Citlivost sluchátek 4kohm

Zpráva

kulikus · #1 Příspěvek od **kulikus** » 14 říj 2014, 13:58

Jaké je porovnání citlivosti
stařičkých sluchátek o impedanci/odporu 4kohmy
a dnešních sluchátek k počítači 2x220ohmů?

Ta počítačová jsou slušně slyšet při buzení sinus signálem o amplitudě 25mV.

ZVUK2000 · #2 Příspěvek od **ZVUK2000** » 14 říj 2014, 14:17

To nemá s citlivostí moc společné. Reprák 4Ω bude také hrát hlasitěji než 8Ω.

#3 Příspěvek od **ok1hga** » 14 říj 2014, 14:19

citlivost bude asi dost podobná, ale tím že mají zcela rozdílnou impedanci,
je jejich využitelnost diametrálně odlišná.
Navíc stará vysokoimpedanční sluchátka byla s membránou laděnou na konkrétní kmitočet a měla výraznou rezonanci.
Dnešní sluchátka jsou vyráběna, pro co nejširší přenášené pásmo,
ale na úkor citlivosti . . .
Protože jsou ale dnešní technologie dále, jsou i citlivosti docela dobré.

třeba použití nízkoimpedančních sluchátek přímo ke krystalce není možné,
zatlumí vstupní rezonanční obvod a nehraje to.
Pokud použiješ k nizkoimpedančním sluchátkům vhodný převodní transformátor, půjdou použít i na tu krystalku . . .

kulikus · #4 Příspěvek od **kulikus** » 14 říj 2014, 14:20

20x větší odpor, 20x více závitů, 20x menší proud -> stejná síla na membránu

Proč to vyráběli?

TubeGuru · #5 Příspěvek od **TubeGuru** » 14 říj 2014, 14:42

Zdar, proč to vyráběli? A jak by se asi dal poslouchat ve svých počátcích třeba rozhlas, krystalky se i prodávaly; je to zkrátka součást technického vývoje.

mihal · #6 Příspěvek od **mihal** » 14 říj 2014, 14:46

kulikus píše:Proč to vyráběli?

Ak to nie je povzdych ale otázka, tak pôsobí zvláštne, pretože na ňu odpoveď už padla.
V dobe, keď bolo potrebné silniť elektrónkou bolo konštrukčne jednoduchšie, lacnejšie, spoľahlivejšie naviazanie do obvodu vyššou impedanciou. Citlivé slúchadlá potreboval i poľný telefón, kde bol jeden pól zem. Armádne zásoby týchto meničov potom plnili najrôznejšie konštrukcie do 80.rokov.

ZVUK2000 · #7 Příspěvek od **ZVUK2000** » 14 říj 2014, 14:57

Nebo u polního telefonu. Vedení může mít odpor i několik desítek Ω. Při použití sluchátek s nízkou imp. by se většina signálu "vytratila" v káblu

sr71 · #8 Příspěvek od **sr71** » 14 říj 2014, 15:33

myslím že vysokoimpedanční sluchátka se dříve používala i v leteckých kuklách, tedy ve spojení s leteckou radiostanicí

#9 Příspěvek od **Achab** » 14 říj 2014, 16:24

Je to možné, mám leteckou kuklu od Luftwaffe a všité náušní "kapsy" rozměrově odpovídají plochým vysokoohmovým sluchátkám.
Viděl jsem starší sovětská letecká sluchátka - nízkoimpedanční 32Ω a měly podstatně větší rozměr náušníků.

sr71 · #10 Příspěvek od **sr71** » 14 říj 2014, 16:31

přesně tak, ta moje sluchátková vložka také pochází z pilotní kukly luftwaffe

TAKJAN · #11 Příspěvek od **TAKJAN** » 14 říj 2014, 19:37

Docela mne to překvapilo:
Každý radioamatér, kutil a dokonce i technicky zaměřený rozpadlík by měl mít ve své výbavě vysokoohmová sluchátka o celkové impedanci cca 4000 ohmů (tj. 2x 2000 ohmů na každém uchu). Alespoň jedny, a funkční. A nemusí být přitom ani staromilec, ani "krystalkář". Kvalitní sluchátka jsou sice pro stavbu krystalky a jednoduchých přijímačů téměř nezbytná, ale uplatní se i jako "hledač" závad a ve spojení s jednoduchým můstkem i jako citlivý "měřící" přístroj. Kvalitní radistická vysokoohmová sluchátka mají totiž zcela mimořádné elektroakustické parametry, posuďte sami:

- Abyste ve sluchátkách zaslechli nepatrný náznak zvuku, stačí napětí 0,0004 voltu a výkon 0,000 000 000 04 wattu.
- Abyste ve sluchátkách uslyšeli slabě hudbu nebo řeč, stačí k tomu napětí 0,01 voltu a výkon 0,000 000 025 wattu.
- Abyste ve sluchátkách uslyšeli hudbu nebo řeč středně silně, stačí k tomu napětí 0,1 voltu a výkon 0,000 0025 wattu.
- Abyste ve sluchátkách uslyšeli hudbu nebo řeč silně, stačí k tomu napětí 1 volt a výkon 0,00025 wattu.
- Abyste ve sluchátkách uslyšeli hudbu nebo řeč bolesivě hlasitě, stačí k tomu napětí 10 voltů a výkon 0,025 wattu.
- Abyste sluchátkách poškodili, musíte do nich pustit napětí 150 až 200 voltů.

Sluchátka tedy jako jedna z vyjímečných radiosoučástek zvládají rozdíly mezi napětím v poměru téměř jedna ku milionu. Samozřejmě kmitočtový rozsah je poměrně omezený a nemůžeme jej rozhodně označovat nálepkou "Hi-Fi", nicméně střed charakteristiky je v oblasti od 250 do 3000Hz. Sluchátka,za cenu "plechového zvuku", zvyšují srozumitelnost a naopak potlačují šumy, praskot a hučení, což je z hlediska komunikace velmi pozitivní.

monterjirka · #12 Příspěvek od **monterjirka** » 14 říj 2014, 22:01

TAKJAN to popsal moc pěkně.

Jestli je nyní "levnější" elektronický obvod, kterým se to zesílí, než "větší cívka", dříve to bývalo i jinak, takže se to dohánělo citlivostí sluchátek, "citlivostí" reproduktoru i za cenu šílené frekvenční charakteristiky.

Když se dobrá sluchátka nasadila na uši v klidném tichém prostředí, stačilo se oběma vývody dotýkat jazyku a mělo by být slyšet nepatrné lupnutí, když to nestačilo, jedem vývod se obalil alobalem a tu už bylo slyšet i když sluchátka nebyla "absolutně citlivá"...

#13 Příspěvek od **Bernard** » 14 říj 2014, 22:19

Podstatnou úlohu tady má výkonové přizpůsobení. Pokud má krystalka (nebo jiný zdroj) dodat maximum elektrického výkonu do sluchátek, musí být výstupní impedance krystalky (zdroje) a zatěžovací impedance sluchátek na obdobné hodnotě. A to bude těch pár kiloohmů.

#14 Příspěvek od **mtajovsky** » 14 říj 2014, 23:35

Taková sluchátka byla můj první "měřák".

konosuke · #15 Příspěvek od **konosuke** » 15 říj 2014, 06:54

Některá prastará vysokoimpednční sluchátka (Universum, Telefunken, Philips...) měla otočný prstenec jehož povolením nebo utažením se kovová membrána přiblížila nebo oddálila elektromagnetům o nějaký ten půlmilimetr čímž šlo v určitých mezích doladit citlivost měniče i hlasitost pořadu. Fungovala i jako jednoduchý "měřák" spíš tedy indikátor v sérii s plochou baterii ke kontrole rezistorů, kondů i diod, sledovač signálu...nebo mikrofon k domácímu telefonu.
Citlivost běžných sluchátek 32-600 Ω pro hi-fi je kolem 100-105 dB.