Indikátor vybuzení LM3915 na zesilovač TDA2005 v můstku
Moderátor: Moderátoři
Indikátor vybuzení LM3915 na zesilovač TDA2005 v můstku
rád bych se zeptal jestli existuje možnost jak na zesilovač 2x20W s TDA 2005 připojit indikátor vybuzení?
Zesilovač je zapojen do můstku a na indikátoru je spojena země vstupu se zemí napájení.
- Přílohy
-
indikátor.jpg- Zesilovač
- (246.31 KiB) Staženo 179 x
-
indikator.jpg- Indikátor vybuzení
- (77.17 KiB) Staženo 262 x
- Peterseal
- Příspěvky: 1990
- Registrován: 24 lis 2006, 00:00
- Bydliště: SR-Bratislava -Devínska Nová Ves
To ze je v mostiku nevadi, signalovy vstup je stale len jeden.
A i to oddělení je třeba jen proto, aby stejnosměrná složka na běžci trimru nezavinila, že to bude pořád ukazovat -6dB a méně to nespadne. K ničemu jinému tam není kondík potřeba, protože ten trimr odebírá ještě o řád dva menší proud, než ten, který za ticha trvale teče reproduktorem v důsledku napěťové nesymetrie výstupů. Zesilovač ho vlastně vůbec nepocítí.
Jak ale koukám na to zapojení usměrňovače, tak jde ani ne tak o VU-metr jako o optický efekt, prostě jakési ukazovátko, hračka bez nějaké konkrétní vypovídací hodnoty.
A je úplně jedno, jestli se zapojí na výstup pro reproduktor nebo přes samostatný zesilovač na vstup zesilovače. V obou případech něco ukazovat bude.
Navíc je jeho průběh zobrazení přibližně lineární, takže jde o ukazovátko podobných vlastností, jako s LM3914, BA689, BA6125, KA2287 nebo A277D nebo stovka jiných.
Aby to ukazovalo aspoň přibližně vnímanou hlasitost, chce to průběh také alespoň blízký logaritmickému, což je s integrákem stále ještě snadnější (třeba LM3915, AN6981, BA681, BA682, až doteď všechny 10 až 12 LED, sedmiledkové KA2288, pak jsou pětiledkové navzájem téměř bez úprav záměnné AN6884, BA6124, BA6137, BA6144, BA6154, KA2284, KA2285 nebo totéž rovnou v dvoukanálu AN6888, KA2281) - ty všechny mají přibližně logaritmický průběh zobrazení a ukazují tedy i slabé signály i slabší, než -16 dB (pětiledkové), -26dB (sedmiledkové) a některé i pod -29dB (od 10 LEDek výše).
Zejména ty pětiledkové VU-metry se poměrně často vyskytovaly v tržnicových chrastítkách, co se tvářila jako boomboxy (často s oddělitelnými bedýnkami) a dělaly kolem reproduktorů barevnou hudbu, pokud tam nebyl jen kruhový čítač. Ale z několika takových bedýnek jsem ty VU-budiče vybíral a použil jinde.
Zvláštní kategorie jsou pak VU-metry (často s pamětí špiček) z řady BA68xx, ale jednak jich většina je přednostně určená pro vakuové displeje, jen BA6822 je pro LEDky, umí přepnutí jednoho kanálu na lineární DC voltmetr.... jen ho u nás těžko sehnat, v Polsku je pořád ještě místy k mání.
Stupnice v [dB] je samozřejmostí, ale její průběh je různý podle toho, jestli měřidlo dostává informaci o úrovni přímo nebo přes logaritmický člen (v tom případě je celkem lineární dělení stupnice).
Ovšem pozor - zatímco špičkový indikátor hlídá úroveň špiček, při které překročí zkreslení záznamu stanovenou mez (zpravidla 2,5 %, u hifi domácích strojů 3 %, u ostatních magneťáků 5%), VU-metr hlídá střední úroveň za poslední asi 2-3 s, ale ukazuje asi o 8 dB víc!
Když totiž nahráváš řeč, což je energeticky "řídký" signál, a budeš ji hlídat podle špičkového indikátoru, pak stejně nastavený VU-metr by ukázal právě těch -8 dB, protože to odpovídá průměrné střední úrovni toho signálu.
Zatímco třeba varhanní hudba by tu řeč zcela přehlušila, i když špičkový indikátor se k údaji 0 dB ani nepřiblíží.
V magnetofonech pro širokou potřebu se proto používají vesměs indikátory "něco mezi" špičkovým a VU (rychlý náběh, pomalý odběh) zejména proto, že v těchto strojích jsou při záznamu (a často i při snímání) zdůrazněné výšky, a to tím víc, čím nižší rychlost posuvu pásku se používá. A je tedy třeba přednostně uhlídat přemodulaci, která je v těch výškách daleko víc slyšet (známé zasykávání).
Výrobci předepisují, při jaké stálé úrovni sinusového tónu (někdy vyjádřené velikostí záznamového proudu, někdy napětí na výstupu záznamového zesilovače, někdy úrovní, při které záznam v referenčním pásku bude mít právě to definované zkreslení) se indikátory nastaví tak, aby ukazovaly právě 0 dB. Ve skutečnosti na krátké špičky pak indikátory reagují menší výchylkou, tedy signál se nahrává se špičkovou úrovní odpovídající klidne i +5 dB (někdy i víc), to totiž pásek bez pozorovatelného zvýšení zkreslení snese, přesněji řečeno - do určité doby trvání té špičky si ani cvičené ucho zvukového mistra zvětšeného zkreslení nepovšimne.
Samozřejmě to vše platí jen v případě, že záznamový zesilovač má dostatečnou rezervu rozkmitu na výstupu a nezačne zkreslovat při menší úrovni, než pásek...
Rozdíl je znát například mezi úrovní záznamu ze Sony TC95 nebo řady decků TC20x a naproti tomu Condora: ten Soňák dostane na pásek asi o 4 dB víc, i když VU-metry ještě nulu neukazují, LEDka indikace špiček si blikne jen jednou dvakrát za minutu. Condor má indikátory vlastnostmi velmi se blížícími indikaci špiček, takže ukazuje 0 dB i v případě, že by si ořezané špičky ještě nikdo nevšiml. To často vede i k tomu, že se záznam v kanálu s jiným nástrojovým obsazením jeví subjektivně slabší, přestože, vlastně právě proto, že se záznamová úroveň hlídala podle LEDek na špičkovém indikátoru.
Zkrátka je to duchařina, kde "šest půlek" vnějších faktorů ovlivňují volbu typů a nastavení indikátorů, každý výrobce si to stanoví po svém, zčásti empiricky, někdy i na základě poslechových srovnávacích testů, neexistuje celosvětově jednotná ani metodika, natož norma.
Pro konkrétní pásky je jen předepsaný jmenovitý remanentní magnetický zkratový tok pásku pro sinusový tón 0 dB a jeho frekvenční průběh vztažený ke konkrétní rychlosti posuvu, aby existovala vůbec nějaká kompatibilita a nějaké srovnání.
Ale, jak říkám: už to tu několikrát bylo...