Sklo do osvitky

[Celeron]

Dělám osvitovej rámeček ze dvou skel na osvit plošáků. Kámoš mi tvrdil, že běžný olovnatý okení sklo je na horní desku přes který svítí výbojka nepoužitelný, protože nepropouští UV záření. Že je potřeba křemený sklo, jinak budu svítit až doblba. A že si to mám zkusit, jakej rozdíl v osvitu je jen přes fólii a nebo fólii a sklo.
Je to pravda? Případně jak zkusit, co to je za sklo? Není něco podobnýho jako zkoušení dálkových ovladačů přes videokameru? Napadá mě opravdu ten kontrolní osvit.
Napadlo mě, jestli sklo z Microtec scaneru A4 není kvůli propustnosti spektra bareb náhodou křemený sklo. Pak tu mám ještě vrak mikrovlnky ale tam to bude spíš opačně, hodně olovnatý, možna pokovený, aby nepropouštělo mikrovlny.
Máte s tím někdo zkušenost jestli je zásadní rozdíl?
Díky
Jirka

[jezevec]

Používám běžné okenní sklo 3mm bez problémů. Osvit cca 20 sek. ze vzdálenosti asi 10cm, obličejové solárko, negativní fotocesta.

[forbidden]

Taky používám běžný okenní bez problémů, svítím ani ne 3 minuty.

[frantajetel11]

Já jsem donedávna (než jsem ho rozsedl ) používal sklo ze skeneru. Pak jsem tam dal obyčejný sklo z kliprámu a přijde mi, že to prosvítí víc než to skenerový. Takže bych to nehrotil. Pár zkoušek délky osvitu tě stejně nemine...

[tatous]

Taky používám obyčejné okenní sklo 3mm, svítím z 15cm 99 UV LED diodami. Doba osvitu je cca 5 minut.

[kybler]

S tím normálně vylezu na 5 minut na sluníčko a žádnou lampu nepotřebuju. Sklo z auta ze dvěří

[FHonza]

Měl jsem běžné sklo 3mm, teď používám 12mm kvůli hmotnosti. Doba osvitu se nijak neprodloužila.

[Celeron]

Díky všem za rady. Mezi tím jsem sehnal jednoho technologa skláře, kterej věděl. Olovnatý sklo se už léta nedělá, v podstatě od tý doby, co se sklo neválcuje. Takže starý tabule, hlavně do 2,5mm by mohl být problém, můžou mít olovo. Pozná se to při pohledu z boku jsou nepatrně zvlněný.
Dnes se tabulový sklo dělá kontinuálním plavením. Pohlcení ultrafialovýho je minimální a netřeba ho řešit. Ale u moderních aut skla nebrat, ty jsou pokovený. Ale stejně jsou většinou zakřivený. A pokovený bývají i izolační domovní tabule u moderních dvojtých a trojtých oken.
Jinak jsem se dozvěděl, jak se v Teplicích dnes dělá tabulový sklo. Je to taková obrovská kontinuální pájecí vlna. Sklo se za neustálýho přidávání suroviny taví a když je roztavený, tak se s tím drkne a na povrchu skla se vytvoří vlna, ta se přeleje přes okraj tavný vany na hladinu roztavenýho cínu zahřátýho přes 1000 stupňů a tam se rozleje do plochy tabule. Aby bylo správně tlustý, tak se pouze kalibruje a leští zezhora plamenem. No a zespoda je naprosto hladký od hladiny cínu. Žádnej válec už u toho není.
Zvláštní, ten cín přes 1000 stupňů, jak zabrání aby se nepřepálil a na povrchu nedělal škraloup? Nebo to dělá u pájky obsah olova?
Jirka

[kybler]

Přepaluje se jen olovnatej cín. Pokud maj bezolovo, tak ten přepálit nejde.
Positiv není citlivej jen na UV, dá se to osvítit i silnou modrou ledkou, bílou úsporkou, atd. Takže to neřeš.

[pepik9]

A jak to z hladiny cínu sundavaj, aby se to zas nezvlnilo?

[Habesan]

Předpokládám, že ta cínová vana má "studenej konec" studenější, než je teplota tuhnutí toho skla. Tam najede na válcový dopravník a řeže se na tabule.

V nějakém pitomém americkém seriálu, měli špatný překlad do češtiny, že se to sklo "pokládá na kovovou desku" (a proto prý jedna strana pod UV svítí trochu víc než druhá), správně mělo být "odlévá na hladinu roztaveného kovu", ach ty překladatelé...

[Celeron]

Jo tak nějak se na tom cínu postupně sklo ochlazuje až do ztuhnutí. Ale stejně by mě zajímalo, to tekutý sklo na začátku cínu se musí nějěk popotahovat k studenějšímu konci cínu. Ale jak? Ten cín se nesmí ani hnout, jinak by sebemenší zvlnění cínu narušilo lesk skla zespoda. Třeba to ženou správně nakloněný horní leštící "plamenomety" a nebo svoji váhou přitékající další sklo z tavný vany.
Jirka