Arduino+ MCP23017 - max. délka sběrnice I2C
Moderátor: Moderátoři
Arduino+ MCP23017 - max. délka sběrnice I2C
Má to jeden háček, jeden z expandérů by byl zhruba 6m od Arduina. Zvládne I2C sběrnice takovou vzdálenost?
Děkuji za každou radu.
Poradil bys mi prosím, jak by vypadala realizace pomocí RS485?
Děkuji
Nebo jedina lista 7m vysoka uprostred nejakeho prostoru (predpokladane hromady)?
A budou ty infrazavory nejak mezi sebou kodovane nebo v nejakem multiplexu? Jinak se to bude pri 10cm odstupu na sirce mereneho prostoru treba bez pridane nejake optiky vzajemne ovlivnovat.
Pokud to bude jen jedna lista, tak by to zvladl 1 az 6 analogovych vstupu. Oddelil bych optotranzistory nebo optorele siti z rezistoru a meril to primo analogovym vstupem.
Jelikoz je predpoklad ze odspoda bude vzdy nejaky material, bude vysledny odpor cele sondy pri plnem zakryti nejvetsi.
Tedy 70 fototranzistorů na celém 7m senzoru.
Vlastnosti měřeného materiálu vylučují jiný způsob měření.
Jak přibývá materiál, fototranzistory jsou postupně zakrývány materiálem. Lišta má profil U, IR LED je od fototranzistoru vždy vzdálena pouze 4cm, navíc bude sousední fototranzistor zasypán materiálem, tedy nebude ovlivněn.
Arduino mám naprogramované jako TCP server, který na dotaz vrací výšku materiálu.
Je dost dobře možné, že jsem to celé vymyslel dost hloupě a složitě.
Ale sypký materiál se dá měřit úplně shora dolů pomocí např. ultrazvukového čidla.
Jedna lišta, zapíchlá do materiálu, ještě nic konkrétního neřekne, nebo se fakt ten materiál nemůže někde jinak "nakupit"?
A snad taky, jak se bude postupně materiál odebírat, bude vlastní vahou padat víc a víc dolů a "nezasekne" se někde ve vyšších patrech, aby to neblafovalo...
Ale zpátky k problému, dovedl si v zapojení představit 5 analogových multiplexerů 4067, které se budou adresně čtyřmi digitálními výstupy obvolávat a na 5-ti analogových vstupech se bude měřit vždy změřený stav log.0 nebo log.1 a z naměřených hodnot se potom vypočte počet zastíněných infrabarier a z toho pak vlastní výška.
Rozdělit to tedy po 10 cm, ale seskupit po 16 vstupech na celkových
16 + 16 + 16 + 16 + 6(z posledních 16) 70 vstupů
zapojí se adresně paralelně, nechá ze binárně měnit adresa od 0 do 15 a při každém nastavení adresy se na 5-ti analogových vstupech Arduina nechá změřit co tam ty multiplexery propustily.
např. Adresa 0: Anal.vstup 0 = 1, Anal.vstup 1 = 1, Anal.vstup 2 = 0, Anal.vstup 3 = 0, Anal.vstup 4 = 0
mi říká že první vstup prvního multiplexeru je zasypaný, první vstup druhého multiplexeru je zasypaný, první vstup třetího multiplexeru není zasypaný, první vstup čtvrtého multiplexeru není zasypaný, první vstup pátého multiplexeru není zasypaný,
z toho plyne že minimálně prvních 17 (16 + 1) sondiček je zasypaných (pokud tedy nenastala výše zmiňovaná "dutina v přesypání materiálu"), kde se to láme zjistíme z dalších měření na adresách 1-15.
Když se pak odpovědi seřadí vznikne např:
(1111111111111111)(1111111111000000)(0000000000000000)(0000000000000000)(000000)
a to tedy znamená že je zasypáno 16 + 10 sondiček = 2,6m
pokud dostaneme
(1111111111111111)(1111111111000000)(0000000000000000)(0000000000000000)(001000)
je nějaký "bordel" nebo závada na sondičce 67 a softwer si s tím poradí, protože není kontinuita řady jenom jedniček a pak jenom nul !
A tak pořád dokola.
Pokud se po několika cyklech naměří vždy stejný údaj, bude závazný a k dispozici na dotaz Serverem.
Zkoušel jsem i kapacitní senzor, ale vzhledem k mizerné permitivitě materiálu, také žádný výsledek. Tohle mi přišlo jako nejspolehlivější řešení.
Materiál je sice dost statický, to chci řešit ofouknutím čidel těsně před měřením.
Moc děkuji ti na radu, vypadá to velice dobře. Pustím se do realizace.