Přijde mi k pousmání, když vidím učební text od profesorky ekonomie či psychologie s hrubkami. Přitom na druhou stranu ale umí žáky látku naučit a donutit se ji pochopit a všichni jsou spokojeni s dobrými výsledky.
Českí jazik - za pjet!
Moderátor: Moderátoři
Přijde mi k pousmání, když vidím učební text od profesorky ekonomie či psychologie s hrubkami. Přitom na druhou stranu ale umí žáky látku naučit a donutit se ji pochopit a všichni jsou spokojeni s dobrými výsledky.
- serviceman
- Příspěvky: 4093
- Registrován: 09 črc 2013, 00:00
Hill mj. píše:Takové pohledy jsou od lidí, kteří uměli svoje řemeslo, u kterého toho mnoho nenapsali, jak byl rok dlouhý, vlastně třeba vůbec nic. Nepotřebovali to.
Bylo dáno dobou ve které žili a také tím, jaké měli možnosti přístupu ke vzdělání. Dneska jsme jinde a je to bohužel většinou tak, že ti co nemají zájem se naučit ani správně psát, tak až vyjímky nemají moc zájem se pořádně naučit ani cokoliv dalšího.
Výsledky tohoto je potom vidět všude kolem nás: od ceny takových lidí na trhu práce, až po povolební výsledky..
p32 píše:Není to vůbec o sociálních sítích nebo o tom, kolik někdo přečte knížek. Když už ani editor textu neumí psát správně či opravit hrubky, tak to potvrzuje jen to jediné. Podle hrubek v pravopisu se prostě pozná úroveň demence a okecávat to lze samozřejmě různými způsoby. Dotyčný přitom nemusí být 🤐, ale jen si neuvědomuje ty chyby, protože je ani nevidí a je přesvědčen, že to napsal perfektně. Kdo se prostě nechtěl naučit správně psát a bez hrubek, ten samozřejmě proleze i vysokou školu a ne jenom tu střední. Nakonec proč ne, když to dnešní systém školství umožňuje, že ?![]()
Přijde mi k pousmání, když vidím učební text od profesorky ekonomie či psychologie s hrubkami. Přitom na druhou stranu ale umí žáky látku naučit a donutit se ji pochopit a všichni jsou spokojeni s dobrými výsledky.
Mno, nedovedu si představit, že někdo, kdo se nechtěl, nebo neuměl naučit správně psát, tedy bez hrubek, by se dostal na střední školu, kterou by absolvoval a pak dokonce na vysokou. Obvykle takový žák propadal už na základce a nezřídka skončil v pomocné škole. Na střední neměl šanci. A pokud se tam snad nějakým záhadným řízením osudu dostal, projel sítem už v prvním ročníku. Tak tomu bylo za dob, kdy jsem navštěvoval školu já. Tedy začátek padesátých až počátek šedesátých let. Jak je tomu dnes, nevím, ale je tragedie, když absolvent jakékoliv vysoké školy dělá hrubky.
TANC ABEND
A chtip (?):
Přijde pán do obchodu: "V nápisu ve výkladní skříni máte pravopisnou chybu, měl byste si ji opravit." "Ani mne to nenapadne - vy jste už desátý co mne na to upozornil a všichni před vámi si u mne něco koupili. Tak čím posloužím vám?"
Ovšem dvě hrubky v písemné práci stačily spolužákovi k tomu, aby byl pro velký úspěch pozván k matuře na září. Jestli tam šel, nevím. Na srazy nejezdí a jeho adresu nemáme...
Vlastně tato diskuse zrcadlí všeobecný úpadek školství a inflaci různých titulů, diplomů a jiných "papírů na vzdělání", o nichž ještě před 25 lety nikdo neslyšel. Tehdy ovšem se při neúspěchu u přijímacích zkoušek nebo u maturit nehledala chyba v rozsahu a náplni zkoušky, ale přímo v jednotlivcích.
Také ovšem tehdy ještě maturitu neměl každý a zkratka ÚSO něco znamenala i na tom tehdy zparchantěle povinném trhu práce.
Ale o tom jsme se tu dlouze bavili v několika jiných vláknech.
Taky normálně nemluvím na "tvrdý é", ale v písemným projevu se mu nevyhejbám...
Prý se následkem blbého prostředí blbne. Asi na tom něco bude: čím častěji a čím více budeme kolem sebe vidět v psaném textu chyby, tím spíše si na ně zvykneme a začneme chybovat též. Krom masové elektronické komunikace, samostatnou kapitolou jsou současné překladače a návody k použití zboží z dovozu.
Nevymlouvám se. Vyrostl jsem pod Tatrama na Slovensku. Sebekriticky však musím uznat, že nejsem dokonalý v češtině. Po letech strávených v Čechách, dokonce již ani v jazyce slovenském, ze kterého jsem kdysi maturoval. Holt, co se dlouhodobě nepoužívá, zapomene se, zakrní...
Člověk je sociální tvor, nežije ve vakuu. Působí na něj okolí. Sdělovací prostředky, společnost se kterou komunikuje, atd. Proto, pokud bude neustále konfrontován se sdílenými informacemi, psanými texty a konverzací, plnou prohřešků proti jazyku, časem se nad těmito nedostatky přestane pozastavovat. Chyby mu zevšední. Nakonec se začne vyjadřovat obdobně. Chyby v psaném i slovním projevu začne dělat též, osobnost - neosobnost.
To byla podstata mé předchozí myšlenky - souhlasit nemusíte...
Jistě, že se každý jazyk vyvíjí, dokonce i latina se obohacuje o nějaký ten nový výraz. Právě proto vždy hlasuji za maximální možnou úroveň jeho používání v psaném projevu, ať se nám ten vývoj nezvrhne někam, kde končí srozumitelnost. Už tak se utápí v nánosu zbytečných keců, ať už jde o jazyk úřednický, právnický, manažerský či jiný.
Snaha porozumět má totiž také své meze a - rozhlédněte se kolem sebe - nějak se ztrácí.