Ten sběr vadných úsporek je sezónní záležitost. Nejvíce jich je v zimě kolem vánoc, kdy se hodně svítí. Teď jich již tolik nebývá. A na sekuriťáka se vykašlete. Oslovte přímo vedoucí, třeba že děláte ročníkovou práci do školy...
Jednou se prodavačka kroutila, že to je odpad. Tak jsem ji přesvědčil, že pokud mi to prodá za symbolickou korunu, z odpadu se stane zboží. Zasmála se a vzala si bůra.
Další mi tvrdila, že je to nebezpečný odpad, protože je v tom jedovatá rtuť. Tak jsem se jí zeptal, jestli ji nevadí ta bedna s úsporkami u její pokladny, když jsou v ní některé z úsporek rozbité. Úžas a vytřeštěné oči...
Oprava úsporky ???
Moderátor: Moderátoři
Abych svůj předešlý příspěvek uvedl do souvislostí, po pravdě řečeno, existuje zákon o odpadech, z jehož znění vyplývá, že pokud občan úsporku odevzdá prodejci v obchodě k likvidaci, obchodník ji může předat jen osobě (firmě), oprávněné k likvidaci, nebo k dalšímu využití tohoto odpadu. Obchodník si dokonce musí tu podmínku oprávněnosti osoby k nakládání s tímto odpadem prověřit. Záleží tedy hlavně na obchodnílovi, zda bude chtít riskovat případný postih, uvedený v závěru zákona.
A co zákon č. 185/2001 Sb, který jasně říká, že opětovné použití elektrozařízení má přednost před konečnou likvidací/recyklací...
Dokonce i evidence odpadů s opětovným použitím počítá..
P.S. Nicméně výbojky v recyklačním boxu nejsou sice odpadem, ale zpětně odebraným elektrozařízením, patří ale kolektivnímu systému, který box zajišťuje.. Takže vzít si úsporku z boxu je taky špatně..
macman
Dokonce i evidence odpadů s opětovným použitím počítá..
P.S. Nicméně výbojky v recyklačním boxu nejsou sice odpadem, ale zpětně odebraným elektrozařízením, patří ale kolektivnímu systému, který box zajišťuje.. Takže vzít si úsporku z boxu je taky špatně..
macman
Ešte pokiaľ ide o tie vyhorené trubice. Ekonomicky je to nezmysel, vzalo by to fúru času, ale len z princípu, pre hobby. Vidím dve možnosti.
Na konce trubice, ešte pred úroveň katód, navinúť drôt, obe "polky" prepojiť, to by bolo pracovné vinutie a budiť ho patričným meničom.
Druhá možnosť by bola konce trubky obaliť konzervovým plechom a urobiť z toho EEFL.
Iste by to malo šancu, nič nové som nevymyslel. Moja otázka znie, ako odhadnúť množstvo drôtu pre prvý prípad a nakoniec, ako dlho by asi vydržal luminofor, kým by zožltol. Občas pozriem v práci stropné lampy (trubice lineárne cca 40W, klasika) a bojím sa toho. Ď
Na konce trubice, ešte pred úroveň katód, navinúť drôt, obe "polky" prepojiť, to by bolo pracovné vinutie a budiť ho patričným meničom.
Druhá možnosť by bola konce trubky obaliť konzervovým plechom a urobiť z toho EEFL.
Iste by to malo šancu, nič nové som nevymyslel. Moja otázka znie, ako odhadnúť množstvo drôtu pre prvý prípad a nakoniec, ako dlho by asi vydržal luminofor, kým by zožltol. Občas pozriem v práci stropné lampy (trubice lineárne cca 40W, klasika) a bojím sa toho. Ď
-
Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
Duvsan:
Jestli si myslíš, že by jsi něčeho dosáhl prostým ovinutím trubice drátem, tak žiješ v omylu. Jediný, co jde u úsporek, tak:
1. opravit odprásklou elektroniku - To se vyplatí hlavně u těch starších, protože ty modernější ji mají odlehčenou, takže se opravovat ani nevyplatí.
2. Použít funkční elektroniku jako předřadník pro lineární trubice - Lze to, ale je problém čistě mechanický - jak ji upevnit. A vzhledem k tomu, že jsou kulatý, zabírají dost místa a navíc ve většině amatérských bastlů jsou nekrytý. Dnes se dá koupit uzpůsobený předřadník - ten stejný obvod na úzkém a podlouhlém plošném spoji, vybaveném svorkovnicemi, krytem a hlavně upevňovacími místy.
3. Přerušené vlákno jde zkratovat, nebo přemostit odporem (do 10R).
Ale tohle je dost prasečina, protože standartně se dá chápat přerušení vlákna jako spálení pojistky. Zářivka je součástí sériového rezonančního obvodu. Na kondenzátoru (co je mezi vláknama) se nakmitává tak vysoké napětí, kdy mezi ohřátými vlákny začne hořet výboj. Pak se obvod rozladí. Pokud výboj nezapálí, vlákna se přehřejí a shoří. Buzení střídače se zastaví.. Pokud jsou přemostěny, Shoří to celý, i za vzniku kouřových efektů (vlastní zkušenost) včetně prasknutí trubice..
Navíc moderní úsporky bývají Amalgámový, takže se kolikrát vyhodí, protože funkčnosti za pár měsícu připomínají sodíkové výbojky z pouličního světla (tak 🤐 se rozsvěcují). A proto jsem přešel na LED technologii..
A ještě dodatek:
stejně, jako má katoda elektronky emisní povlak, má emisní povlak i každý vlákno v zářivce/úsporce. Zničení tohoto povlaku (odparem, otrava rtutí, či jiné vlivy) je příčinou toho proč zářivka ve světle začne blikat (kdy ji startér nedokáže zapálit), nebo kdy zhasne úsporka (nadproudem vyčerpaných vláken se jedno přeruší a tím se zastaví činnost měniče)
Jestli si myslíš, že by jsi něčeho dosáhl prostým ovinutím trubice drátem, tak žiješ v omylu. Jediný, co jde u úsporek, tak:
1. opravit odprásklou elektroniku - To se vyplatí hlavně u těch starších, protože ty modernější ji mají odlehčenou, takže se opravovat ani nevyplatí.
2. Použít funkční elektroniku jako předřadník pro lineární trubice - Lze to, ale je problém čistě mechanický - jak ji upevnit. A vzhledem k tomu, že jsou kulatý, zabírají dost místa a navíc ve většině amatérských bastlů jsou nekrytý. Dnes se dá koupit uzpůsobený předřadník - ten stejný obvod na úzkém a podlouhlém plošném spoji, vybaveném svorkovnicemi, krytem a hlavně upevňovacími místy.
3. Přerušené vlákno jde zkratovat, nebo přemostit odporem (do 10R).
Ale tohle je dost prasečina, protože standartně se dá chápat přerušení vlákna jako spálení pojistky. Zářivka je součástí sériového rezonančního obvodu. Na kondenzátoru (co je mezi vláknama) se nakmitává tak vysoké napětí, kdy mezi ohřátými vlákny začne hořet výboj. Pak se obvod rozladí. Pokud výboj nezapálí, vlákna se přehřejí a shoří. Buzení střídače se zastaví.. Pokud jsou přemostěny, Shoří to celý, i za vzniku kouřových efektů (vlastní zkušenost) včetně prasknutí trubice..
Navíc moderní úsporky bývají Amalgámový, takže se kolikrát vyhodí, protože funkčnosti za pár měsícu připomínají sodíkové výbojky z pouličního světla (tak 🤐 se rozsvěcují). A proto jsem přešel na LED technologii..
A ještě dodatek:
stejně, jako má katoda elektronky emisní povlak, má emisní povlak i každý vlákno v zářivce/úsporce. Zničení tohoto povlaku (odparem, otrava rtutí, či jiné vlivy) je příčinou toho proč zářivka ve světle začne blikat (kdy ji startér nedokáže zapálit), nebo kdy zhasne úsporka (nadproudem vyčerpaných vláken se jedno přeruší a tím se zastaví činnost měniče)
Duvsan
Když koukám od svých poznámek, tak žhavící vlákna úsporek ve studeném stavu, mívají odpor od 5Ω do 20Ω. Na každém konci trubice. Celkem tedy dvakrát. Jestli chcete nahradit vlákna několika závity drátu, pak:
• si spočtěte jak dlouhý drát, při daném výkonu trubice, budete muset na každý z konců navinout, abyste dosáhl odporu vlákna, alepsoň ve studeném stavu.
• Zamyslete se nad indukčností takto vznikých cívek, které budou místo ohmického odporu vláken, dodatečně zařazeny do výrobcem optimalizovaného sériového rezonančního obvodu, pracujícího na kmitočtech v řádu desítek kHz a nutně ho rozladí.
• Uvědomte si, že jedna věc je případné úspěšné rozsvícení trubice a druhá věc je provozní spolehlivost, bezpečnost, dosažení elektrických a světelně - technických vlastnosti úsporky, po takové úpravě.
Doporučuji: vykašlete se na svou utkvělou představu předělání principu funkce vysloužilé úsporky, prodávané na evropském trhu, na princip odlišný, při použití předřadníku z běžné evropské úsporky!
Když koukám od svých poznámek, tak žhavící vlákna úsporek ve studeném stavu, mívají odpor od 5Ω do 20Ω. Na každém konci trubice. Celkem tedy dvakrát. Jestli chcete nahradit vlákna několika závity drátu, pak:
• si spočtěte jak dlouhý drát, při daném výkonu trubice, budete muset na každý z konců navinout, abyste dosáhl odporu vlákna, alepsoň ve studeném stavu.
• Zamyslete se nad indukčností takto vznikých cívek, které budou místo ohmického odporu vláken, dodatečně zařazeny do výrobcem optimalizovaného sériového rezonančního obvodu, pracujícího na kmitočtech v řádu desítek kHz a nutně ho rozladí.
• Uvědomte si, že jedna věc je případné úspěšné rozsvícení trubice a druhá věc je provozní spolehlivost, bezpečnost, dosažení elektrických a světelně - technických vlastnosti úsporky, po takové úpravě.
Doporučuji: vykašlete se na svou utkvělou představu předělání principu funkce vysloužilé úsporky, prodávané na evropském trhu, na princip odlišný, při použití předřadníku z běžné evropské úsporky!
A teď z trochu jiného soudku:
Výrobci s oblibou přepočítávají a porovnávají výkon svých úsporek s klasickou wolframovou žárovkou. Pronásobením výkonu úsporky koeficientem 5, pak často vychází nesmyslná wattáž běžné žárovky.
O tom, že některé úsporky svítí spíše jako bludičky, nikoliv jako běžná žárovka, víme.
Nedávno jsem ze šuplíku vybral úsporku, která měla svítit jako 125 W žárovka, ale kvůli nedostatečnému svitu, jsem ji kdysi odložil. Zkusil jsem po letech změřit její skutečný výkon. Abych se vyhnul problematice fázového posunu (cos φ), a deformačním výkonům, připojil jsem ji k regulovanému stejnosměrnému anodovému zdroji BS275.
A nestačil se divit.
Úsporka měla místo deklarovaných 25 W, při stejnosměrném napětí 320V, výkon pouhých 14,4 W. Posbíral jsem tedy dostupné úsporky a začal měřit. Výsledky přikládám.
Jaké máte zkušenosti, měřil někdo z Vás výkon úsporek?
Výrobci s oblibou přepočítávají a porovnávají výkon svých úsporek s klasickou wolframovou žárovkou. Pronásobením výkonu úsporky koeficientem 5, pak často vychází nesmyslná wattáž běžné žárovky.
O tom, že některé úsporky svítí spíše jako bludičky, nikoliv jako běžná žárovka, víme.
Nedávno jsem ze šuplíku vybral úsporku, která měla svítit jako 125 W žárovka, ale kvůli nedostatečnému svitu, jsem ji kdysi odložil. Zkusil jsem po letech změřit její skutečný výkon. Abych se vyhnul problematice fázového posunu (cos φ), a deformačním výkonům, připojil jsem ji k regulovanému stejnosměrnému anodovému zdroji BS275.
A nestačil se divit.
Úsporka měla místo deklarovaných 25 W, při stejnosměrném napětí 320V, výkon pouhých 14,4 W. Posbíral jsem tedy dostupné úsporky a začal měřit. Výsledky přikládám.
Jaké máte zkušenosti, měřil někdo z Vás výkon úsporek?
- Přílohy
-
KontrÚsp.zip- (289.24 KiB) Staženo 128 x
Otkundes
No je vidět, že zklamaly hlavně neznačkové úsporky. Těm se také vyhýbám. Doma máme hlavně Osram, občas Philips a dvě Ikea.
A jednu divnou opravenou Ekolight. Původní předřadník totálně vyhořel kvůli nedodržení bezpečné vzdálenosti mezi rezistory.
http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums ... 02_192.jpg
Taky už jsem to viděl. http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... sla#615090
http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums ... 04_454.jpg
http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums ... 01_216.jpg
No je vidět, že zklamaly hlavně neznačkové úsporky. Těm se také vyhýbám. Doma máme hlavně Osram, občas Philips a dvě Ikea.
A jednu divnou opravenou Ekolight. Původní předřadník totálně vyhořel kvůli nedodržení bezpečné vzdálenosti mezi rezistory.
http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums ... 02_192.jpg
Tesla Energy Saver (Osram?)
Taky už jsem to viděl. http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... sla#615090
http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums ... 04_454.jpg
http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums ... 01_216.jpg
Naposledy upravil(a) Hydrawerk dne 12 dub 2015, 18:44, celkem upraveno 1 x.