Pokud změříš ohmetrem primár, ten bude mít největší odpor (drát cca 0,38mm-0,50mm - odhaduji). Sekundár bude mít menší odpor ale nejsilnější drát (u těch 22v 1mm-1,7mm) No a těch 5V to je podobné, ale asi menší průměr drátu to bude pomocné napájení.. Píšeš že primár má silnější drát, spíš bych to odhadoval že toto je sekundár.wilibald píše:Ne, ne..Primár je výrazně odlišený..má silnější modrý a hnědý drát , navíc s přídavnou bužírkou...Na nulovací vodič zkrat určitě není, ale nevím, jak zjistit, že je O.K. trafo..jde to jenom ohmmetrem na síťové vidlici? Řekne mi to něco?
Montáž toroidního trafa.
Moderátor: Moderátoři
Už ruská trafa z TV Elektron a Rubin s jádrem jednoduché i dvojité "C" měla zdánlivě nesmyslně předimenzované pojistky na primárech - klidně o 50%. Ale tam mne zkušenosti naučily, že RUSSKOJE (nebo ještě SOVJETSKOJE) zařízení je natolik blbuvzdorné, že na primáru se obejde bez vlastní pojistky - stačí normální zásuvkové jištění na rozvodu. Je to sice NON KOŠER, ale funguje to...
A kutilmile - nelituju tě
Minimální proud by měl, pokud by se mu povedlo trafo připojit v okamžiku průchodu síťového napětí NULOU!!!
A kutilmile - nelituju tě
EKKAR píše:Sorry, musím Tě opravit, Doláči - v maximu napětí bude mít i maximum proudu omezené jen impedancí trafa!!!
Minimální proud by měl, pokud by se mu povedlo trafo připojit v okamžiku průchodu síťového napětí NULOU!!!
Sorry EKKAR, ale nemáš pravdu. Minimálny prúd pri zapnutí trafa bude mať vtedy ak magnetický tok v jadre bude pri zapnutí minimálny (najlepšie ak by bol nulový), a to nebude určite pri prechode napätia nulou, keďže magnetický tok nie je vo fáze s napätím. Je to trochu zložitejšie a závisí to aj od toho, v akom okamihu bolo trafo pred tým vypnuté, nakoľko zostáva v jadre aj určitý rem. magnetizmuss. Niekedy je optimálne zapnutie v kladnom maxime napätia a niekedy v zápornom.
Teorie je sice hezká věc, ale v praxi mám ověřeno, že SSRka (Solid State Relay) spínající v nule jsou běžně v průmyslových pohonech, spínají jak motory, tak cívky, tak i odporové zátěže, tedy všude tam, kde není potřeba fázová regulace. A žádného konstruktéra nenapadne hlídat polaritu půlvln, když má SSRko se spínáním v nule...
A kutilmile - nelituju tě
A kutilmile - nelituju tě
Na nete nájdeš okolo problematiky spínania transformátorov veľmi veľa, stačí pohľadať. Odporúčam si pozrieť napríklad:
http://www.opamp-electronics.com/tutori ... _09_12.htm
Alebo si pozri následujúci materiál od ABB:
http://library.abb.com/GLOBAL/SCOT/SCOT ... %20Ed2.pdf
Ktorý sa zaoberá riadeným spínaním v energetike. Pozri si najmä článok:
"Switching of No-load Power Transformers" - toto je náš problém, ale v menšom. Je tam popísaný tento problém aj s vysvetľujucími obrázkami. Uvádza sa tam okrem iného aj toto:
"Closing Operations: Inrush Current
The magnetic flux in the transformer core is proportional to the integral of the voltage across a winding. Under steady state conditions, both voltage and flux are symmetrical and sinusoidal, as exemplified in Figure . The situation may be quite different when energizing the circuit at an unfavorable instantaneous voltage value. In a single-phase case, and disregarding residual flux, the worst situation would be when making occurs at voltage zero, see Figure 2. In this case, the flux is initially forced up to a peak value twice as high as in stationary operation, it will be highly asymmetrical and only slowly attain its normal symmetrical shape. Consequently, the core will be driven far into saturation, and the corresponding current – the inrush current – will be extremely asymmetrical and non-sinusoidal, see Figure 5. Depending on the polarity, any residual flux in the core at the instant of energizing may add to the flux related to the voltage, and make the situation even more severe. A typical inrush current may have peak values reaching several kA. The result is mechanical stress on the transformer windings, interference on secondary circuits from high zero-sequence current, and network disturbances by current harmonics.
dolac píše:Samozrejme že je problém v nevhodne zvolenej poistke. Neviem čo tu všetci riešia. V každom prípade musí byť poistka pomalá (T) a ja osobne by som dal na 100VA Trafo kľudne 3,15A až 4A poistku. Pri zapnutí môžeš kľudne rátať aj 7-násobok menovitého prúdu. To že ti to na stole išlo je preto, že impulzný prúd závisí od toho, v ktorom okamihu zapneš trafo. Ak by si sa trafil do maxima napätia, prúd budeš mať minimálny a poistka ti vydrží.
Nazdárek, je to tak, zdůvodňují to i výrobci toroidových traf - při zapnutí velký proudový náraz na primáru (magn. nasycení jádra). Chce to opravdu pojistku s cca 4x větší hodnotou "I" než je ustálený, jmenovitý "I" primáru. ROZHODNĚ "T" - TEDY POMALOU. Je opravdu doporučeno dát klidně v primáru termistor 40ohmů/na patřičný "I" nebo, jak tu bylo zmíněno, výkonější odpor (15W i víc) cca 30 ohm a do 1 sec ho překlenout kontakty relé.
Čusky
Pokud chce někdo memorovat teorii, ať si založí ŠKOLOMEŤÁRNU... Jsem zvědavý, jestli by mu to Alovka dovolil na tomto serveru... Za pokus by to stálo, Doláči, co myslíš...?
Sorry za OT příspěvek, jinak se bránit neumím...
A kutilmile - nelituju tě