vezmeš si desku cuprextitu a vyvrtáš si ji pomocí karbidových vrtáků (u HSS je špatná opakovatelnost výroby, prokovy nechytaj) přesně tak aby ti díry seděly na předlohu. Použiješ chemický aktivátor děr - tzn něco co ti v dírce vytvoří tenkou vodivou vrstvičku např rozpuštěné paladium, nebo jiné roztoky (je jich spousta) .. paladium je asi nejlepší, dá se koupit na ebay
potom galvanicky pokovíš v roztoku modré skalice
naneseš fotorezist, (přesně naopak než bys chtěl vyleptat PCB) desku galvanicky pocínuješ tak aby se dostal cín i do děr
odstraníš fotorezist a máš desku s cínovým rezistem (tam kde mají být spoje je cín)
dále použiješ selektivní leptací roztok např
http://www.chemcut.net/downloads/alkali ... rocess.pdf
takže se odleptá měď a zbydou ti prokovy se spojema
cínový rezist se odstraní (páč je nepájitelný)
a máš prokovenou oboustranku
pokud chceš předchozí leptací kroky vynechat tak můžeš desku místo leptání třeba vyfrézovat pomocí CNC - prodávají se miniaturní frézy .. třeba LPKF
Nabízím výrobu prokovených oboustranek
Moderátor: Moderátoři
-
Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
Tu cínovou masku musíš před HAL odstranit. Když bys na to potom nanesl nepájivou masku a udělal HAL nebo to chtěl pájet tak to jednak půjde dost blbě a druhak ti cín z HAL nebo při pájení začne zatíkat pod masku a začne to všude pod maskou dělat hnusný varhánky, tím trpěly starší desky
postupů HALu je hodně
postupů HALu je hodně
Není to ta technologie, co jsi ji před námi, ještě ve vláknu t=59794 tajil ???Davidus píše:http://www.chemcut.net/downloads/alkaline-etch-process.pdf
LPKF zásadně neuvádí ceny, a když jsem se je dověděl, tak to nedám.
Snad se časem rozhoupu k vlastní stavbě.
Sháním hasičák s CO2 "sněhový", raději funkční.
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
Habesan
je něco jiného aktivátor děr a něco jiného leptací lázeň
leptací lázeň která je obsažena v odkazu slouží k leptání plošných spojů
aktivátor děr slouží ke zvýšení vodivosti vyvrtaných obvodů aby byly pokovitelné
příprava je docela veselá..
http://www.youtube.com/watch?v=-9HporOhX8Q
postup výroby byl zveřejněn na konkurenčním webu
http://svetelektro.com/clanky/alkalicke ... s-532.html
Pokud bych měl srovnat jednotlivé metody leptání
kyselina (perixid + chlorovodíková) leptá rychle, je silně korozivní, vyleptané obrazce nejsou ostré, výtěžnost střední, výpary toxické, leptají dýchací cesty
chlorid železitý - leptá celkem pomalu, je korozivní, dělá fleky výtěžnost je malá, celkem drahý, je schopný vyleptat obrazce ostřeji jak kyselina
Alkalická leptací lázeň - má vysokou výtěžnost, je nekorozivní, vypařuje se z ní amoniak, neleptá nějak zázračně rychle ale při zahřátí se celkem dá, má složitou přípravu a údržbu, leptá velice ostře, díky svým vlastnostem zabraňuje podleptávání plošného spoje
ke své funkci potřebuje přihřívání a probublávání (aby se mohla lázeň sama regenerovat a leptala, bez vzduchu nefunguje)
velkou nevýhodou je právě složitá příprava a celkem složitá údržba. Stačí aby se trošku změnilo PH a roztok zkrystalizuje a kompletně ucpe vzduchotechniku nebo naopak neleptá a jen odstraňuje rezist
takže je to vždycky něco za něco
v příloze obrázek krystalizace alkalické leptací lázně prosvícené UV zdrojem (pro jiné typy světla je téměř neprůsvitná)
Habesan vím že z těch fotek ten celý proces prokovené desky vypadá hrozně jednoduše, ale není. Pracoval jsem na něm asi rok a půl než sem dosáhl aspoň nějaké spolehlivosti výroby (v příloze máš první prokovenou desku, bohužel špatně) . Náklady na samotný výzkum, když nezapočítám můj čas, byly hodně vysoké. Bylo potřeba sehnat speciální tiskárnu co dokáže vytisknout předlohu sytě, černě a hlavně rozměrově přesně (laserem to nejde) , dále CNC protože díry je potřeba vyvrtat ještě před vyleptáním desky i před samotným kovením, měděné tyče, spoustu chemie (jen tak pro zajímavost, jedna chemikálie pro přípravu aktivátoru stojí 100g 880kč bez DPH), spoustu vrtáků u kterých je potřeba hlídat ostrost a počet děr tak aby nedocházelo k ujíždění děr, výkonný zdroj proudu, hromadu materiálu o který člověk přijde při neúspěšných pokusech a spoustu dalších věcí
Nejednou jsem si říkal že se na to vykašlu. Narazil jsem na problémy o kterých jsem ze začátku ani netušil. Byl bych rád kdyby se mi někdy aspoň vrátily náklady na materiál. Nebo aspoň zbylo něco na další vývoj případně aspoň opravu vybavení.
Psaný návod s přesnými hodnotami na to co dělám neexistuje. Každý krok dělám intuitivně na základě předchozích zkušeností. Pamatuji si jak má plošný spoj v jednotlivých fázích vypadat tak aby byl proces úspěšný. Né vždy je jeden plošný spoj vyrobený trochu jinak než druhý. Ona stačí i menší odchylka a není prokovená jediná díra, nebo jen některé. Nebo dojde při leptání ke zničení prokovu a tak dál..
To je důvod proč postup "tajím" on prostě ani napsat nejde
Proč jsem se do toho pouštěl a pokračoval? Protože to byla zajímavá výzva. Popravdě, náklady které jsem do toho vložil se mi nikdy nevrátí.
Výroba jedné prokovené desky trvá včetně přípravy podkladů asi 3 hodiny. Deska 10x5cm znamená 75 korun. Od toho si odečti náklady na materiál cca 50kč , bez energií.
PS: ještě bych rád poděkoval kolegovi Tazovi za podporu a materiál který mi věnoval k samotné práci. Ta podpora byla často důležitější jak samotný materiál
Snad to těch několik pěkných desek co jsem mu vyrobil aspoň částečně oplatí.
je něco jiného aktivátor děr a něco jiného leptací lázeň
leptací lázeň která je obsažena v odkazu slouží k leptání plošných spojů
aktivátor děr slouží ke zvýšení vodivosti vyvrtaných obvodů aby byly pokovitelné
příprava je docela veselá..
http://www.youtube.com/watch?v=-9HporOhX8Q
postup výroby byl zveřejněn na konkurenčním webu
http://svetelektro.com/clanky/alkalicke ... s-532.html
Pokud bych měl srovnat jednotlivé metody leptání
kyselina (perixid + chlorovodíková) leptá rychle, je silně korozivní, vyleptané obrazce nejsou ostré, výtěžnost střední, výpary toxické, leptají dýchací cesty
chlorid železitý - leptá celkem pomalu, je korozivní, dělá fleky výtěžnost je malá, celkem drahý, je schopný vyleptat obrazce ostřeji jak kyselina
Alkalická leptací lázeň - má vysokou výtěžnost, je nekorozivní, vypařuje se z ní amoniak, neleptá nějak zázračně rychle ale při zahřátí se celkem dá, má složitou přípravu a údržbu, leptá velice ostře, díky svým vlastnostem zabraňuje podleptávání plošného spoje
ke své funkci potřebuje přihřívání a probublávání (aby se mohla lázeň sama regenerovat a leptala, bez vzduchu nefunguje)
velkou nevýhodou je právě složitá příprava a celkem složitá údržba. Stačí aby se trošku změnilo PH a roztok zkrystalizuje a kompletně ucpe vzduchotechniku nebo naopak neleptá a jen odstraňuje rezist
takže je to vždycky něco za něco
v příloze obrázek krystalizace alkalické leptací lázně prosvícené UV zdrojem (pro jiné typy světla je téměř neprůsvitná)
Habesan vím že z těch fotek ten celý proces prokovené desky vypadá hrozně jednoduše, ale není. Pracoval jsem na něm asi rok a půl než sem dosáhl aspoň nějaké spolehlivosti výroby (v příloze máš první prokovenou desku, bohužel špatně) . Náklady na samotný výzkum, když nezapočítám můj čas, byly hodně vysoké. Bylo potřeba sehnat speciální tiskárnu co dokáže vytisknout předlohu sytě, černě a hlavně rozměrově přesně (laserem to nejde) , dále CNC protože díry je potřeba vyvrtat ještě před vyleptáním desky i před samotným kovením, měděné tyče, spoustu chemie (jen tak pro zajímavost, jedna chemikálie pro přípravu aktivátoru stojí 100g 880kč bez DPH), spoustu vrtáků u kterých je potřeba hlídat ostrost a počet děr tak aby nedocházelo k ujíždění děr, výkonný zdroj proudu, hromadu materiálu o který člověk přijde při neúspěšných pokusech a spoustu dalších věcí
Nejednou jsem si říkal že se na to vykašlu. Narazil jsem na problémy o kterých jsem ze začátku ani netušil. Byl bych rád kdyby se mi někdy aspoň vrátily náklady na materiál. Nebo aspoň zbylo něco na další vývoj případně aspoň opravu vybavení.
Psaný návod s přesnými hodnotami na to co dělám neexistuje. Každý krok dělám intuitivně na základě předchozích zkušeností. Pamatuji si jak má plošný spoj v jednotlivých fázích vypadat tak aby byl proces úspěšný. Né vždy je jeden plošný spoj vyrobený trochu jinak než druhý. Ona stačí i menší odchylka a není prokovená jediná díra, nebo jen některé. Nebo dojde při leptání ke zničení prokovu a tak dál..
To je důvod proč postup "tajím" on prostě ani napsat nejde
Proč jsem se do toho pouštěl a pokračoval? Protože to byla zajímavá výzva. Popravdě, náklady které jsem do toho vložil se mi nikdy nevrátí.
Výroba jedné prokovené desky trvá včetně přípravy podkladů asi 3 hodiny. Deska 10x5cm znamená 75 korun. Od toho si odečti náklady na materiál cca 50kč , bez energií.
PS: ještě bych rád poděkoval kolegovi Tazovi za podporu a materiál který mi věnoval k samotné práci. Ta podpora byla často důležitější jak samotný materiál
Snad to těch několik pěkných desek co jsem mu vyrobil aspoň částečně oplatí.- Přílohy
-
P1110101.JPG- (34.82 KiB) Staženo 297 x
-
- P1120756.JPG
- (187.17 KiB) Staženo 250 x
Celeron píše:Kam chodíš? K Merc - ovi?
Jirka
dneska sem byl strašit ve Fichemě v Brněnské teplárně, kupoval jsem síran měďnatý. Tentokrát má aspoň modrou barvu, sice je trochu kalný ale to přežiju, uvidíme jak bude kovit.
Předtím jsem koupil síran měďnatý v drogerii Teta, výrobce Kittfort. Už při otevření mě zarazilo že modrá skalice není modrá ale zelená a po rozpuštění ve vodě vznikla tmavě zelenomodrá kapalina s hnědou usazeninou
Zelená skalice to nebyla neboť to bylo schopné mědit železný hřebík
- Přílohy
-
- P1130030.JPG
- (40.1 KiB) Staženo 255 x
stříbřící lázeň jsem zkoušel jako rezist, jenže alkalická leptací lázeň je zvláštní v tom že má tendenci rozpouštět "dražší" kovy, takže stříbro, měď byly okamžitě fuč. Když se to hodí do kyseliny tak je výsledek naprosto stejný. Navíc vrstvička která se dá stříbřící lázní vytvořit je docela malá 
Jediná náhrada co mě teď napadá za cínový rezist by možná mohl být nikl, olovo ale nezkoušel jsem to, jelikož ho nemám.
Cín lze rozpustit v chlorovodíkové
jinak se to cínování dělá galvanicky, cínový galvanizační roztok se dělá tak že se vezmou 2 tyčky cínu, ponoří se do kyseliny sírové s vodou s tím že jedna elektroda je vysoko a druhá nízko (+ je na ní trubička), pustí se proud, díky rozdílné výšce elektrod se vytvoří roztok síranu cínatého, pak se jedna elektroda vytáhne a dá se místo ní DPS, a cínuje se, uplně stejně jak když se mědí. Výsledný povrch není stříbrný jak by se dalo čekat ale šedý matný. Cínuje se do výšky rezistu.
<omlouvám se za případné chyby, je po jedné ráno>
Jediná náhrada co mě teď napadá za cínový rezist by možná mohl být nikl, olovo ale nezkoušel jsem to, jelikož ho nemám.
Cín lze rozpustit v chlorovodíkové
jinak se to cínování dělá galvanicky, cínový galvanizační roztok se dělá tak že se vezmou 2 tyčky cínu, ponoří se do kyseliny sírové s vodou s tím že jedna elektroda je vysoko a druhá nízko (+ je na ní trubička), pustí se proud, díky rozdílné výšce elektrod se vytvoří roztok síranu cínatého, pak se jedna elektroda vytáhne a dá se místo ní DPS, a cínuje se, uplně stejně jak když se mědí. Výsledný povrch není stříbrný jak by se dalo čekat ale šedý matný. Cínuje se do výšky rezistu.
<omlouvám se za případné chyby, je po jedné ráno>
update, větší pokovovačka zprovozněná
https://picasaweb.google.com/lh/photo/N ... directlink
https://picasaweb.google.com/lh/photo/8 ... directlink
výsledek :
https://picasaweb.google.com/lh/photo/J ... directlink
https://picasaweb.google.com/lh/photo/N ... directlink
https://picasaweb.google.com/lh/photo/8 ... directlink
výsledek :
https://picasaweb.google.com/lh/photo/J ... directlink