VFO se může dolaďovat změnou pracovního bodu - v závislosti na velikosti UCB se mění Millerova kapacita, ta přímo ovlivňuje rezonanční kmitočet laděného obvodu. Tohle zapojení jsem viděl v jakémsi boomboxu "značky" Monaco, ale tam byl střed poměrového detektoru posazený na stabilizátor předpětí pro oscilátor.
V té šílenosti za poměrovým detektorem ti nezbude, než sledovat signál osciloskopem a hledat v modulačních pauzách pilotní signál 19 kHz, jestli se až na stereodekodér dostane.
Pro začátek si můžeš vypomoci transmitterem k autorádiu, všechny poskytují celkem přesný stereofonní signál.
Náhrada tranzistoru ve směšovači - tuner P101
Moderátor: Moderátoři
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Stereo jde kmitočtově daleko výš, v podstatě pod 50Khz je to rádio pro stereo nepoužitelný. Problém bývá v "ujetým" FM detektoru, rozladěné MF, pásmo je oříznutý a ten legrační stereodekodér tomu vůbec nepřidá.
S dnešní technikou to jde naladit i generátorem a osciloskopem, polyskop je výhoda, ale nejlepší je se na to vykašlat a nechat to jako retro.
S dnešní technikou to jde naladit i generátorem a osciloskopem, polyskop je výhoda, ale nejlepší je se na to vykašlat a nechat to jako retro.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
O to v první fázi nejde: dolní propust před dekodérem (pokud tam nějaká vůbec je) by měla bez útlumu propouštět pásmo do 53 kHz (v případě, že má přijímač RDS dekodér, tak je potřeba alespoň do 60 kHz). Ale, nefunguje-li stereodekodér, je třeba skutečně napřed zjistit přítomnost pilotního signálu 19 kHz.
Pásmo do 53 kHz a obnovení nosné 38 kHz přijde na řadu až tehdy, kdy dekodér přítomnost pilotního signálu indikuje, ale signál na výstupu má velké přeslechy, čili po tom bych teď nešel.
Kdyby se ti aspoň podařilo vyčíst něco z toho švába v dekodéru. Ono totiž těch principů je víc:
- obnovovač nosné se zdvojovačem kmitočtu (laděný obvod vybírá ze signálu pilotní kmitočet, ten se zesílí a vede na druhý tranzistor s krátkou charakteristikou, ten budí buď přímo obvod laděný na 38 kHz nebo diodový zdvojovač kmitočtu a ten budí křížový nebo kruhový demodulátor (příklad Tesla TSD3A nebo integrovaný dekodér UL1611). V tomto zapojení je obvykle zavedená hystereze - úroveň pilotního signálu musí překročit určitou velikost, aby sepla indikace, že je signál přítomný, a tím se změní pracovní bod stupně zdvojovače kmitočtu, aby začal propouštět signál a mohl přepínač dekódovat. Na tomto principu chodí i některé integrované dekodéry. Na jejich cívky se pokud možno nesahá, samy se nerozladí.
- obnovovač nosné s fázovým závěsem (zpravidla se používá volně běžící napětím řízený oscilátor 76 kHz a frekvence se dělí 2 pro dekódování a 4 pro fázovou synchronizaci s přijatým pilotním signálem) - ten nemusí mít žádnou cívku, volnoběžný kmitočet se nastavuje trimrem (MC1310P nebo jeho přesnější verze A290D) nebo se hrubě stabilizuje keramickým rezonátorem (LA3401, ale ten má děliče složitější, jede s rezonátorem 456 kHz od Muraty nebo 457 kHz od Kyocery).
Oba tyto obnovovače pomocné nosné 38 kHz mohou sloužit v dekodérech, které umí:
= přepínat signál do levého a pravého kanálu (časový multiplex) - buď jde nebo nejde
= maticovat součtový signál a pomocnou nosnou dekódovaný rozdílový signál do levého a pravého kanálu (frekvenční multiplex). Toto zapojení umožňuje řízením amplitudy v rozdílovém kanálu nenápadně zhoršit přeslech třeba na základě překročení určité hladiny šumu na výstupu. Toto zapojení se už zpravidla bez jedné cívky neobejde.
= dnes už prakticky neužívané zapojení s polaritním (také amplitudovým) multiplexem pracovalo na principu přičtení obnovené pomocné nosné 38 kHz v přesné fázi k přijatému signálu, ale s tak velkou amplitudou, že každý z kanálů tvořil obálku jedné polarity, a tedy se daly pomocí dvou jednoduchých detektorů, z nichž každý detekoval obálku jedné půlvlny, získat signály obou kanálů.
Tolik o principech, jsou dekodéry, které lze zapojit jak jako frekvenční, tak časový multiplex, ale hlavně: ve slušnějších přístrojích mívají odlaďovače frekvencí 19 kHz a 38 kHz na výstupech obou kanálů, aby zbytky pilotní frekvence i pomocné nosné neovlivňovaly obvody Dolby při záznamu na pásek nebo neohřívaly zesilovač. Tyto odlaďovače jsou často s LC obvody, tedy to, že tam v dekodéru nějaké cívky jsou, neznamená automaticky, že by některá z nich měla přímý vliv na vlastnosti dekodéru.
Pásmo do 53 kHz a obnovení nosné 38 kHz přijde na řadu až tehdy, kdy dekodér přítomnost pilotního signálu indikuje, ale signál na výstupu má velké přeslechy, čili po tom bych teď nešel.
Kdyby se ti aspoň podařilo vyčíst něco z toho švába v dekodéru. Ono totiž těch principů je víc:
- obnovovač nosné se zdvojovačem kmitočtu (laděný obvod vybírá ze signálu pilotní kmitočet, ten se zesílí a vede na druhý tranzistor s krátkou charakteristikou, ten budí buď přímo obvod laděný na 38 kHz nebo diodový zdvojovač kmitočtu a ten budí křížový nebo kruhový demodulátor (příklad Tesla TSD3A nebo integrovaný dekodér UL1611). V tomto zapojení je obvykle zavedená hystereze - úroveň pilotního signálu musí překročit určitou velikost, aby sepla indikace, že je signál přítomný, a tím se změní pracovní bod stupně zdvojovače kmitočtu, aby začal propouštět signál a mohl přepínač dekódovat. Na tomto principu chodí i některé integrované dekodéry. Na jejich cívky se pokud možno nesahá, samy se nerozladí.
- obnovovač nosné s fázovým závěsem (zpravidla se používá volně běžící napětím řízený oscilátor 76 kHz a frekvence se dělí 2 pro dekódování a 4 pro fázovou synchronizaci s přijatým pilotním signálem) - ten nemusí mít žádnou cívku, volnoběžný kmitočet se nastavuje trimrem (MC1310P nebo jeho přesnější verze A290D) nebo se hrubě stabilizuje keramickým rezonátorem (LA3401, ale ten má děliče složitější, jede s rezonátorem 456 kHz od Muraty nebo 457 kHz od Kyocery).
Oba tyto obnovovače pomocné nosné 38 kHz mohou sloužit v dekodérech, které umí:
= přepínat signál do levého a pravého kanálu (časový multiplex) - buď jde nebo nejde
= maticovat součtový signál a pomocnou nosnou dekódovaný rozdílový signál do levého a pravého kanálu (frekvenční multiplex). Toto zapojení umožňuje řízením amplitudy v rozdílovém kanálu nenápadně zhoršit přeslech třeba na základě překročení určité hladiny šumu na výstupu. Toto zapojení se už zpravidla bez jedné cívky neobejde.
= dnes už prakticky neužívané zapojení s polaritním (také amplitudovým) multiplexem pracovalo na principu přičtení obnovené pomocné nosné 38 kHz v přesné fázi k přijatému signálu, ale s tak velkou amplitudou, že každý z kanálů tvořil obálku jedné polarity, a tedy se daly pomocí dvou jednoduchých detektorů, z nichž každý detekoval obálku jedné půlvlny, získat signály obou kanálů.
Tolik o principech, jsou dekodéry, které lze zapojit jak jako frekvenční, tak časový multiplex, ale hlavně: ve slušnějších přístrojích mívají odlaďovače frekvencí 19 kHz a 38 kHz na výstupech obou kanálů, aby zbytky pilotní frekvence i pomocné nosné neovlivňovaly obvody Dolby při záznamu na pásek nebo neohřívaly zesilovač. Tyto odlaďovače jsou často s LC obvody, tedy to, že tam v dekodéru nějaké cívky jsou, neznamená automaticky, že by některá z nich měla přímý vliv na vlastnosti dekodéru.
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
A viděl jsi vnitřní zapojení toho dekodéru - hlavně obvod detekce přítomnosti "sterea" ?
Zlatý dekodéry s PLL....
Zlatý dekodéry s PLL....
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
ZdenekHQ píše:A viděl jsi vnitřní zapojení toho dekodéru - hlavně obvod detekce přítomnosti "sterea" ?
Zlatý dekodéry s PLL....
Viděl jsem jich několik, proto se na to ptám a dávám tipy, ať Tom může zjistit, čemu se ten dekodér podobá nejvíc:
v diskrétních je obyčejný diodový detektor zapojený až z výstupu zdvojeného pilotního kmitočtu, jehož výstupní napětí se postará o tři věci: o případné zavedení hystereze se postará posun pracovního bodu zesilovacího tranzistoru násobiče kmitočtu - bez signálu má malé zesílení a teprve, když na jeho výstupu překročí úroveň pomocné nosné určitou mez, změní se mu pracovní bod, stoupne zesílení a otevře jak samotný přepínač, tak tranzistor spínající indikační žárovku. Často je příčinou právě vadná žárovka (nebo sériově řazená LEDka s odporem), bez ní nedostane násobič předpětí, a dekodér nefunguje.
V integrovaných LC dekodérech µA732, µA767, ULN1611N a podobných už je identifikace pilotního kmitočtu 19 kHz vylepšená synchronním detektorem, vyhodnocení úrovně pilotního kmitočtu je ve vnitřní struktuře podobné, takže přepínání mono/stereo má hysterezi 4 až 8 dB.
V PLL dekodérech (většina jich je na bázi MC1310P, třeba ULN2110, SN76115, XR1310, LM1310N, A290D) se zjišťuje obvykle, zda jede VCO smyčky fázového závěsu v synchronním režimu, u některých je (například LA3401) navíc signál umlčený po nějakou dobu od zapnutí. Stačí svod v elektrolytu a dekodér zůstane v mono, nebo vůbec nepropouští signál.
Jo, a minule jsem zapomněl na dekodér s A4510D, TCA4510, , ten je také PLL s oscilátorem běžícím na 228 kHz (12x pilotní kmitočet), do něj lze, je-li zapojený v režimu multiplexování, z obvodu šumové brány zavést řídicí napětí ovlivňující úroveň signálu rozdílového kanálu před maticováním, tedy i úrověň přeslechů (plynulý přechod mono - stereo a zpět). Samozřejmě vyhodnocuje nezaskočení smyčky fázové synchronizace k zablokování dekodéru ve stavu mono.
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Je tam něco takovýho, jako na obrázku. Proto jsem se ptal na tu kontrolku, stačí málo a je po stereu...
- Přílohy
-
stdet_2.png- (37.84 KiB) Staženo 98 x
-
- stdet_1.png
- (44.66 KiB) Staženo 99 x
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Jestli to s tím souvisí, stereo dekodér mám zapojený takhle, s filtry 114kHz, 38kHz a 19kHz
- Přílohy
-
- Deska stereofonního dekodéru.jpg
- (136.65 KiB) Staženo 116 x
Zdeňku, tak ten Tvůj příklad je přesná ukázka dekodéru, který vyžaduje žárovičku nebo aspoň LEDku s omezením proudu nejméně na asi 8 mA, jinak nebude fungovat. Přes tu žárovičku nebo LEDku se sériovým odporem dostává předpětí tranzistor ve vnitřní struktuře švába.
Na pinu 2 se musí objevit napětí, je-li zjištěný pilotní kmitočet. Pochopitelně se předpokládá, že první laděný obvod je na tomto kmitočtu v rezonanci, a to tak, že co nejpřesněji.
Na pinu 2 se musí objevit napětí, je-li zjištěný pilotní kmitočet. Pochopitelně se předpokládá, že první laděný obvod je na tomto kmitočtu v rezonanci, a to tak, že co nejpřesněji.