periodický časový spínač
Moderátor: Moderátoři
periodický časový spínač
- zařízení automaticky rozpozná, zda je připojeno na 12V nebo 24V
- nastavení periody sepnutí/ozepnutí v časech cca 0,5h - 2h
- signalizace napěťové soustavy 12V nebo 24V
Při prohledávání internetu jsem narazil na časový spínač s obvodem 4060 a 4020, jako obvod pro zjištění velikosti napětí jsem použil zapojení s TL071. Původně byl použit TL081, ale ten jsem neměl. Rád bych ze zeptal, zda:
- lze beztrestně použít TL071? Podle toho, co jsem se dočetl, tak ano
- lze prohozením invertujícího a neinvertujícího vstupu otočit funkci, t.j. při vyšším napětí, než je nastavené, relé rozepne?
A jelikož nejsem až zas tak zkušený, rád bych poprosil o kontrolu hodnot součástek komparátoru a okolo výstupního tranzistoru časovače. Předem děkuji za jakoukoliv reakci a odpověď.
- Přílohy
-
Spínač Pida 1-1.pdf- (32.45 KiB) Staženo 276 x
- monterjirka
- Příspěvky: 2855
- Registrován: 14 čer 2003, 00:00
- Bydliště: Blížejov
Třeba R11 mi připadá zbytečně veliký, ale nevím nic o spotřebě cívky relé.
Sám bych patrně zvolil poněkud jednodušší variantu bez relé "RELÉ-KOMP 351", protože čím míň součástek, tím nižší poruchovost.
Dal bych tam třeba "low drop" stabilizátor "http://www.gme.cz/lm2940ct-12-to220-national-semiconductor-p330-110 (pokud rovnou ne obyčejný 7812) a vůbec bych relé nepoužil. Na výstup komparátoru IC4 bych připojil jen ledky indikující 12V resp. 24V (jednu proti zemi a druhou proti napájení 12V z výstupu 7812. IC4 bych proto raději napájel z výstupu stabilizátoru 12V a neinv. vstup č.3 bych chránil odporem a diodou proti proti vývodu č.7.
Pravděpodobně nebude napětí 12V/24V nijak stabilní ani přesné (Pb AKU???), takže úbytek napětí na stabilizátoru 7812 při napájení z 12V nebude nijak podstatný - relátku ani CMOSům nebude vadit rozdíl pár voltů.
Má to možná i další výhodu - na CMOSy se nemůže nikdy dostat +24V(mají dovoleno míň, píšou jen 18V), což v tom tvém návrhu v přechodném stavu po zapnutí může (ale nemusí) nastat. Než se nabije C1 a než sepne relé "351" , tak se 24V dostává na IC1-IC3.
A IC1-IC3 by měly u sebe mít aspoň pro formu nějaké blokovací kondenzátory.
Kdyby ti vadil neurčitý úbytek napětí na stabilizátoru 12V, je možno použít obyčejný stabilizátor 7809V a výstupní relé taky na 9V.
Ale je to jen podnět k zamyšlení. Každý konstruktér by stejný úkol řešil trochu jinak a každé řešení může být správné.
Velmi často se při oživování složitější konstrukce objeví nečekaný problém. Všechno se nedá předem odhadnout.
- relé OUT - odpor cívky 400 Ohm
- relé KOMP - odpor cívky 960 Ohm
- Kolik bys dal ten R11 v původním schématu??
- blokovací kondenzátory jsem nekreslil, počítal jsem s úpravami
- když budu IC4 napájet z 12V, budu moct nastavit překlápěcí úroveň komparátoru 15 - 20V?
- napětí 12V a 24V jsou opravdu z akumulátorů - buď osobní vůz, nebo kamion
- právě proto, aby se na IO nikdy nedostalo vyšší napětí, než přípustné, jsem chtěl invertovat spínání relé z komparátoru: pokud by bylo napětí vyšší, než je rozhodovací úroveň, tak by bylo relé vyplé a napětí pro IO by šlo přes stabilizátor. Pokud by bylo napětí nižší, relé by seplo a napětí šlo přímo na IO
- co se týče ochrany vstupu č.3 u IO4, mohl bys nakreslit? Nedokážu si to představit
- Přílohy
-
Spínač Pida 1-2.pdf- upravené schéma
- (30.42 KiB) Staženo 169 x
bitak píše:...Byl jsem bývalým kolegou požádán o výrobu zařízení, které by splňovalo následující kritéria:
...
- nastavení periody sepnutí/ozepnutí v časech cca 0,5h - 2h
...
Nevím, jak chceš použít JP1 a JP2, ale současně může být sepnutý jen jeden výstup, jinak dojde ke zkratu mezi výstupy. V tomto případě lze podle zadání použít jen výstup Q10, Q11 a Q12, t.j. 0,56hod., 1,13hod. a 2,27hod.
V tom případě nevím, proč jsou tam navíc děliče 4013.
Jinak souhlasím s PavelFF, s těmi relátky mi to připadá jako "drbání LRzPU".
On teda rozumí i tomu ostatnímu, ale když už jsem to načal...
Jinak bych vyhodil trimr P1 (20k) a místo něj dal pevný odpor R101 =15k. potom R10 =10k a dioda D2 bude na cca 6V. To je jen nástřel a je možno to udělat jinak.
Neinv. vstup č.3 IC4 bych zapojil na společný bod děliče R101/R10.
Pak už se nikdy nedostane na vstup č.3 IC4 vyšší než napájecí napětí a další ochrana není třeba. Trimr P1, tak jak ho máš nakreslený je nebezpečný až až.
Ještě by to chtělo něco udělat s ledkami LD5 a LD1, aby náhodou nesvítily současně. Na výstupu IC4 nebude ideální napájecí napětí nebo ideální nula. Dal bych ke každé ledce ještě jednu do série.
- vím, že na požadovaný čas by stačily3 výstupy, chtěl jsem zapojení jen zuniversálnit
- 4013 je tam, kdyby bylo náhodou ještě třeba prodloužit časy
- co znamená "drbání LR z PU?"
Jinak všem děkuji za projevenou snahu
- Přílohy
-
Spínač Pida 1-3.pdf- upravené schéma podruhé
- (30.9 KiB) Staženo 197 x
Za analogovou část se mi to zdá být v pořádku. Ledkama LD12, LD2 a spol. poteče tak asi 5-8mA (záleží i na jejich barvě). Lepší by byly nějaké vysoce svítivé, co jim stačí malý proud třeba 4mA. Protože operák není dělaný na velké proudy z výstupu. Ale to je detail.
Ve schematu není řešena potřeba RESETu čítačů během periody a také po připojení k napájecímu napětí.
Jinak chci upozornit na podobné téma, které se tu nedávno řešilo, také šlo o jakýsi "časosběrný" generátor (tady).
Autor vlákna to nakonec řešil (pravděpodobně) použitím nějakého MCU, k čemuž bych se přikláněl i já, s ohledem k mé nechuti něco programovat.
- Přílohy
-
Spínač Pida 1-4.pdf- (32.44 KiB) Staženo 176 x
A kutilmile - nelituju tě
Další věc, co se mi nějak nezdá jsou ty ledky s odpory R4, R5, R6 680 ohmů.
Podle datašítu CMOS tak velký proud nedá. Chtělo by to nějakou vysoce svítivou ledku, co svítí už při 0,5mA a patřičně vyšší odpory. Npříklad modrá to umí dobře a je hodně vidět.