ViPali, máš v těch svých tvrzeních poněkud "nejasnosti".
R309 musí být takový (tedy - měl by být), aby na emitorech konců byla skoro přesně polovina napájecího napětí při vybuzení. Vzhledem k měkkosti zdroje to bude o něco méně než polovina napětí naprázdno. Pokud to tam nebude a bude tam nějaká výrazně odlišná hodnota, začne to limitovat jednu půlvlnu výrazně dříve, což nám zabrání dosáhnout max. nezkresleného výkonu. R313 nám za takových okolností usymetrizuje leda kulové.
Rozbor TW s ohledem na střídavou zpětnou vazbu a porovnání s diferenciálním vstupem raději nebudu komentovat.
Myslím, že by bylo vhodné, aby sis přečetl pořádně rozbory k těmto zesilovačům, bylo tomu věnováno spousta času a úsilí jiných lidí, naposledy na www.elweb.cz, před tím na www.zesilovace.cz a dalších serverech.
Gitarový predzosilnovač - vysvetlenie funkcii casti obvodu
Moderátor: Moderátoři
K Vipali: Omlouvám se, ale nemohu nereagovat. Tvrzení, že "R313 nemá s Ge tranzistorom nič spoločné, ak opomeniem to že je v jeho emitore..." je zcela mylné. Musíš přece vidět, že není v emitoru NU, nýbrž mezi bázemi a emitory obou tranzistorů. Důvod jeho použití je dvojí:
1. pomáhá odvádět z báze NU zbytkový proud Icbo, který, jak jistě víš, má u germ. tranzistorů zcela zásadní význam, hlavně proto, že je podstatně větší, než u Si tranzistorů a zvětšuje se s rostoucí teplotou tranzistoru. Bez jeho odčerpání by protékal přechodem B-E a dále otevíral tranzistor. Bez tohoto rezistoru (popř. jiného prvku, odvádějícího Icbo) jsou germ. tranzistory jako výkonové prvky nepoužitelné.
2. Jeho použitím se dostává část signálu z budiče, který je ve tř. A, na výstup zesilovače (daný poměrem Zvýst. budiče/Rz) a zmenšuje tak vliv přechodového zkreslení způsobeného hlavně Si tranzistorem.
K R309: Uvědom si, že tento odpor nastavuje pracovní bod budiče, nikoliv konc. tranzistorů(ten je 0). Snižovat proud budiče tímto odporem za cenu vzniklé nesymetrie postrádá jakýkoliv smysl. Pokud chceme snížit proud budiče, musíme tak učinit zvětšením odporu R311 a opět nastavit odporem R309 symetrické výst. napětí. Abychom si to však mohli dovolit, musíme použít konc. tranzistory s odpovídajícím h21e (darlingtony).
Omlouvám se Polemu, že tím diskuse málo odpovídá na jeho původní otázky.
1. pomáhá odvádět z báze NU zbytkový proud Icbo, který, jak jistě víš, má u germ. tranzistorů zcela zásadní význam, hlavně proto, že je podstatně větší, než u Si tranzistorů a zvětšuje se s rostoucí teplotou tranzistoru. Bez jeho odčerpání by protékal přechodem B-E a dále otevíral tranzistor. Bez tohoto rezistoru (popř. jiného prvku, odvádějícího Icbo) jsou germ. tranzistory jako výkonové prvky nepoužitelné.
2. Jeho použitím se dostává část signálu z budiče, který je ve tř. A, na výstup zesilovače (daný poměrem Zvýst. budiče/Rz) a zmenšuje tak vliv přechodového zkreslení způsobeného hlavně Si tranzistorem.
K R309: Uvědom si, že tento odpor nastavuje pracovní bod budiče, nikoliv konc. tranzistorů(ten je 0). Snižovat proud budiče tímto odporem za cenu vzniklé nesymetrie postrádá jakýkoliv smysl. Pokud chceme snížit proud budiče, musíme tak učinit zvětšením odporu R311 a opět nastavit odporem R309 symetrické výst. napětí. Abychom si to však mohli dovolit, musíme použít konc. tranzistory s odpovídajícím h21e (darlingtony).
Omlouvám se Polemu, že tím diskuse málo odpovídá na jeho původní otázky.
To je jistě možné a platí to pro každé experimentování obecně. Já ale vidím i některé přednosti, mezi něž patří jednoduchost zapojení a také třeba to, že odpadá potřeba obvodů ochrany reproduktorů, což zjednodušuje celé řešení. Zaplatíme za to tím, že zesilovač nebude mít parametry Hi-end. Ale pokud se s tím smíříme...
Takze 100percentne robim toto zapojenie http://www.geocities.com/kovboj2000/zos/image001.jpg
Ale vystupne darlinktony su dost drahe a aj tazsie dostupne preto ich chcem nahradit klasickym darlinktonovym zapojenim s BD911 a 912 na konci 100V/15A/90W a BD 139 a 140 ako budic ...
No aku kombinaciu mam pouzit : A alebo C?
Ktora je lepsia a preco? Suciastky pri oboch su rovnake.... Mne sa viac paci C neviem preco : )
A dalej mam aj budice umiestnit na chladic spolu s koncakmi... Asi sa nebudu moc hriat len ci by to bolo prospesne pre tepelnu stabilitu zosiku alebo skor zle....
A este dokazete mi niekdo vysvetlit naco su tie 0,33ohmove odpory v Emitoroch? Kebyze je tamzapojenych viac koncakov paralerne chapem ale takto, jednine zeby kvoli protiskratovej ochrane ale aj tak to nepomoze a obvod s tranzistorom ktory ma pri prekroceni 0,6V na tychto odporoch priviet tranzistor tam nieje vobec..... Tak podla mna kludne vynechat... V kombe (repro pripojene na pevno) aj tak nevznikde skrat na vystupe.
Ale vystupne darlinktony su dost drahe a aj tazsie dostupne preto ich chcem nahradit klasickym darlinktonovym zapojenim s BD911 a 912 na konci 100V/15A/90W a BD 139 a 140 ako budic ...
No aku kombinaciu mam pouzit : A alebo C?
Ktora je lepsia a preco? Suciastky pri oboch su rovnake.... Mne sa viac paci C neviem preco : )
A dalej mam aj budice umiestnit na chladic spolu s koncakmi... Asi sa nebudu moc hriat len ci by to bolo prospesne pre tepelnu stabilitu zosiku alebo skor zle....
A este dokazete mi niekdo vysvetlit naco su tie 0,33ohmove odpory v Emitoroch? Kebyze je tamzapojenych viac koncakov paralerne chapem ale takto, jednine zeby kvoli protiskratovej ochrane ale aj tak to nepomoze a obvod s tranzistorom ktory ma pri prekroceni 0,6V na tychto odporoch priviet tranzistor tam nieje vobec..... Tak podla mna kludne vynechat... V kombe (repro pripojene na pevno) aj tak nevznikde skrat na vystupe.
Ten obrázek konc. stupňů pochází z tohoto článku:
http://www.dself.dsl.pipex.com/ampins/dipa/dipa.htm
kde jsou také uvedeny přednosti a nedostatky jednotlivých řešení. Řešení podle C produkuje menší přechodové zkreslení než ostatní KS. Asi bych každé napřed vyzkoušel, než bych se pustil do konečné stavby.
Budiče je lépe umístit zvlášť, není důvod je teplotně vázat s koncovými tranzistory, ale nesmíme zapomenout na možnost jejich chlazení. Tepelnou vazbu s konc. tranzistory ale musí mít tranzistor T2.
Rezistory v emitorech mají jak stabilizační, tak linearizační účinky vlivem individuální záporné zpětné vazby pro každý tranzistor. Zmenšují také vliv nestejných parametrů při párování koncových tranzistorů, které ale přesto doporučuji provést.
...a ještě malý dotaz - jaký je rozdíl v ceně?
http://www.dself.dsl.pipex.com/ampins/dipa/dipa.htm
kde jsou také uvedeny přednosti a nedostatky jednotlivých řešení. Řešení podle C produkuje menší přechodové zkreslení než ostatní KS. Asi bych každé napřed vyzkoušel, než bych se pustil do konečné stavby.
Budiče je lépe umístit zvlášť, není důvod je teplotně vázat s koncovými tranzistory, ale nesmíme zapomenout na možnost jejich chlazení. Tepelnou vazbu s konc. tranzistory ale musí mít tranzistor T2.
Rezistory v emitorech mají jak stabilizační, tak linearizační účinky vlivem individuální záporné zpětné vazby pro každý tranzistor. Zmenšují také vliv nestejných parametrů při párování koncových tranzistorů, které ale přesto doporučuji provést.
...a ještě malý dotaz - jaký je rozdíl v ceně?
Naposledy upravil(a) masar dne 03 bře 2007, 11:22, celkem upraveno 1 x.
Masar: Diky moc za info....
Tepelne viazanie budica s koncom mne vyhovuje z hladicka jednoduchej mechanickej konstrukcie... Nevbude na zavadu ak bude vyuzivat spolocny chladic s koncom? T2 je samozrejme ze musi byt na chadici... aby sa dal jednodusie umiestnit na chladic chcem pouzit typ puzdra s dierkou teda BD 139 V danom zapojeni by mal stacit nie?
Cenova uspora na jeden koncovy tranzistor je cca 40sk teda na cely koniec 80sk... ALe nejde az tak o to ale o nedostupnost tychto typov trandakov....
Dalej som tam dorobil chranu koncaku voci skratu na vystupe... Tranzistory snimaju napatie na odporoch v emitoroch a podla toho privru koniec a tak sa neznici, bezne zapojenie zobrate z dakej knihy.
http://www.aerosolart.sk/bubnovacka/ine/ele/konic.bmp
No bolo to vymyslene na symetricke napajanie... Body ktore su oznacene XXX XXY a XYY boli prepojene a pripojene na 0. ALe kam ich pripojit v tomto mojom zapojenie... Ak by som to dal na zem tak by to neslo... Preto som vyrobil umely stred (odpory vpravo) mohlo by to tak byt.? ALebo to pripojit niekde na bod zosiku?
Zapojenie budica je zatial podla obrazku A ale budem to robit podla obrazku C (vid visie o 3 prispevky)
Tepelne viazanie budica s koncom mne vyhovuje z hladicka jednoduchej mechanickej konstrukcie... Nevbude na zavadu ak bude vyuzivat spolocny chladic s koncom? T2 je samozrejme ze musi byt na chadici... aby sa dal jednodusie umiestnit na chladic chcem pouzit typ puzdra s dierkou teda BD 139 V danom zapojeni by mal stacit nie?
Cenova uspora na jeden koncovy tranzistor je cca 40sk teda na cely koniec 80sk... ALe nejde az tak o to ale o nedostupnost tychto typov trandakov....
Dalej som tam dorobil chranu koncaku voci skratu na vystupe... Tranzistory snimaju napatie na odporoch v emitoroch a podla toho privru koniec a tak sa neznici, bezne zapojenie zobrate z dakej knihy.
http://www.aerosolart.sk/bubnovacka/ine/ele/konic.bmp
No bolo to vymyslene na symetricke napajanie... Body ktore su oznacene XXX XXY a XYY boli prepojene a pripojene na 0. ALe kam ich pripojit v tomto mojom zapojenie... Ak by som to dal na zem tak by to neslo... Preto som vyrobil umely stred (odpory vpravo) mohlo by to tak byt.? ALebo to pripojit niekde na bod zosiku?
Zapojenie budica je zatial podla obrazku A ale budem to robit podla obrazku C (vid visie o 3 prispevky)
Ta pojistka potřebuje ke správné funkci dostatečně tvrdý střed. Umělý střed ho těžko nahradí vzhledem k tomu, že nelze zajistit souběh polovičního napětí umělého středu se stabilitou pracovního bodu koncového stupně, to je prostě poněkud fantastické. Bez tohoto středu nebude mít pojistka žádanou progresi, kterou zajišťuje obvod s diodou a rezistorem 33Ohmu.
A nakonec, zdá se mi, že chceš skutečně z trabanta letadlo. Já bych pojistku prostě nepoužil a těšila by mě jednoduchost zapojení.
A nakonec, zdá se mi, že chceš skutečně z trabanta letadlo. Já bych pojistku prostě nepoužil a těšila by mě jednoduchost zapojení.
Lze použít toto zapojení jen jako prostý omezovač max. proudu koncovými tranzistory, t.j. vypustit větev s 33Ohm rezistory a diodami a přidat rezistory mezi B a E tranzistorů pojistek tak, aby začaly působit až při překročení dovoleného max. proudu. (např. pro 50W a 4Ohmy je Imax 5A). Je to jen Ohmův zákon.