Dva zdroje, lze je spojit?
Moderátor: Moderátoři
Záleží na tom, jakou ty zdroje mají charakteristiku při omezení proudu. Jestli při přetížení jen klesá napětí, ale proud ne, pak by to spojit mohlo jít. Pro sichr bych dal na výstupy 2 schottky diody, aby se to nehádalo. Napětí obou zdrojů samozřejmě nastavit co nejpřesněji stejné při I max.( měřeno za diodama)
To, že by jeden běžel naplno a druhý třeba vůbec nebo jen čístečně zatížen, mi nevadí. Když bych to zapojil s jedním zdrojem na prodloužení doby napájení z baterie, taky by běžel ten jeden zdroj stále naplno.
Zde je datasheet ke zdroji http://www.gme.cz/img/cache/doc/332/348 ... heet-1.pdf
U ochran píšou zkrat, přetížení, přehřátí, takže v případě problému by se měl vypnout nebo nějak jinak "ochránit". Snad?
Zde je datasheet ke zdroji http://www.gme.cz/img/cache/doc/332/348 ... heet-1.pdf
U ochran píšou zkrat, přetížení, přehřátí, takže v případě problému by se měl vypnout nebo nějak jinak "ochránit". Snad?
misocko píše:, neviem ci si to myslel takto , ale dufam ze teraz som to uz napisal / pochopil spravne
Přesně tak, aby se proud rozdělil a žádný ze zdrojů nemohl být přetížen, což jenom u napěťové vazby nejde dosáhnout.
Stačí ke každému zdroji přidat jedno LM a výstupem ho zapojit na napěťovku, tím dojde k omezení proudu ( mírné snížení napětí )
Pak mohou být výstupy natvrdo paralelně.
Při 2A se proud nerozdělí na 1A a 1A, to pojede vždy jeden zdroj, ale při 15A a 15A už ano.
Do zesilovačů popsaným způsobem propojuji serioparalelně upravené PC zdroje, na malém rozdílu napětí příliš nezáleží, na malý odběr jede vždy jeden zdroj, druhý se rovnocenně přidá až při 5 až 30 A
- Přílohy
-
002.JPG- (185.08 KiB) Staženo 71 x
Mas to tam, hiccup mode, takze bude vypinat a cyklovat...okrem toho nevidim dovod, preco by to nemuselo fungovat, dva rovnake zdroje s rovnakym vystupnym napatim si spolocny prud vzdy nejako rozdelia, cim vacsi odber, tym viac, nema zmysel teoretizovat, ci to bude alebo nebude fungovat, tym duplom, ked tam bude akumulator s ovela nizsim vnutornym odporom a bude vykryvat spicky, je kludne mozne, ze to bude fungovat bez problemov aj bez prudovej spatnej vazby...aj tak nemas inu moznost, kedze zdroje upravit nevies 
Ještě mám jednu možnost - kolega mi nabízí toroidní transformátor od JK-Eltra 13V/50A, pokud jsem to počítal dobře, tak po usměrnění by to mělo cca 18V-2,8V (diody mám šroubovací 50A s úbytkem 1,4V), což je cca 15,2V naprázdno. U toho transformátoru píšou v zátěži pokles cca 6%, takže by byl někde kolem 14,3V. Snad jsem to spočítal dobře.
Ale co mne zajímá - zařízení, která potřebuji zkoušet, jsou dělaná na napájení ve voze, takže budou odolná vzhledem k napájení altíkem. Stačí tedy vyrobit z toroidu jednoduchý zdroj usměrněním a doplněním o nějaký kondík? Jak se chová transformátor, při požadavku na větší proudový odběr, než je vyroben? Připomenu, že by to bylo doplněno o autoaku.
Díky.
Ale co mne zajímá - zařízení, která potřebuji zkoušet, jsou dělaná na napájení ve voze, takže budou odolná vzhledem k napájení altíkem. Stačí tedy vyrobit z toroidu jednoduchý zdroj usměrněním a doplněním o nějaký kondík? Jak se chová transformátor, při požadavku na větší proudový odběr, než je vyroben? Připomenu, že by to bylo doplněno o autoaku.
Díky.
Trafo se chová při větším než jmenovitém odběru velmi předvídatelně, na rozdíl třeba od některých spínaných zdrojů.
Při vyšším odběru jednak klesá úměrně napětí (třeba o dalších 6%) a pak se taky pochopitelně víc zahřívá, což je problém při trvalém přetížení. Ale krátkodobé přetížení třeba o 100% i víc (s možností následného déletrvajícího ochlazení) snáší v pohodě. Takhle funguje například klasické 50Hz svařovací trafo - jmenovitý trvalý proud je třeba 50A, ale umí i 150A.
Tafo 13V/50A bude mít 13V při 50A. Tak to bývá zvykem značit. Naprázdno to bude spíš o těch 6% víc.
Trafo bude mít špičkové napětí asi 18V a když k němu(přes usměrňovač pochopitelně ) připojíš akumulátor , tak potečou krátké ale možná nezdravě velké špičky proudu do aku. Kromě proudu do tajemné zátěže. Nevím, jestli je možné to natvrdo spojit, spíš to bude chtít nějakou malou dodatečnou impedanci mezi trafem a AKU. Kondenzátory tam asi nemají smysl, když tam bude Aku. A taky bez připojené zátěže by se pravděpodobně Aku časem vyvařil přebitím(?).
Chce to vyzkoušet a trochu laborovat. Často se vyskytne nějaké překvapení, které je všem jasné - po pokusu.
Při vyšším odběru jednak klesá úměrně napětí (třeba o dalších 6%) a pak se taky pochopitelně víc zahřívá, což je problém při trvalém přetížení. Ale krátkodobé přetížení třeba o 100% i víc (s možností následného déletrvajícího ochlazení) snáší v pohodě. Takhle funguje například klasické 50Hz svařovací trafo - jmenovitý trvalý proud je třeba 50A, ale umí i 150A.
Tafo 13V/50A bude mít 13V při 50A. Tak to bývá zvykem značit. Naprázdno to bude spíš o těch 6% víc.
Trafo bude mít špičkové napětí asi 18V a když k němu(přes usměrňovač pochopitelně ) připojíš akumulátor , tak potečou krátké ale možná nezdravě velké špičky proudu do aku. Kromě proudu do tajemné zátěže. Nevím, jestli je možné to natvrdo spojit, spíš to bude chtít nějakou malou dodatečnou impedanci mezi trafem a AKU. Kondenzátory tam asi nemají smysl, když tam bude Aku. A taky bez připojené zátěže by se pravděpodobně Aku časem vyvařil přebitím(?).
Chce to vyzkoušet a trochu laborovat. Často se vyskytne nějaké překvapení, které je všem jasné - po pokusu.
Jestli ty spínané zdroje už máš, tak bych to nevzdával. Po troše laborování to musí fachčit. Možná budou stačit jen ty diody, popř. ještě 2 vyrovnávací odpory cca 0,05Ω
S trafem bys musel řešit přebíjení aku a to by nebylo jednoduché. Navíc se trafo bude přehřívat, protože by dodávalo nesinusový, špičkový proud.
S trafem bys musel řešit přebíjení aku a to by nebylo jednoduché. Navíc se trafo bude přehřívat, protože by dodávalo nesinusový, špičkový proud.
akumulátor se bude přebíjet i když bude napětí cca. 14,3V? vždyť "inteligentní" nabíječky končí někde kolem 14,5V a to baterka ještě neplynuje. jinak pokud to baterka odpíská třeba po roce, tak to by mne zase tak moc netrápilo. jediné, co by mne trápilo by bylo, kdyby blafla nebo tak něco.
spínané zdroje zkusím, ale stále více uvažuji o tom toroidu (chce za to pětikvalt) - díval jsem se na stránky výrobce a uvádějí napětí naprázdno, s tím, že v zátěži je pokles 6%. odběr proudu by byl odhadem v 90% kolem 20-30A, takže to by transformátor mohl pobrat bez zahřívání, hm?
do krabice bych umístil i nějaký ventilátor, protože počítám, že usměrňovací diody potřebují taky trochu chladiče a průvan.
co mne ale zajímá - je nutné u zapojení transformátoru dodat ještě něco kromě usměrnění? co kondenzátor, když bude vždy připojena aku? pojistky na primární i sekundární straně beru jako samozřejmost.
spínané zdroje zkusím, ale stále více uvažuji o tom toroidu (chce za to pětikvalt) - díval jsem se na stránky výrobce a uvádějí napětí naprázdno, s tím, že v zátěži je pokles 6%. odběr proudu by byl odhadem v 90% kolem 20-30A, takže to by transformátor mohl pobrat bez zahřívání, hm?
do krabice bych umístil i nějaký ventilátor, protože počítám, že usměrňovací diody potřebují taky trochu chladiče a průvan.
co mne ale zajímá - je nutné u zapojení transformátoru dodat ještě něco kromě usměrnění? co kondenzátor, když bude vždy připojena aku? pojistky na primární i sekundární straně beru jako samozřejmost.
