, tak bych se rád zeptal na něco, co mi od dětství vrtá hlavou.
Jak to, že není dávno zakázané používat klasické žárovkové závitové patice? Vždyť žárovky jdou bez použití nástroje demontovat a kontakty jsou přímo přístupné dotyku. Už samotné skleněné žárovky nejsou bezpečné, vdyť tak tenké sklo nění žádná věrohodná zábrana, navíc už při jediné poruše žárovka běžně praská a sklo odpadne. (To ani neřeším nepřípustnou povrchovou teplotu).
Jde pouze o to, že nikdo neměl odvahu tak rozšířenou věc řešit, a tak je to doposud tolerováno? Jaký je váš názor?
. Přijde mi prostě divné, že když je potřeba schválit nějaké el. zařízení, tak se celkem zodpovědně hodnotí, jaká je kde izolace, jestli se někam nedá strčit zkušební prst, jestli jsou vodiče spojené se sítí dostatečně zakrytované a nejdou sejmout bez použití nastroje, ale ta žárovka jako by měla výjimku. Tak mě zajímalo, jestli je to jen mlčky tolerováno, nebo to má nějakou oporu v předpisech.
