uzkopásmovy VF zesilovač - schéma
Moderátor: Moderátoři
uzkopásmovy VF zesilovač - schéma
Dobrý den, dostal jsem za úkol odměřit v programu viz nadpis. Je schéma správně? Pokud ano, nevíte někdo jaké hodnoty dosadit? Děkuji moc.
- Přílohy
-
uzkopásmový zesilovač.png- schéma
- (66.79 KiB) Staženo 131 x
""
Především to schéma je nekompletní:
- chybí zátěž a napájení T2
- chybí vazba na vstup měřidla
- chybí vazba na zdroj signálu
Až to bude kompletní, zvol si pracovní bod obou tranzistorů (začni třeba napájecím napětím a klidovými proudy obou tranzistorů) a emitorové odpory zvol takové hodnoty, aby na nich tím proudem vznikl úbytek napětí něco mezi 100mV a 0,5V. K tomu se líp počítají děliče v bázích.
Z L a C spočítej střední frekvenci, kolem které to budeš měřit, emitorové blokovací kapacity spočítej pro pokles zesílení o 3dB na rezonanční frekvenci a pak tem dej hodnoty aspoň 20x větší, aby v zájmové oblasti frekvencí nebylo třeba uvažovat jejich vliv.
- chybí zátěž a napájení T2
- chybí vazba na vstup měřidla
- chybí vazba na zdroj signálu
Až to bude kompletní, zvol si pracovní bod obou tranzistorů (začni třeba napájecím napětím a klidovými proudy obou tranzistorů) a emitorové odpory zvol takové hodnoty, aby na nich tím proudem vznikl úbytek napětí něco mezi 100mV a 0,5V. K tomu se líp počítají děliče v bázích.
Z L a C spočítej střední frekvenci, kolem které to budeš měřit, emitorové blokovací kapacity spočítej pro pokles zesílení o 3dB na rezonanční frekvenci a pak tem dej hodnoty aspoň 20x větší, aby v zájmové oblasti frekvencí nebylo třeba uvažovat jejich vliv.
Dobře děkuji, myslel jsem budu to odměřovat v programu a viz nadpis mělo být, že budu odměřovat ten zesilovač. Jinak tohle je jediné schéma co se mi podařilo najít... Nevíte tedy kde seženu kompletní schéma? Jinak to odměřuji v Topspice. Zadáno mám - nosná 272KHz, vstup 5mV, 30db a šířka 10KHz.
Naposledy upravil(a) blesk16 dne 26 říj 2014, 18:01, celkem upraveno 2 x.
Spis z pozadovane frekvence vypocti L a C. Pritom je potreba vhodne zvolit pomer L a C (zustane tam jeden stupen volnosti) tak, aby LC obvod po zatizeni tranzitorem T2 vubec vykazoval nejakou vyraznejsi rezonanci...
Seriozni navrh zas takova sranda neni a pokud nasledujici tranzistor neni sledovac nebyva jeho vazba na horky konec LC uplne obvykla.
Spis si nekde stahni uz hotove schema, ktere nekdo vymyslel vcetne hodnot a typu soucastek a to pak "odmeruj v programu".
Seriozni navrh zas takova sranda neni a pokud nasledujici tranzistor neni sledovac nebyva jeho vazba na horky konec LC uplne obvykla.
Spis si nekde stahni uz hotove schema, ktere nekdo vymyslel vcetne hodnot a typu soucastek a to pak "odmeruj v programu".
de omnibus dubitandum est
Zdar, jak je to možné, že se Ti jaksi nedaří? 
Tvoje schema je v podstatě nějaký mezifrekvenční zesilovač. Hledej inspiraci právě v nich. Začni výpočtem hodnot L a C z Thompsonova vzorce. Na výpočet hodnot součástek nastavujících pracovní bod tranzistorů si vystačíš s charakteristikami použitých tranzistorů a Ohmovým zákonem. Nějaké praktické příklady jsou třeba zde:
https://www.google.cz/search?q=tranzist ... CAYQ_AUoAQ
Než se něčím budeš inspirovat, dobře si to promysli. Určitě nepřebírej nějaké schema celé, ale snaž se ho "přizpůsobit" pro svoje zadání.
Tvoje schema je v podstatě nějaký mezifrekvenční zesilovač. Hledej inspiraci právě v nich. Začni výpočtem hodnot L a C z Thompsonova vzorce. Na výpočet hodnot součástek nastavujících pracovní bod tranzistorů si vystačíš s charakteristikami použitých tranzistorů a Ohmovým zákonem. Nějaké praktické příklady jsou třeba zde:
https://www.google.cz/search?q=tranzist ... CAYQ_AUoAQ
Než se něčím budeš inspirovat, dobře si to promysli. Určitě nepřebírej nějaké schema celé, ale snaž se ho "přizpůsobit" pro svoje zadání.
Tak, správně. Pro 272 kHz bych zvolil C laděného obvodu 1n5 až 2n2, k tomu si L už podle Thompsonova vztahu dopočítáš. Jak se to bude tvářit (tím myslím šířku propouštěného pásma), si simuluj pro různé kombinace L a C, jejich součin však musí být stejný, aby ti zůstalo maximum zesílení na stejném kmitočtu.
Schéma může vypadat jako to v příloze, pro tento kmitočet vyhoví i univerzální křemíkové npn tranzistory (třeba šuplíkové BC238), není třeba se honit za vf tranzistory. Zesilovač pracuje s poměrně malými signály, takže si zvol a dopočítej odpory tak, aby zesilovač byl stabilní a na kolektoru T2 bylo asi tak 60% napájecího napětí (a na jeho emitoru 5-10% napájecího napětí), stejnosměrné poměry snad spočítat umíš.
Blokovací kondenzátory v emitorech dej asi tak 20x větší, než ti vyšly pro útlum 3 dB na 272 kHz, s vazebními (zvlášť mezi T1 a T2) si taky můžeš v simulátoru pohrát a sledovat, co to udělá s tvarem útlumové charakteristiky.
Jen tak na okraj: toto schéma by bylo třeba hledat v historii, kdy ještě vysílač Topolná vysílal na těch 272 kHz. Dnes vysílá program ČRo1 - Radiožurnál se sníženým výkonem, ale na 270 kHz.
Schéma může vypadat jako to v příloze, pro tento kmitočet vyhoví i univerzální křemíkové npn tranzistory (třeba šuplíkové BC238), není třeba se honit za vf tranzistory. Zesilovač pracuje s poměrně malými signály, takže si zvol a dopočítej odpory tak, aby zesilovač byl stabilní a na kolektoru T2 bylo asi tak 60% napájecího napětí (a na jeho emitoru 5-10% napájecího napětí), stejnosměrné poměry snad spočítat umíš.
Blokovací kondenzátory v emitorech dej asi tak 20x větší, než ti vyšly pro útlum 3 dB na 272 kHz, s vazebními (zvlášť mezi T1 a T2) si taky můžeš v simulátoru pohrát a sledovat, co to udělá s tvarem útlumové charakteristiky.
Jen tak na okraj: toto schéma by bylo třeba hledat v historii, kdy ještě vysílač Topolná vysílal na těch 272 kHz. Dnes vysílá program ČRo1 - Radiožurnál se sníženým výkonem, ale na 270 kHz.
- Přílohy
-
- vfz_DV.png
- (70.52 KiB) Staženo 124 x
Dobře pro indukci L mi vychází když vezmu kapacitu C= 2nF L= 6,85*10^-22 To je správně?
- Přílohy
-
- výpočet L.png
- (13.24 KiB) Staženo 123 x
Především máš ten vzorec blbě.
A ještě neumíš ani oříznout obrázek (abys nevkládal přebytek prázdné plochy).
Správně je L=1/(ω²*C) [H; rad/s, F], kde ω=2*∏*f [rad/s; Hz].
Takže místo 171 µH ti vyšla nějaká nesmyslná hodnota.
Za další: pro teoretické účely si samozřejmě můžeš zvolit jakoukoli hodnotu součástky, pro praktické účely, kdybys to náhodou chtěl stavět jako předzesilovač k rádiu, je lepší vybrat hodnotu z vyráběné řady, tedy buď 1n5 nebo 2n2.
A ještě neumíš ani oříznout obrázek (abys nevkládal přebytek prázdné plochy).
Správně je L=1/(ω²*C) [H; rad/s, F], kde ω=2*∏*f [rad/s; Hz].
Takže místo 171 µH ti vyšla nějaká nesmyslná hodnota.
Za další: pro teoretické účely si samozřejmě můžeš zvolit jakoukoli hodnotu součástky, pro praktické účely, kdybys to náhodou chtěl stavět jako předzesilovač k rádiu, je lepší vybrat hodnotu z vyráběné řady, tedy buď 1n5 nebo 2n2.
Hlavne hodnota indukcnosti xy*10^-22 H by mela rozsvitit v hlave cervene svetlo. Pokud se tedy pohybujeme v beznem RF svete....
Kondenzator 2n2 ma "baj oko" reaktanci asi 250 Ohmu na 270kHz, takze ten rezonancni obvod bude asi dost zabitej vstupni impedanci nasledujiciho tranzistoru pripojenou rovnou na "horkej konec" rezonancniho obvodu. U LC "uzkopasmoveho zesilovace" bych cekal Qp alespon tak 20-40, to tady nebude ani omylem....
Kondenzator 2n2 ma "baj oko" reaktanci asi 250 Ohmu na 270kHz, takze ten rezonancni obvod bude asi dost zabitej vstupni impedanci nasledujiciho tranzistoru pripojenou rovnou na "horkej konec" rezonancniho obvodu. U LC "uzkopasmoveho zesilovace" bych cekal Qp alespon tak 20-40, to tady nebude ani omylem....
de omnibus dubitandum est
O to tu právě asi jde, změřit, jak se zhorší vlastnosti rezonančního obvodu tlumením těmi paralelně připojenými odpory, ať už jsou připojené přímo nebo přes vazební kondenzátor a zdroj.
Lepší je zapojení se sledovačem na výstupu. Sice vychází zisk asi o 16-20 dB menší, zato se "zostří" rezonanční křivka a tedy i zúží pásmo, protože obvod bude méně tlumený.
Případně lze nechat cívku v kolektoru T1 tak, jak je, ale ladicí kapacitu rozdělit na dvě v sérii a z bodu spojení (výstupu kapacitního děliče) odebírat signál pro další stupeň. Volbou dělicího poměru se dá tlumení velmi ovlivnit, protože výstupní impedance T1 bude s KC508 nejméně 90 kΩ a vliv několikamálokilové vstupní impedance T2 se tím kapacitním děličem dá potlačit podle požadavků.
Můžeš si nasimulovat obě zapojení, jen kolem T2 budou stejné odpory, jako u T1, a Rc bude 680 Ω.
A uvidíš rozdíl.
Lepší je zapojení se sledovačem na výstupu. Sice vychází zisk asi o 16-20 dB menší, zato se "zostří" rezonanční křivka a tedy i zúží pásmo, protože obvod bude méně tlumený.
Případně lze nechat cívku v kolektoru T1 tak, jak je, ale ladicí kapacitu rozdělit na dvě v sérii a z bodu spojení (výstupu kapacitního děliče) odebírat signál pro další stupeň. Volbou dělicího poměru se dá tlumení velmi ovlivnit, protože výstupní impedance T1 bude s KC508 nejméně 90 kΩ a vliv několikamálokilové vstupní impedance T2 se tím kapacitním děličem dá potlačit podle požadavků.
Můžeš si nasimulovat obě zapojení, jen kolem T2 budou stejné odpory, jako u T1, a Rc bude 680 Ω.
A uvidíš rozdíl.
- Přílohy
-
- vfz_DV_sl.png
- (71.43 KiB) Staženo 117 x
-
weed_smoker
- Příspěvky: 2673
- Registrován: 02 pro 2011, 00:00
- Bydliště: Jaroměř
Zdar, jen krátká noticka pro blesk16: Chlape, písmenem L se značí indukčnost, její základní jednotkou je Henry. Indukce (elektromagnetická) je něco jiného, značí se B a její základní jednotkou je Tesla kdysi dříve Gauss. "Ochytřit" se můžeš třeba tady:
http://smd.gytool.cz/downloads/5-7-ELEK ... kce_cb.pdf
nebo tu:
http://physics.mff.cuni.cz/kfpp/skripta ... /elmag/4_1
Rád bych věřil, že po přečtení (spíš prostudování) odkazů si už indukčnost s indukcí plést nebudeš. Příjemné studium .
http://smd.gytool.cz/downloads/5-7-ELEK ... kce_cb.pdf
nebo tu:
http://physics.mff.cuni.cz/kfpp/skripta ... /elmag/4_1
Rád bych věřil, že po přečtení (spíš prostudování) odkazů si už indukčnost s indukcí plést nebudeš. Příjemné studium
.