Patice s malým přechodovým odporem
Moderátor: Moderátoři
Patice s malým přechodovým odporem
přes vánoce jsem postavil přípravek, co umí (mimo jiné) změřit rozdíl napětí Ube dvou NPN tranzistorů při proudu 300µA a 3mA. Předpokládaná přesnost měření má být do cca 30µV. Když měřím při 300µA, ještě je to OK, ale při 3mA musím pořád obcházet vliv přechodových odporů patice na obrázku:
http://www.jameco.com/Jameco/Products/P ... 112206.jpg
Má to uvnitř pružný kontakty, ale ani tak nestačí...
Přechodový odpor jde často až přes 50 miliOhmů, takže při viklání tranzistorem (samo jedině přes pinzetu) často offset lítá i o 150, klidně i 200mV. Prosím tím pádem o nápad/y, do čeho (praktickýho a šikovnýho a pokud možno, tak dostupnýho a za rozumnou cenu) tranzistory strkat.
Dík.
Jura
Zvolil bych raději malou ZIF patici (třeba jen 16-20 pólů, míň asi nedělají). Je zlacená a sevřeš vývody stabilní silou.
při menších proudech bude asi potíž obecně. Dají se dnes koupit (myslím že Denkl,Rac Vonka apod. by je měli mít) .
Možná by tě mohl zajímat výstup bádání kdysi dávno - náhrada nedostatkových a nereprodukovatelných termistorů v tepelných hlásičích požáru měřením Ube na tranzistoru. Bohužel se ukázalo s tranzistory Tesla v kovových pouzdrech (různé typy) ,že je to nepoužitelné,neboť po klimatických zkouškách se změnilo napětí Ube třeba o 30-50mV oproti výchozí hodnotě ,tam to sice už zůstalo "nafurt",ale pro opakovanou výrobu to bylo nepoužitelné.
Takže těch vlivů,proč ti to lítá,může být více,a nezbývá holt než měřit,kde je problém.
Jinak obecně nejlepší dlohodobé výsledky včetně slané mlhy apod. měly kontakty z tzv.chlupatého cínu,což bylo zvláštní cínování vytvářející cínové mikrochloupky,ktaré se do sebe zasekávaly.
Jasně, ta teplota je docela zlobivá, musím to vydatně ofukovat větrákem a musím vždycky minutu čekat na ustálení teplot, jinak se nedoměřím. Dokonce i trimr 100R, kterým srovnávám kolektorový odpory na strejnou hodnotu 1,85k±0,05%, dělal dost problémy- to vyřešil TP095 TESLA z šuplíků. Tipuju, že laciné trimr prostě nesnesl proud jezdcem 3mA- no a po čase se nastavení posunulo o několik ohmů. Celkově je to vcelku náročný měření, ale ne neproveditelný- teď už bojuju a obcházím jen přechodový odpory, jinak je obvod i po měsíci a půl elektricky stabilní, takže se nebudu bát postavit další a přidat k tomu i dva testery PNP tranzistorů.
Proč dělají proudy pod 10µA problémy, smím- li se pozeptat? V teorii přechodových odporů, styku dvou kovů a pod. se nevyznám...
Udělal jsem si termostat, kde jako čidlo používám tranzistor BC546B (NXP). Zdá se to být v pohodě, používám ho už cca 12 let, nebo jak dlouho vlastně. Vlastně tam je trocha nestability, ale tu připisuju spíš vlivu vlhkosti vzduchu na trimr, který je tam kritickým prvkem. Taky vzpomínám na konstrukci hodně jednoduchýho teploměru s nějakým SMD BC846 nebo BC856 z PE, je to už dlouho- autor tvrdil, že to dává dobrý výsledky, ale já jsem to nakonec nestavěl. Dá se ale předpokládat, že pokud budu tranzistory namáhat, zvlášť cyklicky, asi to musí parametry rozhodit...
Ale zpátky. Charos: ty patice s nulovou silou vypadají zajímavě. Otázka ale je, jaká je přítlačná síla na každou nožičku (netuším, jak to funguje)... bastlir40, Milan: trochu mně u těch precizních patic chybí nějaká pružinka a pod. Co tam tlačí na vývody součástky? Nebo se blbě dívám? Jinak ale FRB seženu no problemo, jak se tak dívám...
PS: Edit: Používám to v pokojovým prostředí, normální, spíš nižší vlhkost vzduchu. A u přeměřených tranzistorů se předpokládá rozumný zatížení do 5mA, 20mW v rozumným rozsahu teplot.
A pokud ty tranzistory nejsou určeny k prodeji, tak proč místo vymýšlení dalších vehementů je prostě nepřipájet na očka k tomu vyhrazená?
Tak zmizí problémy s přechoďákem, a tak strašná práce to snad není.
Ono rozhodně není v amatérskejch podmínkách snadný měřit opakovaně napětí v řádu jednotek až desítek µV nebo proud v µA - opatření směřující k vyloučení vlivů dotykovýho odporu, teploty, elektrochemickýho potenciálu jsou zcela na místě - ale bylo by taky docela vhodný vyjevit i důvod, PROČ se o podobný duchaření snažíš u jednotlivejch součástek - to je pak chceš prodávat párovaný a určený pro tak hraniční pracovní body, že je musíš měřit v tak (pro amatéra) neobvyklejch podmínkách?
V takovým případě bych tě chtěl upozornit, že i když takhle ty trandy vytřídíš a opravdu budou při měření v mechanickejch svorkách shodný, tak potom, co si je od tebe někdo koupí a ZAPÁJÍ JE, už následkem termošoku rozhodně nebudou tak shodný, aby vyhověly podobným třídicím kritériím (myšleno rozdíly proudů nebo napětí mezi kusama ve stejným páru při stanoveným pracovním bodu v řádu µV a µA).
Abys ty trandy mohl takhle třídit a zaručit, že se jejich vlastnosti nezmění ani po zapojení do cílovýho zařízení, musel bys je před tříděním sám zapájet do nějakejch nástavců nebo jinak řečeno "prodlužovačů vývodů", který by se do cílovýho zařízení pájely na druhým konci, než na kterým by byly napájený ty tranzistory - a ty "prodlužovače" by se musely při pájení natolik dobře chladit, ABY TY TRANZISTORY PO ZAPÁJENÍ A NÁSLEDNÝM TVÝM TŘÍDICÍM MĚŘENÍ UŽ NEDOSTALY ŽÁDNEJ DALŠÍ TERMOŠOK. Jedině tak bys mohl zaručit neměnnost parametrů od tvýho měření až po oživení cílovýho zařízení...
A kutilmile - nelituju tě
Jenže pokud budu mít měření dostatečně přesný, třeba ±30µV, pak můžu klidně naměřit teoreticky třeba 470µV a mám to v cajku (prakticky by se dalo třeba 400µV). Ale pokud zlobí patice, pak musím párovat například na 250µV a mám menší pravděpodobnost úspěchu při párování. Přitom obvod sám zvládá celkem slušnou přesnost.
Jsou to klasický pouzdra TO-92 (příklad - BC546), nebo kovový jako bejvaly v minulosti Teslácký KC507-9 = s tenkýma drátovýma vývodama dlouhýma 25-30mm, případně další podobný, který se dají zapojovat stejným způsobem (á la KF507 nebo třeba BF257), anebo to jsou trandy v pouzdrech pro UHF případně SMD?
Jestli to máš ty klasický pouzdra s drátovýma vývodama, kup si a příslušně zapoj PATICI S NULOVOU SILOU = takovou, která má kontaktní sílu v dutinkách zajišťovanou pomocí jedný pružiny najednou a při vkládání a vyjímání se ta síla zruší pomocí odtažení přítlačnýho prvku vnější páčkou: http://www.ges.cz/cz/kabely-konektory/k ... ltr=patice
A kutilmile - nelituju tě
Ty patice se mně líbí, vlastně i proto, protože by se s nima pracovalo pohodlně. A dají se sehnat i za rozumný peníze:
http://www.hezkyden.cz/k/textool-patice ... silou-zif/
Jen mně ještě zajímá, jak je to s tím principem přitlačení kontaktů? To tlačí jediná pružina na úplně všechny kontakty? Nezlobilo by to, pokud tam strčím jen tři nožičky tranzistoru, místo plnýho počtu? Ideálně do krajních pinů patice? Dokáže to zajistit dostatečnou sílu na všech kontaktech, i kdyby se podařilo tam nastrkat různě tlustý dráty?
Jak je zajištěný to sevření na všech vývodech najednou netuším, odhaduju že to je nějaký použití klínový plochy = posuvnej hřebínek se zoubkama ve tvaru pily = pro každou dutinku jeden zub plus nějakej přídavnej a určitě i trochu pružnej kontaktní element, posunutím hřebínku páčkou se pohyblivá část buď přitlačí nebo odtáhne od vývodu vsunutýho do tý patice. Do "hřebínku" se opírá jedna společná pružina, vyvozující sílu pro všecky piny naráz - možná jsou tam ty pružiny 2, pro každou řadu jedna. Jestli tam jsou ještě nějaký další pružný prvky pro vyrovnání přítlačný síly mezi různě silnýma vývodama nebo mezi volnou a "obsazenou" dutinkou netuším.
A kutilmile - nelituju tě
- ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Buď si kup special patici pro měření tranzistorů, nebo precizní patici se zlacenýma dutinkama, nebo nějakou určenou pro IO, ale s páčkou a "nulovou silou". Nebo rozeber zlacenej FRB konektor.
Říká Ti něco pojem oxidace ?
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Ne, poslušně hlásím, že si srandu nedělám. Čekal jsem sice, že to nebude ideální připojení, ale ne tolik špatný. Tož, chybama se někdo sem tam poučíme. A nemůžu vědět všecko, no ne? Ale příště to třeba napíšu jako vtip...
Oxidace se těžko budu bát, když to pořád nožičky tranzistorů vošópávajó. A u tranzistorů mně zase nic nebrání v použití jemnýho šmirglíku.