. Má otázka zní, zda-li je teoreticky přípustné, aby signál z vysílače pronikl dovnitř kvalitní faradayovy klece (tím nemyslím nějakou krabičku, ale opravu dobře provedenou f. klec). Někde jsem se setkal s informací, že faradayova klec je schopna stínit pouze elektrostatické pole, nikoli elektromagnetické. Wikipedie tvrdí, že je schopna eliminovat oba případy. Není mi, jako laikovi v oblasti, však úplně znám princip přenosu bezdrátového vysílání a tak jsem poměrně dost zmatený.Faradayova klec
Moderátor: Moderátoři
Faradayova klec
Zdravím, potřeboval bych poradit ohledně něčeho, co sice je na googlu (nejen tam pochopitelně), ovšem který o tom se mnou nebude vést diskusi . Má otázka zní, zda-li je teoreticky přípustné, aby signál z vysílače pronikl dovnitř kvalitní faradayovy klece (tím nemyslím nějakou krabičku, ale opravu dobře provedenou f. klec). Někde jsem se setkal s informací, že faradayova klec je schopna stínit pouze elektrostatické pole, nikoli elektromagnetické. Wikipedie tvrdí, že je schopna eliminovat oba případy. Není mi, jako laikovi v oblasti, však úplně znám princip přenosu bezdrátového vysílání a tak jsem poměrně dost zmatený.
. Má otázka zní, zda-li je teoreticky přípustné, aby signál z vysílače pronikl dovnitř kvalitní faradayovy klece (tím nemyslím nějakou krabičku, ale opravu dobře provedenou f. klec). Někde jsem se setkal s informací, že faradayova klec je schopna stínit pouze elektrostatické pole, nikoli elektromagnetické. Wikipedie tvrdí, že je schopna eliminovat oba případy. Není mi, jako laikovi v oblasti, však úplně znám princip přenosu bezdrátového vysílání a tak jsem poměrně dost zmatený.
Bezdrátové vysílání má vždy obě složky: jak elektrickou, tak magnetickou.
Roviny kmitání elektrické a magnetické složky jsou navzájem kolmé a v ideálních podmínkách je jejich orientace shodná kdekoli.
V praxi dochází vlivem odrazů a zakřivení terénu k tzv. depolarizaci, tedy pootočení těchto rovin, závisí také na vlnové délce.
Roviny kmitání elektrické a magnetické složky jsou navzájem kolmé a v ideálních podmínkách je jejich orientace shodná kdekoli.
V praxi dochází vlivem odrazů a zakřivení terénu k tzv. depolarizaci, tedy pootočení těchto rovin, závisí také na vlnové délce.
Především záleží na vlnové délce ve vztahu k hustotě klece. Kratší vlnová délka řídkou klecí projde. Zrovna tak magnetická složka pole může indukovat v jednotlivých úsecích vodičů klece proudy, které tečou i okolními vodiči a vzniklé magnetické pole vyzařují jak ven, tak dovnitř.
Materiál Faradayovy klece musí mít ideálně nulový odpor, nulovou impedanci při jakémkoli kmitočtu a být magneticky dokonale vodivý. To ve skutečných podmínkách nelze beze zbytku dodržet, takže se dá k vlastnostem ideální klece jen přiblížit, ale ne je splnit.
Materiál Faradayovy klece musí mít ideálně nulový odpor, nulovou impedanci při jakémkoli kmitočtu a být magneticky dokonale vodivý. To ve skutečných podmínkách nelze beze zbytku dodržet, takže se dá k vlastnostem ideální klece jen přiblížit, ale ne je splnit.
Tak mě teoretici řekněte, jak z naprosto uzavřenýho oceloplechovýho elektroměrovýho rozvaděče, tedy faradyho škatule funguje GSM odečet elektroměru? Normálně dovnitř plácnou magnetku anténu a nic dalšího neřešej. Napadá mě, že se to ven šíří "sekundárně" po přívodních a vývodních kabelech. Ovšem ty určitě nejsou "naladěný" jako ta magnetka, takže jak je to pak s dosahem, kdo ví...
Jirka
Jirka
mi-ro píše:Ale to asi není úplně dokonalý odstínění, stejně jako rozvaděče.
jj, v tom to bude
a další věcí je, že výkony BTS a telefonu by v ideálním případě měly zaručit
dosah jednotky kilometrů(třeba i deset), ale ty z toho výtahu vlastně voláš jen na střechu sousedního paneláku, nejvýše několik desítek metrů . . .
takže se v tom nějaký ten útlum Faradayovy(výtahové) klece klidně schová . . .