Vy jste fakt rádci a učitelé jedna radost!Vám bych tak chtěl svěřit děcko! Uvědomte si vy profesóři že absolutní začátečník zná s bídou pojem "elektrika"! V zásuvce je "elektrika 220V" (šprti zlehka tuší že 230)a "elektrikou jezdí i do školy. Pojmy "proud,napětí,výkon, potřebuje teprve pochopit.Vysvětlovat pojmy jako NPN-PNP, FET a pod je hňupovina. A zrovna tak to vaše rozdělení na aktivní a pasivní součástky.Mě to kdysi vysvětlil můj učitel takto:
Pasivní součástky dělají stále jen jedinou věc danou jejich určením bez ohledu na změny okolí a nelze jejich vlastnost jednoduše ovlivňovat(myšleno cívky,odpory a kondenzátory,pro základní vysvětlení vynecháme potenciometry,trimry, atd.)Aktivní součástky jsou ty, které jsou schopny sami aktivně reagovat na změny okolí (Ge a Si polovodiče,Selenové usměrňovače,elektronky)
Toto vysvětlení mi jako 10ti letému klukovi řeklo mnohem víc než všechny rádobyodborné definice které jsem slyšel později.A k těm polemikám kam co patří - i když to je mimo mísu - zřejmě to podle výše zmíněné definice chápou i prodejci el.materiálu - např. diody jsou VŽDY zařazeny v kategorii součástek aktivních - aktivně se rozhodují podle změny okolí (polarity signálu) zda pustí či ne.
Možná to není rozdělení přesně podle normy, ale základní seznámení by mělo být vedeno rozumem a citem a ne striktním výkladem pro laika mnohdy nesrozumitelných norem.
pasivní x aktivní součástky
Moderátor: Moderátoři
!
No nevím , já začínal sice s knihou , ale tam byly nakresleny(vyfoceny) lustrsvorky a kam co mám přišroubovat . A i když jsem z knihy měl už postavený i vysílač , který vymazával na SV prahu na radiu v dílně , neměl jsem o teorii ani potuchy . Myslím , že termín prvek a ani pasívní a aktivní se v celém svazku nevyskytovaly . A nejspíše na tom něco bude , chtít vysvětlovat aktivitu a pasivitu od něčeho , o čem vím jen , že to ze zásuvky kope . Zde jde spíše o to , kam chce tazatel časem dosáhnout a jestli to má jen jako volnočasovku , tak mu na základní věci stačí trocha praxe a selského rozumu . Ono je to dokola , dokud neví vo co gou , nemůže vědět co chce . 
Co takhle:
Pasívní součástka se připojí k signálu a už to funguje (příklad - odpor, tedy rezistor se použije, když je potřeba snížit vstupní proud, jak tu někdo naznačil, část se promění v teplo).
Aktivní součástka je taková, že aby fungovala tak jak má, je potřeba k ní určitým způsobem ještě připojit napájení, třeba baterii.
Já vím, lze o tom diskutovat, lze s tím nesouhlasit, ale začátečníkovi by to mohlo stačit.
Viz třeba pojem "Lži_dětem" z knihy Věda na Zeměploše:
Pasívní součástka se připojí k signálu a už to funguje (příklad - odpor, tedy rezistor se použije, když je potřeba snížit vstupní proud, jak tu někdo naznačil, část se promění v teplo).
Aktivní součástka je taková, že aby fungovala tak jak má, je potřeba k ní určitým způsobem ještě připojit napájení, třeba baterii.
Já vím, lze o tom diskutovat, lze s tím nesouhlasit, ale začátečníkovi by to mohlo stačit.
Viz třeba pojem "Lži_dětem" z knihy Věda na Zeměploše:
...Pokud žijete ve složitém světě, musíte ho zjednodušit, abyste mu porozuměli. Vlastně přesně tohle ve skutečnosti znamená slovo“porozumět“. Pro různé úrovně vzdělání existují odpovídající úrovně zjednodušení. Lhář– dětem je úctyhodné a potřebné povolání, jinak známé jako „učitel“...
Ve strojovně je voda a na palubě se tančí.
reman píše:A ukazoval pouze příklad jak to mě vysvětlil můj učitel bez toho abych musel znát něco víc než jen to že jsou součástky které samy mění svůj stav a součástky které jej nemění.
Součástky, které samy mění svůj stav, patří do koše. Vysvětlení, které jste tu dal, kulhá na tolik noh, že de facto nic nevysvětluje. Většina prvků by podle vašeho vysvětlení spadala do obou kategorií. Příkladmo klasická vláknová žárovka; mění svůj statický i dynamický odpor podle protékajícího proudu, potažmo podle přiloženého napětí, tudíž "sama" mění své vlastnosti, nicméně do aktivních součástek by ji nikdo nezařadil. Podobně indukčnost s jádrem, které se může přesytit a tak dále. Naopak, fotonásobič v principu své vlastnosti nemění, ale je aktivním prvkem. Vaše vysvětlení nedává jednoznačné kritérium pro posouzení. Argument, že prodejci zařazují polovodičovou usměrňovací diodu do aktivních součástek, raději zapomeneme.
K samotnému dotazu zakladatele vlákna - vždyť my nevíme, jak je ve skutečnosti pokročilý. Jestliže se někdo ptá na takovou věc, jako je rozdíl mezi akt. a pas. prvkem, nezdá se mi jako úplný začátečník. Dávat na poměrně sofistikovanou otázku vysvětlení, které je víc chybné než správné, tazatele jen zmate. To raději žádné. Proto jsem mu napsal, že pro začátek (je-li skutečně úplný začátečník) bude lépe, když se naučí, kam který běžný prvek patří a nepátrá hlouběji. Později to pochopí hlouběji.
Stále si myslím, že správné kritérium pro posouzení je to, jestli daný prvek v jistém režimu činnosti dokáže zesilovat nebo generovat signál, a to bez ohledu na princip jeho činnosti. Navíc, takto jednoduše formulováno, nevyžaduje znalost fungování prvků, Ohmův ani jiné zákony a člověk s průměrnou inteligencí to musí pochopit, i kdyby o elektronice slyšel poprvé.
Ano, k takovému vysvětlení bych se přiklonil také a pokusím se o vlastní formulaci: za aktivní prvek bych pokládal ten, který je schopný zesilovat signál. Včetně integrovaných obvodů, které takových zesilovačů obsahují více. Vhodně zapojený zesilovač umí i sám generovat signál, může se chovat i jako spínač potažmo logický člen (a naopak jako zesilovač se konečně umí za určitých podmínek chovat i obyčejná dioda, tyristor i triak). Vždyť i procesory nejsou nic jiného, než spousta zesilovačů zapojených jako spínače.
Ostatní součástky, tedy odpory, kondenzátory cívky (a transformátory) lze v rozsahu provozních podmínek, pro které jsou určené, pokládat za pasivní, protože jejich vlastnosti neovlivňuje vnější signál. Jestli nějaké vnější vlivy mění vlastnosti pasivních součástek (tlak, teplota), jde o změny pro většinu uvažovaných případů zanedbatelné.
Ostatní součástky, tedy odpory, kondenzátory cívky (a transformátory) lze v rozsahu provozních podmínek, pro které jsou určené, pokládat za pasivní, protože jejich vlastnosti neovlivňuje vnější signál. Jestli nějaké vnější vlivy mění vlastnosti pasivních součástek (tlak, teplota), jde o změny pro většinu uvažovaných případů zanedbatelné.