O Einsteinovi, Stvořiteli, Darwinovi...a vůbec (odděleno)
Moderátor: Moderátoři
Trávicí soustava se průběžně přispůsobuje tomu, co tvor konzumuje. To je podobně blbá otázka jako s tím vejcem a slepicí. Tváří se, jako že jedna z odpovědí je správná, přitom pravda není ani jedno. Příroda nemá ostré hrany, všechno přechází plynule z jednoho do druhého. Dokonce mezi životem a smrtí je plynulý přechod.
Proč má vlastně člověk kostrč? Bůh ho zapomněl vymazat z AutoCadu?
Inak dobry postreh, Kremik, dalsia otazka spravnym smerom
Ostatně, průzkum genomu vši poodhaluje historii lidské evoluce sahající až do doby, kdy Zemi obýval Homo erectus.
Hovoříme o době před 5,5 miliony. Z analýz vyplývá, že na Zemi existují dva druhy vši. První je rozšířený po celém světě, se musel vyvinout na našem předku Homo sapiens. Druhý, nalezený pouze v obou Amerikách, se vyvíjel na jiném lidském druhu. Vědci soudí, že to byl Homo erectus. Vědci přímo nenalezli nějakou z dané doby, ale pohled do minulosti jim umožnilo sestavení vývojového stromu vši, která kromě toho, že sužuje lidstvo, jasně odráží také jeho evoluční vývoj – sleduje tedy (kopíruje) vývojový kmen lidí. Analýza mutací v DNA vší zjistila, že dvě shodně vypadající vší variety, jsou geneticky odlišné a že jejich společný předek musel být až v daleké minulosti, jinak řečeno že tyto variety se rozdělily někdy před 1,18 miliony let. Když se vrátíme myšlenkově k lidskému vývojovému kmeni, zjistíme, že lidé se oddělili od jiných starobylých lidí přibližně ve stejnou dobu (někdy před 1,2 miliony let). Teď je třeba zbystřit pozornost, protože to je klíčový moment konstrukce dalších úvah a závěrů. Rozdílnost geonomů obou linií vší znamená, že každý z nich se vyvíjel (původně) na jiném lidském druhu. DNA rozdíly u zmíněných dvou linií vši, které se již dnes vyskytují na současných lidech, se mohly s takto odlišným genomem vyvinou jen ve skupinách lidí, které se nemohly stýkat po milion let a nebo déle.
Tak to je jeden z příkladů evoluce.
Este by ma velmi zaujimalo, ako sme sa z tych homo erectus vyvinuli, ked vsetci ti ostatni vyhynuli
- tomasjedno
- Příspěvky: 6547
- Registrován: 11 říj 2008, 00:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Řekl bych ale, že v tom někdy mají genetici trochu chaos.mtajovsky píše:Tak to je jeden z příkladů evoluce.
Vygůglil jsem si nějaké odkazy ohledně geneticky dané schopnosti člověka v dospělosti trávit mléko (někdo se tu ptal po adaptaci na potravu, že) a narazil jsem na dvě zcela protichůdná tvrzení:
- původní genom zajišťoval produkci enzymu laktáza i v dospělosti, mladší je mutace ukončující produkci laktázy a tedy evolučně výhodnější pro rychlejší přechod na jinou stravu než je mateřské mléko
- původní genom ukončoval produkci laktázy v dospělosti, mladší je evolučně výhodnější mutace zajišťující produkci laktázy i v dospělosti a umožňující tedy lepší využití dostupné potravy
Tak teď nevím, jestli jsem pozůstatek prehistorie anebo nové vývojové stadium
mtajovsky, kto my? Ved som tu na druhej strane barikady sam
Tiež záleží aj na prostredí kde to žije.
Príkladom je sfarbenie niektorých zvierat. Ak farba zapadne do prostredia, zviera je dobre maskované a teda v bezpečí pred predátormi. Viac viditeľnejšie zvieratá budú skôr ulovené, a teda ich bude menej...
- tomasjedno
- Příspěvky: 6547
- Registrován: 11 říj 2008, 00:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
PeteBurns píše:Ale nejde len o kostrc, nie je nahodou privelmi podozrive, ako velmi je velky pocet zvierat podobnych cloveku? Ci uz stavbou kostry, materialom kosti, funkciami tela, svalmi, organmi, nervami, potrebou jest atd?
Ano, to je velmi zajímavé, a evoluce to celkem jasně vysvětluje. Co tím tedy chceš říct?Pročpak Velký Tvůrce dal žirafě stejný počet krčních obratlů, jako nám? Měl jich snad málo? Nebo už dopředu věděl, že by se to nemuselo líbit EU?
Ale príroda to skúsila, niet pochýb, niekoľko viac hlavových zvierat sa narodilo. Len sa im nedarilo tak dobre ako jednohlavým, nebola to výhoda ale skôr obtiaž, tak vymreli. Stačí občas pozrieť TV.
A zase uvediem príklad na žirafách. Náhodná zmena: dlhšie nohy+krk, kratšie nohy+krk. Keďže potrava sú listy vysoko na stromoch, viac budú prospievať žirafy s dlhšími nohami, zatiaľ čo tie s kratšími sa k nej nedostanú a umrú hladom. Tie dlhonohé prežijú a rozmnožujú sa ďalej.
Samozrejme je tu ešte jeden fakt, a to estetika. Ak je genetická zmena nejak podstatná, nemusí sa páčiť proťajšku, ktorý si vyberie radšej "štandardný" model. No hneď ma napadlo... ľudia. Tí pekný a agresívny sa viac množia ako tí inteligentný a škaredý. Asi ako v tomto filme.