Kde vidíš samponku MOSFET ?.
To Tanvald : musíš pořádně číst. Když zapojíš odpor místo tlumivky,kvůli kontrole,jak tranzistor spíná,když asi nemáš osciloskop,naměříš v těch Hz kmitech na výstupu buď Unap-Udiody,nebo,při sepnutém tranzistoru
Ucesat-U diody.Odporem na rozdíl od tlumivky napětí nezvýšíš,jaksi nemá akumulační schopnost,leda tak tepla. S odporem 10k v bázi ten tranzisor nesepne,proto měříš těch 1,26V. Tak si tam dej do báze trimr a jeď dolů,ale ne pod třeba 200Ω,a až naměříš na kolektoru proti zemi tak 0,2-0,3V,trimr si změř a dej tam odpor pevný.
A udělej v prvé řadě tu nezávislou regulaci periody a střídy,nebo se z toho nevymotáš.Rychlejší by bylo,kdybys to vzal do tašky a dojel - odkud jsi ?
Princip máš tady,součástky si pro svoje potřeby dopočítej dle vzorečků v tom AR.
Elektrovibrační jev
Moderátor: Moderátoři
- Přílohy
-
nastavení střídy a mezery.jpg- (97.8 KiB) Staženo 86 x
7555 dá pri 6V napájaní cca 1,2...2mA do výstupu.
Tranzistor v spínacom režime pri Ic=180mA potrebuje do báze ±1/10 ( β=10) kolektorového prúdu t.j cca 18mA.
Toľko 7555 nedá
Pri bipolárnej 555 by bolo potrebné do báze tranzistora dať cca 220...270Ω.
Čas T1(otvorenie tranzistora) treba spočítať podľa hodnoty indukčnosti:
T1=L*I/U
I=0,180A
U=6V(5,6V)
L= ? H
Minimálny čas T2 (zatvorený tranzistor) závisí od veľkosti výstupného napätia, alebo inak...až do vyžiarenia naakumulovanej energie do záťaže.
U1*T1=U2*T2
Opakovacia frekvencia by mala byť blízka, alebo väčšia ako f=1/(T1+T2)
Pri vyšších frekvenciách sa jadro bude presycovať a prúd kolektorom tranzistora bude prekračovať Icm tranzistora 2N5551 (200mA).
Tranzistor v spínacom režime pri Ic=180mA potrebuje do báze ±1/10 ( β=10) kolektorového prúdu t.j cca 18mA.
Toľko 7555 nedá
Pri bipolárnej 555 by bolo potrebné do báze tranzistora dať cca 220...270Ω.
Čas T1(otvorenie tranzistora) treba spočítať podľa hodnoty indukčnosti:
T1=L*I/U
I=0,180A
U=6V(5,6V)
L= ? H
Minimálny čas T2 (zatvorený tranzistor) závisí od veľkosti výstupného napätia, alebo inak...až do vyžiarenia naakumulovanej energie do záťaže.
U1*T1=U2*T2
Opakovacia frekvencia by mala byť blízka, alebo väčšia ako f=1/(T1+T2)
Pri vyšších frekvenciách sa jadro bude presycovať a prúd kolektorom tranzistora bude prekračovať Icm tranzistora 2N5551 (200mA).
Díky moc,
ta 7555 podle všeho opravdu nepůjde, bohužel jsem zjistil, že to s 555 nefungovalo, protože je zřejmě poškozená (z předchozích jiných pokusů
)
Takže si zítra skočím koupit 555 a celé to vyzkouším.
V simulaci (555) prochází bází cca 18mA, což 7555 neudělá, takže to by mělo být ono.
Ještě mě napadlo nahradit tranzistor nějakým logickým MOSFETem, který by teoreticky mohla ovládat i ta 7555.
ta 7555 podle všeho opravdu nepůjde, bohužel jsem zjistil, že to s 555 nefungovalo, protože je zřejmě poškozená (z předchozích jiných pokusů
)
Takže si zítra skočím koupit 555 a celé to vyzkouším.
V simulaci (555) prochází bází cca 18mA, což 7555 neudělá, takže to by mělo být ono.
Ještě mě napadlo nahradit tranzistor nějakým logickým MOSFETem, který by teoreticky mohla ovládat i ta 7555.
- Přílohy
-
boost-converter-cct03.gif- (14 KiB) Staženo 86 x
Tak vyzkoušeno s novou 555 nastavenou na 10% délku pulzu, 127 Hz. Odpor na bázi vyzkoušeno 100-1000 Ohmů, bez změny na výstupu.
Výstup 18 V, napájení 6,5 V.
Tranzistor 2N5551, dioda SF14
Ty simulace jsou nepřesné, nebo nevím, v čem je chyba.
Mělo by to dávat 120 V...
Výstup 18 V, napájení 6,5 V.
Tranzistor 2N5551, dioda SF14
Ty simulace jsou nepřesné, nebo nevím, v čem je chyba.
Mělo by to dávat 120 V...
- Přílohy
-
- kj.PNG
- (47.79 KiB) Staženo 78 x
Nepropadej beznaději, když jsem kdysi já pesimista dělal ve vývoji, dopadlo to často hůř než jsem si myslel .
Každý simulátor je tak dobrý, pokud někdo nezmrší vzorečky, což zde neočekávám, jak dobrá jsou data. Falstad používá úplně jednoduché modely součástek, takže je potřeba výsledky z tohoto pohledu přezkoumat, ale pořád je to lepší, než řešit nějaké soustavy diferenciálních rovnic, či matice o xyz prvcích růčo, jako kdysi - proto jsem ti psal, ať počítáš s tak 50% ze simulátorem vypočtené hodnoty, možná optimisticky.
Příčinou tvého nezdaru je pomalé zavírání tranzistoru /v simulaci se počítá s časem rozepnutí 0 /, kdy se naakumulovaná energie tlumivky namísto do kondu na výstupu ztrácí v polouzavřeném tranzistoru. Jaká část, to závisí hlavně na tranzistoru a jeho buzení. Částečnou roli hraje i ss odpor tlumivky a zde trošku i vlastnosti diody a kondu na výstupu.
Samotný 555 není z hlediska rychlosti žádný zázrak /nějaké desetiny µs na hranách určitě budou/ a tranzistor 2n5551 je určen především pro hv zesilovače, takže Millerova kapacita koná své a on se při zavírání "courá".
Ideální je pro tato zkoumání osciloskop, koukneš na hranu a vliv úprav v zapojení hned vidíš. Když jej nemáš, je přibližným vodítkem třeba stř. hodnota napětí na výstupu, měřená voltmetrem.
Jak tomu pomoci ? 1. Spínací tranzistor místo "lineárního". Nejsem si jist, že pomůže MOSFET, ten má kapacity ještě větší a vyžaduje opravdu tvrdé buzení - honíme tu tak mikrosekundové časy při předávání energie z tlumivky.
2. Zmenši kond na výstupu třeba na 22n, stejně potřebuješ stř.napětí a ne ss.
3. Zvětši tlumivku, třeba na 10mH.
4. Pohraj si se změnou délky pulzu z 555.
5. Paralelně k odporu v bázi zkus připojit sériově zapojený odpor 33R s kondem třeba 220n, mezi bázi a emitor obráceně polovanou rychlou diodu.
Blokování napájení máš doufám vyřešeno. Jo, a ještě prosím, co je to za typ kondu na výstupu, blokování napájení a typ tlumivek, co máš.
.
Každý simulátor je tak dobrý, pokud někdo nezmrší vzorečky, což zde neočekávám, jak dobrá jsou data. Falstad používá úplně jednoduché modely součástek, takže je potřeba výsledky z tohoto pohledu přezkoumat, ale pořád je to lepší, než řešit nějaké soustavy diferenciálních rovnic, či matice o xyz prvcích růčo, jako kdysi - proto jsem ti psal, ať počítáš s tak 50% ze simulátorem vypočtené hodnoty, možná optimisticky.
Příčinou tvého nezdaru je pomalé zavírání tranzistoru /v simulaci se počítá s časem rozepnutí 0 /, kdy se naakumulovaná energie tlumivky namísto do kondu na výstupu ztrácí v polouzavřeném tranzistoru. Jaká část, to závisí hlavně na tranzistoru a jeho buzení. Částečnou roli hraje i ss odpor tlumivky a zde trošku i vlastnosti diody a kondu na výstupu.
Samotný 555 není z hlediska rychlosti žádný zázrak /nějaké desetiny µs na hranách určitě budou/ a tranzistor 2n5551 je určen především pro hv zesilovače, takže Millerova kapacita koná své a on se při zavírání "courá".
Ideální je pro tato zkoumání osciloskop, koukneš na hranu a vliv úprav v zapojení hned vidíš. Když jej nemáš, je přibližným vodítkem třeba stř. hodnota napětí na výstupu, měřená voltmetrem.
Jak tomu pomoci ? 1. Spínací tranzistor místo "lineárního". Nejsem si jist, že pomůže MOSFET, ten má kapacity ještě větší a vyžaduje opravdu tvrdé buzení - honíme tu tak mikrosekundové časy při předávání energie z tlumivky.
2. Zmenši kond na výstupu třeba na 22n, stejně potřebuješ stř.napětí a ne ss.
3. Zvětši tlumivku, třeba na 10mH.
4. Pohraj si se změnou délky pulzu z 555.
5. Paralelně k odporu v bázi zkus připojit sériově zapojený odpor 33R s kondem třeba 220n, mezi bázi a emitor obráceně polovanou rychlou diodu.
Blokování napájení máš doufám vyřešeno. Jo, a ještě prosím, co je to za typ kondu na výstupu, blokování napájení a typ tlumivek, co máš.
Ještě si s tím budu muset pohrát, ale zdá se, že stačilo zvýšit napájecí napětí na 9 V. Teď to dělá 160 V a proud jen 30 mA! Jen ta (10mH) tlumivka bzučí, tak snad je to v pořádku (nepřehřívá se, to ne. Tabulkově je na 90 mA). Tlumivky mám tyhle: http://www.gme.cz/tlumivka-radialni-09p ... n-p611-066
1.5 mH (naměřil jsem jí 1.6), 2,2mH, 10mH.
Blokování mám 470 uF na zdroji a 10n na GND a Vcc nožičkách 555. Prosím tě, k čemu přesně to blokování slouží?
Pesimismus je strašná věc
Obzvlášť, když se GM rozhodne připravovat objednávku místo jednoho dne celý týden! Nakonec jsem tam musel zajet a koupit nějaké ty 555 přímo.
1.5 mH (naměřil jsem jí 1.6), 2,2mH, 10mH.
Blokování mám 470 uF na zdroji a 10n na GND a Vcc nožičkách 555. Prosím tě, k čemu přesně to blokování slouží?
Pesimismus je strašná věc
Obzvlášť, když se GM rozhodne připravovat objednávku místo jednoho dne celý týden! Nakonec jsem tam musel zajet a koupit nějaké ty 555 přímo.Ach jo, ty výzkumníku, to sis nevšiml v katalogu, že ta tlumivka má ss odpor 35Ω, krát třeba šp.proud 0,2A, to je úbytek napětí 7V, tak co zbyde na tu indukčnost - houbelec. Hledej rozměrově větší s tlustším drátem tak, abys úbytek podstatně snížil - 5-10x.
Blokování - najdi si něco o IO a tam se dozvíš, proč na nožičkách, dal bych ale keramiku tak 47-100n. Přes ten elyt se kromě jiného uzavírá ten vybíjecí proud tlumivky, takže ne někde v dáli na zdroji za kilometrem drátů, ale mezi +přípojem tlumivky a uzlem mínusu emitor/ výst.kond.
Blokování - najdi si něco o IO a tam se dozvíš, proč na nožičkách, dal bych ale keramiku tak 47-100n. Přes ten elyt se kromě jiného uzavírá ten vybíjecí proud tlumivky, takže ne někde v dáli na zdroji za kilometrem drátů, ale mezi +přípojem tlumivky a uzlem mínusu emitor/ výst.kond.
Oh, to není čitelné. http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums ... ry_590.jpg
Raději takhle prosím. V malování převedeme na černobílý rastr a potom do png.
Raději takhle prosím. V malování převedeme na černobílý rastr a potom do png.
- Přílohy
-
- AR B 5 - 1994 bw.png
- (214.97 KiB) Staženo 76 x
Vhodné tlumivky v v GM mají, můžeš mít i z těch 2x....,prostě zapojíš jednu půlku. Rss tak do pár ohmů max.
Co se týče tranzistoru, máš asi na mysli ne spínané napětí - to je napájecí - ale napětí na výstupu. Blahopřeji, právě jsi vymyslel jednoduchý zkoušeč průrazného napětí tranzistoru Uce max ! Nebude-li energie v tlumivce příliš velká, dojde po překročení napětí k jeho průrazu při rozepínání, a vlastně ti to bude stabilizovat max.napětí na výstupu . Bude-li energie větší, než stačí čip tepelně rozptýlit, dojde k tzv.druhému průrazu, tj.pro tebe zkrat na zdroji, trochu čoudu a výměna tranzistoru. Určitě se to pozná .
Proto to chce tu regulaci střídy a začít s velmi malou délkou budícího pulzu, pomalu trimrem zvětšovat, a měřit výstup. Jako ochranu si můžeš na výstup zapojit nějakou 5W zenerku, jejíž napětí zvolíš dle max.povoleného napětí tranzistoru - nebo víc zenerek do série, ale levnější je koupit si kloudný tranzistor..
To Hydrawerk - omlouvám se, jsem zvyklý honit to přes JPEG Resampler a ten mám nastaven na 100k, tady je to málo.
Z tranzistorů, které mají v GM, bych si já vybral TIP48.
Co se týče tranzistoru, máš asi na mysli ne spínané napětí - to je napájecí - ale napětí na výstupu. Blahopřeji, právě jsi vymyslel jednoduchý zkoušeč průrazného napětí tranzistoru Uce max ! Nebude-li energie v tlumivce příliš velká, dojde po překročení napětí k jeho průrazu při rozepínání, a vlastně ti to bude stabilizovat max.napětí na výstupu
. Bude-li energie větší, než stačí čip tepelně rozptýlit, dojde k tzv.druhému průrazu, tj.pro tebe zkrat na zdroji, trochu čoudu a výměna tranzistoru. Určitě se to pozná .
Proto to chce tu regulaci střídy a začít s velmi malou délkou budícího pulzu, pomalu trimrem zvětšovat, a měřit výstup. Jako ochranu si můžeš na výstup zapojit nějakou 5W zenerku, jejíž napětí zvolíš dle max.povoleného napětí tranzistoru - nebo víc zenerek do série, ale levnější je koupit si kloudný tranzistor..
To Hydrawerk - omlouvám se, jsem zvyklý honit to přes JPEG Resampler a ten mám nastaven na 100k, tady je to málo.
Z tranzistorů, které mají v GM, bych si já vybral TIP48.
Díky!
Já měl na mysli spínané napětí (napětí zdroje). Kdybych chtěl spínat třeba 3000 V, ale o malém proudu. Díval jsem se na tranzistory a většinou mají max 1 kV a jsou pro ohromný proud, takže by mě zajímalo, co by se stalo, kdybych spínal 1kV+ např. tranzistorem, který má max napětí kolektor-emitor nebo drain-source třeba 200 V.
Já měl na mysli spínané napětí (napětí zdroje). Kdybych chtěl spínat třeba 3000 V, ale o malém proudu. Díval jsem se na tranzistory a většinou mají max 1 kV a jsou pro ohromný proud, takže by mě zajímalo, co by se stalo, kdybych spínal 1kV+ např. tranzistorem, který má max napětí kolektor-emitor nebo drain-source třeba 200 V.