ČBT Tesla Baltik, naladím jen zvuk
Moderátor: Moderátoři
Samozřejmě, ale vyšroubovat jádro z cívky za chodu televize ti tu nikdo neradil: je logické, že když vyšroubuješ z L601 jádro ven, zvedneš kmitočet sinusoscilátoru vysoko nad těch 15625 Hz, pro které je navržený celý řádkový koncový stupeň včetně zdroje vn. Pak ovšem je jasné, proč vychylování mělo tak malou amplitudu - vychylovací cívky s vinutím vn trafa a kondenzátorem S-korekce totiž tvoří sériový rezonanční obvod laděný přibližně na 8 kHz. Je to schválně, obraz se tím uprostřed roztáhne a vlevo a vpravo slačí, aby se vyrovnala nelinearita způsobená malým poloměrem vychylování paprsku a velkým poloměrem zakřivení stínítka.
Čím vyšší kmitočet na tento obvod pustíš, tím dál budeš od rezonančního kmitočtu a tím menší vychylovací proud do cívek dostaneš. Obraz bude zúžený tím víc, čím vyšší bude budicí kmitočet koncového stupně. A energie nespotřebovaná ve vychylovacích cívkách se musí spotřebovat jinde, třeba na průrazy některých kondenzátorů...
Proto je přinejmenším žádoucí, aby sinusoscilátor kmital v těsném okolí řádkového kmitočtu 15625 Hz, i když televize nemá signál a kmitočet není čím synchronizovat.
Omlouvám se všem, že jsem to tak zjednodušil, je to hlavně pro vytvoření představy, co že se v obvodu vůbec děje. Ve skutečnosti jde o záležitost více knižních stránek...
Čím vyšší kmitočet na tento obvod pustíš, tím dál budeš od rezonančního kmitočtu a tím menší vychylovací proud do cívek dostaneš. Obraz bude zúžený tím víc, čím vyšší bude budicí kmitočet koncového stupně. A energie nespotřebovaná ve vychylovacích cívkách se musí spotřebovat jinde, třeba na průrazy některých kondenzátorů...
Proto je přinejmenším žádoucí, aby sinusoscilátor kmital v těsném okolí řádkového kmitočtu 15625 Hz, i když televize nemá signál a kmitočet není čím synchronizovat.
Omlouvám se všem, že jsem to tak zjednodušil, je to hlavně pro vytvoření představy, co že se v obvodu vůbec děje. Ve skutečnosti jde o záležitost více knižních stránek...
Děkuji mnohokrát za schéma, už ho mám vytisknuté na 4ks A4 a slepené do plakátu.
DPS a vychylovací cívky jsem vysál od prachu. V bodě A je 270V. Vychylovačky a VN trafo jsou studené, ale asi po 5min provozu, nevím jak dlouho to nechat. Každopádně jsem se díval na schéma a sledoval trasu od horizontálního vychylování a to je přímo na jednu sekci primaru v serii s RL článkem a kondíkem, kondik je OK a RL článku nepředpokládám, že by se něco stalo. Napadá mě, že by to snad mohlo být už jen jak psal Hill spotřebováním energie někde jinde a to proraženou sekcí na tom primáru nebo proražené vychylovačky, když v cestě nic jineho není a VN běží. Axiální pruh je široký asi 3 - 4cm.
DPS a vychylovací cívky jsem vysál od prachu. V bodě A je 270V. Vychylovačky a VN trafo jsou studené, ale asi po 5min provozu, nevím jak dlouho to nechat. Každopádně jsem se díval na schéma a sledoval trasu od horizontálního vychylování a to je přímo na jednu sekci primaru v serii s RL článkem a kondíkem, kondik je OK a RL článku nepředpokládám, že by se něco stalo. Napadá mě, že by to snad mohlo být už jen jak psal Hill spotřebováním energie někde jinde a to proraženou sekcí na tom primáru nebo proražené vychylovačky, když v cestě nic jineho není a VN běží. Axiální pruh je široký asi 3 - 4cm.
Pokud se to po 5 minutách nezahřívá, tak je to OK. Kdyby to šlo do zkratu, ohřeje se to hned a hlavně by bylo malé napětí v bodě A. Ale tam je naopak 270V, takže to vypadá, že je horizontál bez zátěže. Opravdu není vadná L602 (stačí proměřit ohmetrem, měl by to být prakticky zkrat) nebo C619? Jaké napětí je na C618, je tam těch 850V (pozor na přeskoky při připojování měřáku, doporučuji ho připojit předem).