K tomu, aby som mohol z výstupu usmerňovača odoberať rovnaký výkom (Uss,Iss), je potrebné na jeho vstup dodať potrebný príkon.
-To je v tabuľke prvý riadok, teda 3,1P pri jednocestnom (napätie na sekundári 2,22Uss), 1,48P pri dvojcestnom s dvoma diodami a 1,24P pri mostíkovom (napätie na sekundári 1,11Uss).
Od toho sa odvodzuje potrebný výstupný striedavý prúd - to je riadok 10 tabuľky, teda 1,57//0,785//1,11
Rovnako poukázal aj mtajovsky.
Teda ak už bol pôvodný dotaz na to, či je pre výstupný výkon jedno, ak má transformátor jedno vinutie alebo dve vinutia s vyvedeným stredom - a predpokladáme že ide o trafá rovnakých rozmerov, rovnakého výkonu, tak odpoveď znie - NIE.
Jak je to s těmi transformátory?
Moderátor: Moderátoři
No to právě nee. Už od začátku jsem se ptal, jestli když použiji trafo s jedním vinutím pro usměrňovač můstkový, jako je na třetím obrázku uživatele Jandu, třeba pro 12V 1A, vinuté drátem průřezu dejme tomu 0,6mm2, potom trafo s dvěmi vinutími s odbočkou uprostřed, pro usměrňovač jako je na druhém obrázku s dvěmi diodami, tak jestli pro ten samý proud mám obě vinutí navinout stejným drátem jako u toho trafa s jedním vinutím, nebo stačí zhruba poloviční průřez drátu, tedy asi 0,3mm2?
Toď vše, nic jiného nepotřebuji vědět. Tedy, jestli pro stejný výkon trafa musím navinout ty dvě vinutí stejným drátem nebo ne.
Vysvětlení: když budu navíjet sekundár trafa, třeba pro nějaký větší výkon a při jednom vinutí by musel být drát odhadem 2mm, tak při dvojitém vinutí by stačil drát 1mm, se kterým se o mnoho lépe pracuje. Navíc je pro mě jednodušší usměrnění, protože diody mohu dát na společný chladič a ušetřím místo. Na můstek bych musel použít minimálně dva stejné chladiče a tím zase rozměry bedny musí být větší.
Zatím všem děkuji.
Toď vše, nic jiného nepotřebuji vědět. Tedy, jestli pro stejný výkon trafa musím navinout ty dvě vinutí stejným drátem nebo ne.
Vysvětlení: když budu navíjet sekundár trafa, třeba pro nějaký větší výkon a při jednom vinutí by musel být drát odhadem 2mm, tak při dvojitém vinutí by stačil drát 1mm, se kterým se o mnoho lépe pracuje. Navíc je pro mě jednodušší usměrnění, protože diody mohu dát na společný chladič a ušetřím místo. Na můstek bych musel použít minimálně dva stejné chladiče a tím zase rozměry bedny musí být větší.
Zatím všem děkuji.
"......nebo stačí zhruba poloviční průřez drátu, tedy asi 0,3mm2? "
Ale to je z mojej tabuľky a odpovedi mtajovského jasné, že nie pomer 1:2.
Ak ide o trafo s väčším výkonom a vodič pre sekundár vychádza silný a tak sa s ním ťažko pracuje /potom sa zvyčajne aj ťažko zmestí do kostričky/, je treba použiť dva/tri vodiče, u ktrorých súčet prierezu zodpovedá vypočítanému prierezu. Dvojica/trojica vodičov sa vinie naraz.
Ale to je z mojej tabuľky a odpovedi mtajovského jasné, že nie pomer 1:2.
mtajovsky píše:Už se tady o tom jednou diskutovalo. ....
Poměr mezi efektivními proudy ad2) a ad3) je 0,785/1,11 = 0,707 a v tomto poměru mají být i průřezy vodičů. Nikoliv 1 ku 2.
Ak ide o trafo s väčším výkonom a vodič pre sekundár vychádza silný a tak sa s ním ťažko pracuje /potom sa zvyčajne aj ťažko zmestí do kostričky/, je treba použiť dva/tri vodiče, u ktrorých súčet prierezu zodpovedá vypočítanému prierezu. Dvojica/trojica vodičov sa vinie naraz.
Elektronické súčiastky fungujú za pomoci dymu. Ak dym unikne, prestanú fungovať.
-
serviceman
- Příspěvky: 4093
- Registrován: 09 črc 2013, 00:00
Atlan píše:A este raz, ... bud mozem pouzit 0-18 a mostik alebo 18-0-18 a dve diody.
Otazka znie kedy dostanem vecsi (vykon ) prud z trafa. Ci sa to vobec oplati riesit.
Tak ještě jednou - větší výkon z trafa se dostane zapojením s můstkem a paralelním chodem obou polovin sekundáru, i když ne v poměru 1.414 ale méně , protože primár je zatěžován stejně v obou případech.
Kdopak si všiml v názvu vlastnosti IDEALIZOVANÝCH usměrňovacích obvodů.
Vezmu to obráceně pro výstupní proud 1A musí vinutím protéci 1A v obou půlvlnách.
Protože můstek odebírá proud 1A a jeho průchodem se tedy ohřívá v obou půlvlnách musíš použít nižší proudovou hustotu.
Dvojcestným usměrňovačem protéká každým vinutím stále 1A a jejím průchodem se ohřívá, ale pouze 1 půlvlnu, zatímco chladne dvě půlvlny. Díky tomu můžeš použít vyšší proudovou hustotu.
Ovšem se zvýšením proudové hustoty ti vzroste odpor vinutí a tím i pokles napětí na něm. Což musíš kompenzovat přidáním závitů.
Tím se stává trafo měkčí, protože rozdíl napětím naprázdno a při plném zatížení bude díky většímu odporu vinutí taky větší,.........
Prostě klasický můstkový usměrňovač vychází pro trafo nejfektivněji. Celková ztráta zůstane asi stejná, jen část z ní přesuneš z trafa na diody.
Vezmu to obráceně pro výstupní proud 1A musí vinutím protéci 1A v obou půlvlnách.
Protože můstek odebírá proud 1A a jeho průchodem se tedy ohřívá v obou půlvlnách musíš použít nižší proudovou hustotu.
Dvojcestným usměrňovačem protéká každým vinutím stále 1A a jejím průchodem se ohřívá, ale pouze 1 půlvlnu, zatímco chladne dvě půlvlny. Díky tomu můžeš použít vyšší proudovou hustotu.
Ovšem se zvýšením proudové hustoty ti vzroste odpor vinutí a tím i pokles napětí na něm. Což musíš kompenzovat přidáním závitů.
Tím se stává trafo měkčí, protože rozdíl napětím naprázdno a při plném zatížení bude díky většímu odporu vinutí taky větší,.........
Prostě klasický můstkový usměrňovač vychází pro trafo nejfektivněji. Celková ztráta zůstane asi stejná, jen část z ní přesuneš z trafa na diody.
Masare: Místo 2A/mm2 můžeš použít 5A/mm2, takže třeba místo 0,4mm2 použiješ drát 0,2mm2 a ten má zákonitě větší odpor/m. Oteplení drátu zůstane víceméně stejné. Pořád tam teće 1A, jen se mění průřezy drátů a tím i jeich odpor.
PavelFF: žádný tojcestný, neumíš počítat. Během první půlvlny se drát ohřívá průchodem proudu, ale zároveň i chladne vyzařováním do chladnějšího okolí. Během druhé půlvlny se pak ještě dochlazuje.
Nebo cheš říct že u můstkového usměrnění se drát nechladí, když se zahřívá po obě půlvlny?
Musíš zajistit aby odvod tepla byl větší než jeho produkce, jinak dojde k přehřátí.
Mtajovsky: Bohužel u dvojcestného usměrňovače je ten poměr stejný jako u můstkového. Ten rozdíl je pouze u jednocestného usměrňovače, právě díky té jedné půlvně, která musí přenést dvojnásobný výkon oproti těm zbylým. Protože druhou půlvnu se nic neděje.
Určitě znáš horkovzdušné pistole, kde jsou dva stupně výkonu/teploty. Na první je před spirálu zapojena dioda, která do ní pouští jen jednu půlvlnu, tedy poloviční výkon a vznikne nižší teplota. Na druhý stupeň pak jdou obě půlvlny, tedy plný výkon a vyšší teplota. Žádné tajemství v tom nehledej.
Přenášený výkon i okamžitý proud jsou stejné jak u můstkového, tak i dvojcestného usměrňovače. Jediná pochybná výhoda dvojcestného usměrňovače je možnost použití slabšího drátu, ale ta je vykoupena dvojnásobnáým počtem závitů. Navíc tím to trafo děláš měkší díky ztrátám ve vinutí. Takže správný postup je použít dvojnásobek závitů stejným drátem, což není při dnešních cenách polovodičů a mědi efektivní.
Proto dneska už snad nikde neuvidíš u nových výrobků dvojcestný usměrňovač, protože můstkový je výhodnější.
Dříve kdy se používali elektronky i později když byly polovodiče drahé bylo levnější na trafo přidat druhé vinutí. Ale to už se dávno nevyplatí.
Aby mě zas někdo nechytal za slovíčkaření, tak trafa s dvojitým vinutím a vyvedeným středem se dnes používají na symetrické zdroje. Je tam jediný usměrňovač, takže vlastně i dvojitý dvojcestný usměrňovač. Protože použití dvou oddělených vinutí a dvou usměrňovačů přináší jen větší ztráty na zbylých diodách. Tam je použit ten silnější drát.
Ale to je jiná věc než o jaké se bavíme.
PavelFF: žádný tojcestný, neumíš počítat. Během první půlvlny se drát ohřívá průchodem proudu, ale zároveň i chladne vyzařováním do chladnějšího okolí. Během druhé půlvlny se pak ještě dochlazuje.
Nebo cheš říct že u můstkového usměrnění se drát nechladí, když se zahřívá po obě půlvlny?
Musíš zajistit aby odvod tepla byl větší než jeho produkce, jinak dojde k přehřátí.
Mtajovsky: Bohužel u dvojcestného usměrňovače je ten poměr stejný jako u můstkového. Ten rozdíl je pouze u jednocestného usměrňovače, právě díky té jedné půlvně, která musí přenést dvojnásobný výkon oproti těm zbylým. Protože druhou půlvnu se nic neděje.
Určitě znáš horkovzdušné pistole, kde jsou dva stupně výkonu/teploty. Na první je před spirálu zapojena dioda, která do ní pouští jen jednu půlvlnu, tedy poloviční výkon a vznikne nižší teplota. Na druhý stupeň pak jdou obě půlvlny, tedy plný výkon a vyšší teplota. Žádné tajemství v tom nehledej.
Přenášený výkon i okamžitý proud jsou stejné jak u můstkového, tak i dvojcestného usměrňovače. Jediná pochybná výhoda dvojcestného usměrňovače je možnost použití slabšího drátu, ale ta je vykoupena dvojnásobnáým počtem závitů. Navíc tím to trafo děláš měkší díky ztrátám ve vinutí. Takže správný postup je použít dvojnásobek závitů stejným drátem, což není při dnešních cenách polovodičů a mědi efektivní.
Proto dneska už snad nikde neuvidíš u nových výrobků dvojcestný usměrňovač, protože můstkový je výhodnější.
Dříve kdy se používali elektronky i později když byly polovodiče drahé bylo levnější na trafo přidat druhé vinutí. Ale to už se dávno nevyplatí.
Aby mě zas někdo nechytal za slovíčkaření, tak trafa s dvojitým vinutím a vyvedeným středem se dnes používají na symetrické zdroje. Je tam jediný usměrňovač, takže vlastně i dvojitý dvojcestný usměrňovač. Protože použití dvou oddělených vinutí a dvou usměrňovačů přináší jen větší ztráty na zbylých diodách. Tam je použit ten silnější drát.
Ale to je jiná věc než o jaké se bavíme.