Pouzivam tento jinak celkem povedeny SW pro psani kodu v asm. Pri vetsi delce kodu je dobre si nekam umistit tzv zalozky coz jsou vlastne odkazy na dany radek. Problem je ze se do nich musim proklikat pres 2 kontextove menu coz je znacne nepohodlne a zdrzuje to.
Nejdou zalozky nejak umistit do okna po prave strane kde jsou jinak same kraviny ci nekam jinam tak, aby se presun po zalozkach dal provadet jednim klikem?
PSPad - zalozky
Moderátor: Moderátoři
-
serviceman
- Příspěvky: 4093
- Registrován: 09 črc 2013, 00:00
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Nepodstatné věci si dej do komentářů, třeba s hvězdičkou na začátku, důležité si rovnou označ v kódu něčím, co překladač vyhodnotí jako chybu.
A když se ztratíš, všechny bookmarky smaž, ale nesmažeš tím ty důležité značky, a začneš znovu.
Když má ASM kód pár desítek tisíc řádků, musíš si i věřit a ošetřit všechny případné chybové stavy nějakým hlášením.
A když se ztratíš, všechny bookmarky smaž, ale nesmažeš tím ty důležité značky, a začneš znovu.
Když má ASM kód pár desítek tisíc řádků, musíš si i věřit a ošetřit všechny případné chybové stavy nějakým hlášením.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
To okno Shift+Ctrl+B je presne co bych potreboval, jenze ono po kazdem kliknuti zmizi a nepodarilo se mi ho nikam natrvalo povesit.
Ja ty zalozky nepotrebuji nejak natrvalo, spis jen tak operativne kde momentalne neco delam. Prehled v kodu celkem mam, jde mi jen o rychle preskakovani sem a tam, kdyz jde pocet radku do desitek tisic, opravdu se v tom zdlouhave trefuje.
Ja ty zalozky nepotrebuji nejak natrvalo, spis jen tak operativne kde momentalne neco delam. Prehled v kodu celkem mam, jde mi jen o rychle preskakovani sem a tam, kdyz jde pocet radku do desitek tisic, opravdu se v tom zdlouhave trefuje.
Osobně v PSPad nepoužívám číslované záložky, ale jen ty nečíslované žluté, taky si nehodlám pamatovat, kam které číslo směruje. Přeskoky mezi záložkami (ať číslovanými nebo nečíslovanými) se dělají pomocí Alt + šipka nahoru/dolů. Když jsou v textu maximálně tak 4, je to otázka okamžiku najít správný řádek.
Mimochodem, zdrojový modul o délce tisíců řádek je to, čemu by se měl programátor vyhnout. U nás tomu říkáme indiánský kód (rozuměj indický), protože kód z Bangalore, který jsem měl tu "čest" po svých indických kolezích opravovat, měl typicky v C++ modulu 7 tis. +- řádek tvořených 3-mi funkcemi po 2-3 tisících řádcích s minimem komentářů. Prostě chuťovka.
Mimochodem, zdrojový modul o délce tisíců řádek je to, čemu by se měl programátor vyhnout. U nás tomu říkáme indiánský kód (rozuměj indický), protože kód z Bangalore, který jsem měl tu "čest" po svých indických kolezích opravovat, měl typicky v C++ modulu 7 tis. +- řádek tvořených 3-mi funkcemi po 2-3 tisících řádcích s minimem komentářů. Prostě chuťovka.
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
mtajovsky píše:Mimochodem, zdrojový modul o délce tisíců řádek je to, čemu by se měl programátor vyhnout.
Ta věta (lépe řečeno reakce) je poněkud nepřesná, i když vím, jak to myslíš. Viz příklad na Linuxu :
Název Linux
Linus Torvalds chtěl svůj systém pojmenovat Freax, slovo vzniklé zkombinováním anglického slova freak (případně free) a písmene x jako odkazu na Unix, protože Linux se mu zdálo příliš sebestředné. Když později své soubory nahrál na FTP server (ftp.funet.fi), administrátor serveru Ari Lemmke adresář se soubory nazval Linux, jelikož se mu jméno Freax nelíbilo.[12]
Časová osa
duben 1991 – tehdy 21letý Linus Torvalds začíná pracovat na jednoduchých funkcích operačního systému
0.0.1 – září 1991 (10 239 řádek kódu)
0.11 – prosinec 1991 – první verze, pod kterou lze zkompilovat Linux 0.11
0.95 – březen 1992 – první verze schopná spuštění X Window System
1.0.0 – 14. března 1994 (176 250 řádek kódu)
1.2.0 – 7. března 1995 (310 950 řádek kódu)
2.0.0 – 9. června 1996 (777 956 řádek kódu)
2.2.0 – 25. ledna 1999 (1 800 847 řádek kódu)
2.4.0 – 4. ledna 2001 (3 377 902 řádek kódu)
2.6.0 – 17. prosince 2003 (5 929 913 řádek kódu)
2.6.16.11 – 24. dubna 2006 (6 981 110 řádek kódu)
2.6.21 – 25. dubna 2007 (7 522 286 řádek kódu)
2.6.25 – 16. dubna 2008 (9 232 484 řádek kódu)
2.6.32 – 3. prosince 2009 (12 606 910 řádek kódu[13])
3.10 - 30. června 2013 (17,000,000+ řádek kódu[14])
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
