Druhy zatížení elektromotoru
Moderátor: Moderátoři
Druhy zatížení elektromotoru
S1 je trvalé zatížení a předpokládám, že uvedený jmenovitý výkon může motor za daných podmínek (teplota okolí, síť, čistota žeber,..) podávat trvale.
Zpracovávám však do bakalářské práce různé koncepce a přehledy hydraulických štípaček. Tady je motor zatěžován krátkodobě špičkou (počátek rozštípnutí) a pak jede téměř naprázdno (roztrhnutí zbytků vláken, návrat klínu do výchozí polohy, čekání). Tomu odpovídá tzv. trvalý chod s přerušovaným zatížením, třída S6. Tuto třídu výrobci velmi často pro štípačky používají.
S6 bývá v kombinaci s procentuelní hodnotou, např. 5,5 kW, S6 (40%).
Chápu to správně, že je to zatěžovatel z desetiminutového cyklu, jako u svářeček? Tedy můžu těch 5,5 kW odebírat ve 40% času z běhu a zároveň max. 4 min v kuse a 6 min odpočívat?
Trošku mi tím zkomplikovali život, protože tak nemůžu štípačky kloudně srovnat, já uznávám pouze S1 - jmenovitý trvalý výkon a ostatní typ provozu už z toho musí vyplynout...
Dalo by se říct, že např. 4 kW /S1 motor bude úplně stejný, jako 5,5 kW /S6 (40%) a je to jenom věc štítku? Nebo je konstrukce motoru pro třídu S1 úplně jiná, než pro S6?
Ideální by byl nějaký vztah pro přepočet, ale jednoduchou přímou úměru v tom nevidím.
Dalo i nedalo. Z hlediska povoleného ohřevu asi ano. Ale pokud z motoru 4kW uděláš 5,5kW , je nutno ověřit , že má dostatečný moment pro rozběh. Páč teoreticky motor se zatěžovatelem 1% by mohl být miniaturní z důvodu ohřevu, ale neroztočí se, což je u motoru dost závažná chyba.pospisjak píše:...Dalo by se říct, že např. 4 kW /S1 motor bude úplně stejný, jako 5,5 kW /S6 (40%) a je to jenom věc štítku? ....
Pokud budou oba na stejný výkon (třeba 4kW/S1 a 4kW/S6), pak se budou konstrukčně lišit. Ten druhý může být menší. Zároveň je výrobcem zaručeno, že má dostatečný moment a je schopen rozběhu stejně jako motor pro S1.pospisjak píše:...Nebo je konstrukce motoru pro třídu S1 úplně jiná, než pro S6?...
Myslím, že v tom není jednoduchá úměra a že žádný jednoduchý vztah pro přepočet neexistuje. Nebo existuje, ale jednoduchost je vykoupena velkou nepřesností.
Co vlastně udělá štípačka, když je poleno nad její síly? Je tam nějaká spojka nebo proudová ochrana? Protože to je názorná ukázka uvedených úvah - motor je sice zatížen jen krátkodobě ale stejně nedá potřebný výkon.
Hydraulická štípačka má vždy v okruhu bezpečnostní prvek - pojistný ventil, který při překročení nastaveného tlaku otevře a přepustí olej do nádrže.
Takže tímto tlakem je dán maximální kr. moment na hřídeli hydrogenerátoru ("čerpadla").
Pokud bychom uvážili i konstantní otáčky pohonu, resp. průtok oleje, je tímto dán i maximální výkon (hydraulický výkon = průtok·tlak). Tento výkon koresponduje i s mechanickým výkonem štípačky ( mech výkon = tlačná síla · rychlost klínu).
Podle analyzovaných štípaček v mém přehledu je elektromotor téměř vždy poddimenzovaný vůči mechanickému výkonu a to i pro osvědčené profesionální výrobky.
Pravděpodobně se využívá momentu setrvačnosti rotoru, přetížitelnosti motoru a samozřejmě určité kázně uživatele. Ten by neměl nechat štípačku v zátěži, pokud vidí, že je pojistný ventil v činnosti a klín se nehýbe.
Co by se stalo, pokud by nechal štípačku trápit dál nemám vyzkoušeno, dalo by se to krásně zjistit z momentové charakteristiky motoru, jestli se zastaví nebo dosáhne max. momentu hydrogenerátoru a bude se motat dál (podtočený). Ani u profesionálních výrobků není pravidlem osazovat štípačku jističem nebo motorovým spouštěčem, který by toto hlídal.
Od výrobců/prodejců je vůbec problém sehnat alespoň základní údaje, natožpak výrobce a třídu elektromotoru a jeho charakteristiku.
Nějakou charakteristiku si vyptám sám, šlo mi o třídu S6 jako takovou, to je vše.
http://fei1.vsb.cz/kat420/vyuka/hgf/roz ... stroje.pdf
Z článku mj. plyne, že původní tvrzení/otázka by se dalo rozšířit i opačným směrem od S1 nějak takto:
Dalo by se říct, že např. 4 kW /S1 motor bude úplně stejný, jako 5,5 kW /S6 (40%) a nebo jako 3kW /S7. Je to jenom věc štítku.
strana 20:
"...V první skupine je casto možné zvýšení jeho dodávaného výkonu oproti jmenovitému výkonu motoru udaného pro trvalý chod S1, umožnující vlastne jeho krátkodobé pretežování. Toto se projevuje u druhu zatížení S2, S3 a S6.
Ve druhé skupine je nutno provést nezanedbatelné snížení dovoleného zatížení motoru oproti jeho jmen. výkonu udaného pro trvalé zatížení S1. Projevuje se to zejména u druhu zatížení S4, S5, S7, S9, S10 kde se uplatnuje oteplení behem prechodných stavu (rozbehy, brzdení,pretežování )..."