. Na tom schématu by mě zajímala funkce toho vinutí trafa se 40 závity v sérii s R a D. Nějaký tlumicí obvod ? Nejsem až takový odborník na spínané zdroje.

[procesor]

To je iný typ zdroja aj keď riadiaci IO funguje defacto rovnako
Energia sa akumuluje v indukčnosti na sekundárnej strane.
Trafo neakumuluje energiu. Prúd primárom v okamihu otvoreného tranzistora určuje indukčnosť na druhej strane.
Pomocné vinutie vyžiari po uzavretí tranzistora iba energiu rozptylovej indukčnosti transformátora(jalovina...vráti sa do kondenzátora)

[fredis]

Díky za vysvětlení!

[sis2]

Viz obrázek - místo paralelního RC členu transil a spodní RDC obvod vypustit (D5, C9, R14). To samé jsem nedávno viděl ve standby zdroji nějakého 350W PC zdroje s aktiv PFC - byl tam obvod TNY(asi265) a mezi +320V a D spínače taky byl jen transil a rychlá dioda

To milous2: ano, to je jiný typ spínaného zdroje (propustný) ... a tam musí být jádro trafa bez mezery
To vinutí 40z atd. je na rekuperaci = vracení energie z mag. obvodu zpět do zdroje - aby se jádro ss nepřesytilo

[fredis]

Ten spodní RDC už tam není, takhle je ten průběh kulturnější. S tím transilem jsem si to tak myslel. Ale já mám na R8C13 až téměř 500V . Takže dát transil na 500V? Myslím si, že to nebude až tak jednoduché. Ale pokud by to fungovalo, tak by to bylo vynikájící. Protože když to spočítám, tak mi vychází ten R8 na 15W! Nechápu, jak autor na tom místě navrhnul R na 1W. Ten transil obousměrný?

[procesor]

Ten RC člen likviduje energiu, ktorá sa nevie dostať z primárnej strany na sekundárnu. Tá je uložená v rozptylovej indukčnosti transformátora (to je časť vytvoreného magnetického toku v jadre, ktorý neprechádza sekundárnym vinutím + prívodné vodiče k trafu). Z toho napätia na C8 je zjavné, že to trafo má asi slabú väzbu primár-sekundár.

Zväčšovanie vzduchovej medzery zhoršuje parameter väzby.
Samozrejme, že nejaká vzduchová medzera tam musí byť (v nej je koncentrovaná takmer celá energia) lebo jadro by sa bez nej presýtilo. Takže tá medzera by sa mala nastaviť iba na hranu sýtenia jadra.

Tie predchádzajúce nabíjačky mali identické transformátory s týmto nešťastným kusom?

[fredis]

Právě že ne! Tady tu jsem nějak nemohl pořád rozchodit a tak jsem udělal jiný spoj, použil jádro z VN trafa ČBTV a dal tam i jiný tranzistor. V provozu jsou 2 kusy přes 10 let a nabíjí se. Ale teď jsem se díval na ty průběhy, no hrůza . Ale to jsem tenkrát neřešil, ani jsem se snad na ně nedíval. Je to ještě větší zmršenina jako na té, co oživuju. Ale ten R 13 je podle autora a je pouze vlažný! Jediná změna je C9, tam je 470pF. Asi jsem jiný neměl.
Teď jsem ještě koukal na tu mrchu. Našel jsem tohle: https://dspace.vutbr.cz/xmlui/bitstream ... sequence=1
Autor tam má na konci i průběhy. Jestli to zkutečně naměřil nevím. Já mám na šikmé části pily ( pin č. 4 UC ) na začátku takový krátký úsek kde je to rozkmitané a se zvyšující se zátěží se to posouvá po té pile nahoru. Podobný stejně se posouvající se pík mám i na pinu 7 UC. Kde se to bere jsem zatím nezjistil. A v S trandu nemám pilu ani náhodou. Jen jakési špice, nebo jak to nazvat.
Nevím, jestli by na to nemohl mít vliv stav toho bastlu. Některé souč ze strany spojů, přívody k trandu asi 8 cm a k D na sek ještě víc. Díky za čas, co mi věnuješ!

[Atlan]

Nezamenil si poradie suciastok, mne sa ten R13 tiez hrial a nakoniec som zistil ze som mal nejako prehodene suciastky R za D alebo tak nejak, tak to skontroluj, ozaj ten primar mas rozdeleni na polovicu?