Konstrukce zkráceného dipólu

[forbidden]

Našel jsem tuto stránku s výpočty pro zkrácený dipól. Chtěl bych si na pokusy něco postavit, ale zarazila mě jedna část. Je to pod nadpisem Possible Configurations. Píší tam, že cívky mají být tak daleko od středu, jak je to možné, ale hned pak si odporují, protože s klesající vzdáleností od středu roste Q. Tabulka pod tím to taky potvrzuje, nejlíp vychází když jsou cívky ihned u středu, v bodě napájení dipólu. Co mi uniká?
Dále by mě zajímalo, jestli místo vzduchových můžu použít cívky na toroidu, žádný výkony do toho posílat nebudu. A nakonec jestli je nutný balun. U některých konstrukcí zkrácených dipólů jej nepoužívají. I když tady to nevypadá složitě.
Díky.

[ok1hga]

ale zarazila mě jedna část. Je to pod nadpisem Possible Configurations. Píší tam, že cívky mají být tak daleko od středu, jak je to možné, ale hned pak si odporují, protože s klesající vzdáleností od středu roste Q. Tabulka pod tím to taky potvrzuje, nejlíp vychází když jsou cívky ihned u středu, v bodě napájení dipólu. Co mi uniká?

uniká ti to, co vlastně od antény máš chtít . . .
čím je větší "Q" antény, tím má uzší pracovní pásmo . . .
naopak při použití antény na více pásem najednou, je vysoké "Q" antény vlastně nežádoucí . . .

Dále by mě zajímalo, jestli místo vzduchových můžu použít cívky na toroidu, žádný výkony do toho posílat nebudu.

v zásadě můžeš, ale připravíš se tím o "Q" antény . . . vzduchová cívka je sice větší, ale má lepší parametry . . .
Jsou i toroidy, které by tam vyhověly, ale ty jsou hodně drahé . . . a ty co se dají sehnat za pár šupů, ti tu anténu zase "zabijou" . . .

A nakonec jestli je nutný balun. U některých konstrukcí zkrácených dipólů jej nepoužívají.

záleží jakou bude mít ten balun funkci . . .
pokud jen symetrizuje, není až tak důležitý, ikdyž mě tu asi budou za to nadávat, ale je to tak . . .
pokud ale slouží balun i jako impedanční přispůsobení, musí u antény být . . .

[jasin]

Budeš vysílat nebo ne? Při vysílání stoupající Q znamená menší účinnost ale pro příjem je to výhoda. Také prodlužovací cívka ve vzdálenosti asi do poloviny prý zvyšuje účinnost antény i z jiných důvodů (i když to někteří teoretikové popírají). Vyzkoušeno v praxi modelářských vysilačů.
Toroid není na závadu, používají ho i profi výrobci.
Balun používat nemusíš pokud nastavíš anténu aspoň ČSVmetrem a nevadí ti že se pak vysílání (i příjmu) účastní i celý svod.

[forbidden]

Díky za odpovědi. Trvale vysílat nebudu, ani nemůžu. Postavil jsem si takovej malej CW vysílač na 14 MHz, víc jak 2 W z něj stejně nedostanu. Jen bych chtěl zkusit co z něj dostanu, když bude připojenej alespoň na nějakou anténu. Zaprvé doma na balkóně a pak třeba někde venku v polích. Prostě jen takový hraní, nic víc. To, že bude anténa úzkopásmová v tomto případě teda nevadí.
Balun bych měl asi jen kvůli symetrizaci, pokud má otevřenej dipól impedanci ve středu +- těch 75 Ω, tak si to doladím na výstupu z vysílače. Udělal jsem si tam takovej článek, nemá to pevnej výstup 50 Ω. Jestli bez symetrizace jen rozhodím vyzařovací charakteristiku (někde jsem to četl), tak mi to až tak nevadí. Na druhou stranu vysílat celým svodem bych nechtěl, asi tam na zkoušku nacvaknu ty feritový jadýrka, jak je uvedeno v tom druhým odkazu.
Nemusíte se bát, že budu svinit pásmo, jen si chvíli pohraju a konec.