Sycení jádra cívky permeabilita(změna), změna indukčnosti L
Moderátor: Moderátoři
- serviceman
- Příspěvky: 4093
- Registrován: 09 črc 2013, 00:00
- Přílohy
-
rel-perm.png- Zdroj: http://physics.mff.cuni.cz/kfpp/skripta/kurz_fyziky_pro_DS/display.php/elmag/3_5
- (21.63 KiB) Staženo 90 x
studentmmem píše:Za češtinu se omlouvám, ta asi lepší nebude.
Studuji chemii a toto je trošku mimo mě elektro a magnetizmus.
Člověk se učí celý život. Nevím, jaké máš představy o své budoucnosti, ale dříve či později přijdeš na to, že potřebuješ předávat svoje dotazy, představy a idee další lidem. A zjistíš, že když je to obtížně srozumitelné nebo nesrozumitelné, nebo to je neefektivně dlouhé, tvoje šance na úspěšné řešení situace se prudce snižují.
Na ČVUT chodí řada studentů (elektro)techniky na rétoriku - to je pokročilejší úroveň mluveného slova. Je o tom, jak řeč a projev v různých formách působí na posluchače a jak pozornost posluchače udržet. Ne každý ji potřebuje k životu. Psát ale potřebuje každý.
Neházej flintu do žita.
Jako se leckdo učí v 50 a později další jazyk, lze si kdykoliv zlepšit projev v jazyce rodném. A navíc to nevyžadje šprtání slovíček. Stačí zamyslet se, jak text asi čtenář pochopí nebo má-li takový text více možných výkladů. Nebo v tvém případě, výklad alespoň jeden.
Pro začátek zkus požívat čárky mezi slovy tvořícími seznam (výčet). Třeba:
Studuji chemii a toto je trošku mimo mě, elektro a magnetizmus.
Nevím, zda-li se ti to stalo, ale - jak na tebe působí, musíš-li si větu přečíst několikrát než si správně najdeš konce vět, výčtů, a určíš jejich význam?
Běžný čtenář to vnímá jako podstatnou a zbytečnou ztrátu času. Vždyť stačilo, aby pisatel umístil čárky tam, kde věta má konec a/nebo mezi slova výčtu.
Leckdy právě poloha čárky ve větě rozhoduje o výkladu té věty. Někdy dokonce může obrátit význam sdělení.
Je znám příklad z historie, kdy poloha čárky v souvětí rozkazu panovníka rozhodla o výkladu a provedení Oběsit/Neoběsit.
Intenzita magnetického pole je pak dána součinem počtu závitů a velikosti toho proudu.
S tím maximem je to také poněkud nepřesné: při připojení stejnosměrného napětí na cívku v ní rostoucí proud vinutím indukuje elektromotorickou sílu (napětí) působící proti změně, která tuto indukci vyvolala, tedy proti přivedenému napětí. Okamžitý proud je úměrný rozdílu napětí zdroje a napětí indukovaného, proud v cívce proto nenaroste skokem sledujícím připojení zdroje, ale narůstá exponenciálně, až po určité době se přiblíží maximu natolik, že rozdíl se stane neměřitelným. Od této chvíle se pokládá proud cívkou za ustálený. Proud se nemění, intenzita magnetického pole v cívce (ať už s jádrem nebo bez něj) také ne, není změna, která by působila proti napětí zdroje.
To má ale ještě jeden důsledek: v magnetickém poli v cívce je teď uložená určitá energie. Odpojíš zdroj od cívky a tato energie se musí někde spotřebovat. Proud z ní neodebíráš, proto se na cívce tou změnou (okamžitý zánik proudu) indukuje hodně velké napětí, které ti dá ránu, když se zrovna vývodů cívky držíš.
Můžeš zatím přemýšlet, proč.
Ano, interpunkce může změnit význam věty .
Je přece rozdíl v tom, když asistentka řekne šéfovi: "Co už zase chcete?", a v tom, když mu řekne: "Cooo? Už zase chcete?"
Ten tón jaksi navíc nejde písemně vyjádřit, ale tohle by mohlo stačit.
Všichni jsme udělali někdy nějakou tu chybu (nejen pravopisnou, někdy i zájmeno spojené se špatným pádem, viz "mně", které jsem v poslední ukázce citace opravil na původní studentmmemovo "mě", které bylo mimochodem správně) a, dokud se z ní nestal zvyk, všechno šlo napravit.
Ukončeme jazykový koutek, i když... pohybujeme se v oblasti techniky, kde je přesné vyjadřování podmínkou pro to, aby tomu rozuměli i ostatní, kterých se to týká.
divam se, ze uz tu někdo něco řešil se solenoidem.
Zajima mne neco podobneho.
Solenoid ma jadro z nejake mekke magnetovatelne oceli.
Potrebuji si zmerit, jak se se mi ur mění v závislosti na napájecím napětí neboli I=U/R.
Ale netusim jak tu zavislost vynest.
Znam proud, napeti a indukcnost si mohu zmerit vzdy po odpojeni civky z obvodu.
vzorec:
ur=B/(u0*H)
H=N*I/l
z toho plyne:
ur=B/(N*I*u0/l)
Ale kde vezmu to B?
Leda z: magneticky tok = B*S
nebo je to lepsi pocitat z:
L=N*N*u0*ur*S*l
Nebo nejaka lepsi rada jak tu charakteristiku vynest?
Problem tedy bude v tom, ze takto vynesu krivku prvotni magnetizace, ale bude pak behat po nejake histerezni smice porad, tak tu hlavne potrebuji asi(porad mam stejny smer napeti jenom jinou velikost)
Kdyz jsem videl, ten rozhovor predtim, doufam ze nedosatnu nadany za svuj matersky jazyk
[/b]
Mam solenoid a neznam nic a musim zjistit z ceho je jadro - tedy musims zjistit krivku prvotni magnetizace a pak jeji histerezní smičku.
Bohuzel solenoid nema zadne plechy, jadro je kus kovu - doslova hridel.
Pro informci o co se jedna.
Kód: Vybrat vše
http://cz.rs-online.com/web/p/solenoid-s-ramem-d-stejnosmerny/2501303/poznamka(solenoid ma jadro napevno)-je zafyxovane
Ten vzorec H=N*I/l platí pro nějakou homogenní cestu magnetického toku. Pokud jde částečně feromagnetickým válcem a potom vzduchem, tento jednoduchý vzorec je nepoužitelný.
Předpokládám, že parametry vinutí jsou známé. Asi by se dala navinout doprostřed solenoidu další cívečka a přes integrační článek sledovat průběh magnetického toku. S ohledem na to, kolik vzduchu je v ceste toho toku, velké změny µr bych nečekal.
Magnetický tok teče rámečkem,jádrem a vzduchovou mezerou pod jádrem. Vzduchová mezera má rozhodující vliv na indukčnost a efektivní permeabilitu celka. Ta je vždy menší než permeabilita jednotlivých materiálů v sériovém magnetickém obvodu.
Pokud chceš změřit jen materiál feromagnetika, zafixuj jádro v zasunuté poloze, aby tam nezůstala vzduchová mezera. Změř křivku prvotní magnetizace postupným zvyšováním amplitudy střídavého budicího proudu.
Spočítej H,B, případně relativní permeabilitu v jednotlivých bodech měření a pak to srovnej s referenčními hodnotami materiálů (katalog?).