Jak dlouhý prodlužovací kabel na 230V
Moderátor: Moderátoři
Jak dlouhý prodlužovací kabel na 230V
Dotaz na revizáky nebo i ty kteří vědí, jak dlouhý můžu použít prodlužovák připojený k zásuvce s jištěním 10A. Možný průřez je buď 3x0,75mm nebo 3x1mm.
..to bude jen ňákej odpůrek
ale né např motoru... .-
monterjirka
- Příspěvky: 2855
- Registrován: 14 čer 2003, 00:00
- Bydliště: Blížejov
No vidíš a já jsem takovej rebel kterej si dovolí přemýšlet a pitvat nařízení a zákony. To by jsi se divil kolik takovejch 3,14čovin nedokáže zdůvodnit a vysvětlit ani sám autor.
Tuším, že tady jde z bezpečnostního hlediska pouze o impedaci smyčky pro bezpečné a včasné vybavení jističe při zkratu. Jiný rozumný důvod nevidím.
Tuším, že tady jde z bezpečnostního hlediska pouze o impedaci smyčky pro bezpečné a včasné vybavení jističe při zkratu. Jiný rozumný důvod nevidím.
..to bude jen ňákej odpůrek
Větší délku žádný předpis vysloveně nezakazuje. Jestli úbytek napětí nijak podstatně neovlivní funkci spotřebiče, může být prodlužovačka i delší, než těch 50 m, ale jsou tam další omezení, na která si musíš dát bacha.
Ovšem horší je to s odporem vedení - například taková šňůra H07RN-F (CGSG, dříve HSS, kvůli mechanické odolnosti se doporučuje v gumě) má při průřezu žil 3x2,5 odpor každé žíly nejméně 0,7 Ω/100 m, čili těch 100 m zvýší impedanci pracovní i ochranné smyčky o 1,5 Ω. Může tedy vyhovět i s jističem B10A, ovšem záleží na tom, jakou impedanci smyčky vykazuje napájecí síť už v zásuvce, do které tu šňůru připojíš. Na konci vedení totiž nesmíš překročit 3 Ω, takže na zásuvkový vývod moc nezbývá.
Po dobu, než by jistič při poruše vypnul, i když by většina jističů s charakteristikou vedení měla stihnout vypnout do 0,4 s při pětinásobku jmenovitého proudu, znamená to při 50 A, že na kostře bude mít spotřebič po tu dobu proti zemi polovinu napětí sítě - a pěkně tvrdou!
Když použiješ slabší šňůru, pochopitelně se doba vypnutí při zkratu výrazně prodlouží a nesplníš podmínku vypnutí v předepsaném čase.
Takže máš dvě možnosti: buď tu bezpečnost před úrazem zajistíš další ochranou použitím proudového chrániče s vybavovacím proudem do 30 mA a PE přizemníš (zde stačí zemní přechodový odpor až 400 Ω, nemá-li být dotykové napětí pro vybavení chrániče vyšší, než 12 V), zařízení ale musí být izolačně v naprostém pořádku, nebo s sebou na ozvučování budeš muset tahat dostatečně dimenzované oddělovací bezpečnostní trafo, jehož sekundár nebude žádným vodičem spojený se zemí.
Ale pořád platí, že na konci těch 100 m při odběru 800 W bude napětí o 11 V menší.
Bylo by asi jednodušší napsat, že to je záležitost pro revizního technika, aby v každém jednotlivém případě posoudil, jak dalece je zařízení s prodlužovačkou bezpečné, ale protože mám představu, k čemu to asi budeš potřebovat, trochu jsem se rozepsal...
Ovšem horší je to s odporem vedení - například taková šňůra H07RN-F (CGSG, dříve HSS, kvůli mechanické odolnosti se doporučuje v gumě) má při průřezu žil 3x2,5 odpor každé žíly nejméně 0,7 Ω/100 m, čili těch 100 m zvýší impedanci pracovní i ochranné smyčky o 1,5 Ω. Může tedy vyhovět i s jističem B10A, ovšem záleží na tom, jakou impedanci smyčky vykazuje napájecí síť už v zásuvce, do které tu šňůru připojíš. Na konci vedení totiž nesmíš překročit 3 Ω, takže na zásuvkový vývod moc nezbývá.
Po dobu, než by jistič při poruše vypnul, i když by většina jističů s charakteristikou vedení měla stihnout vypnout do 0,4 s při pětinásobku jmenovitého proudu, znamená to při 50 A, že na kostře bude mít spotřebič po tu dobu proti zemi polovinu napětí sítě - a pěkně tvrdou!
Když použiješ slabší šňůru, pochopitelně se doba vypnutí při zkratu výrazně prodlouží a nesplníš podmínku vypnutí v předepsaném čase.
Takže máš dvě možnosti: buď tu bezpečnost před úrazem zajistíš další ochranou použitím proudového chrániče s vybavovacím proudem do 30 mA a PE přizemníš (zde stačí zemní přechodový odpor až 400 Ω, nemá-li být dotykové napětí pro vybavení chrániče vyšší, než 12 V), zařízení ale musí být izolačně v naprostém pořádku, nebo s sebou na ozvučování budeš muset tahat dostatečně dimenzované oddělovací bezpečnostní trafo, jehož sekundár nebude žádným vodičem spojený se zemí.
Ale pořád platí, že na konci těch 100 m při odběru 800 W bude napětí o 11 V menší.
Bylo by asi jednodušší napsat, že to je záležitost pro revizního technika, aby v každém jednotlivém případě posoudil, jak dalece je zařízení s prodlužovačkou bezpečné, ale protože mám představu, k čemu to asi budeš potřebovat, trochu jsem se rozepsal...
Jo jo, ok, potřebuju diskuzi a v podstatě je to jak píšeš. Jde o natažení kabelu na start závodu. Ono ta zátěž je u NF techniky hodně proměnlivá a když Karel (Březina) hodně křičí, příkon jde až ke 2kW. Ale to jsou jen špice, který dokáže vykrejt baterie kondů v zesiku. Navíc já skutečně oddělovací trafo vozím. Takže já mám síť OK a dál se připojuje už jen časomíra což jsou NB a pár fotobuněk.
Tady jde o to, že přívod má zajistit pořadatel a pokud nechá udělat revizi-což by myslím měl tak to asi neprojde. Nebo jak je to s revizema na takový přívody?
Tady jde o to, že přívod má zajistit pořadatel a pokud nechá udělat revizi-což by myslím měl tak to asi neprojde. Nebo jak je to s revizema na takový přívody?
..to bude jen ňákej odpůrek
Důsledně vzato je povinnost výchozí revize po každém přemístění zařízení před jeho uvedením do provozu.
Nicméně, máš-li provedená opatření zajišťující příslušnou míru bezpečnosti, není důvod k tomu, aby to při revizi neprošlo.
Že si s sebou kapely a zvukaři nevozí vlastního revizáka, je mi známo. I to, že většina jich nemá vůbec tušení o povinnosti zajistit provedení revize před uvedením zařízení do provozu na novém místě.
Donedávna u nás mohl na zařízení s pohyblivým přívodem dělat revizi poučený skladník, pak už to musel být elektrikář, pak elektrikář se zvlášním kursem podle 34 1610, ale, protože se tomu říká "revize", vymohli si právníci, že to musí dělat revizní technik. Tím jsme se stali patrně unikátem v Evropě, protože jde stále o totéž zařízení s pohyblivým přívodem resp. o stále stejnou prodlužovací šňůru, které si dříve proměřoval třeba skladník, hlavně, když měl poučení podle §4...
Nicméně, máš-li provedená opatření zajišťující příslušnou míru bezpečnosti, není důvod k tomu, aby to při revizi neprošlo.
Že si s sebou kapely a zvukaři nevozí vlastního revizáka, je mi známo. I to, že většina jich nemá vůbec tušení o povinnosti zajistit provedení revize před uvedením zařízení do provozu na novém místě.
Donedávna u nás mohl na zařízení s pohyblivým přívodem dělat revizi poučený skladník, pak už to musel být elektrikář, pak elektrikář se zvlášním kursem podle 34 1610, ale, protože se tomu říká "revize", vymohli si právníci, že to musí dělat revizní technik. Tím jsme se stali patrně unikátem v Evropě, protože jde stále o totéž zařízení s pohyblivým přívodem resp. o stále stejnou prodlužovací šňůru, které si dříve proměřoval třeba skladník, hlavně, když měl poučení podle §4...
to Hill: Takže si už nemůžu sám sobě s osmičkou a dvanáctkou zrevidovat prodlužku a ruční nářadí pokud s tím budu dělat jen já sám? Pokud ne, hned zítra všechno ruční nářadí a bubínky odepíšu ze stavu. 
To Mi-ro: Víš kolik 220V prodlužek bylo potřeba v roce 1977 na bigbítovou produkci skupiny UTS-Venuše na Koláči pod Humburkama?
Bylo to připojený až v bejvalým Balounkovi, odhadem minimálně 300 metrů. Na konci šla prodlužka vodou na ostrůvek. Bezpečnost přímo absolutní, během produkce začalo pršet. Když se zapnulo pár Regentů a Mono 130 a hráblo do strun, tak to jen chrčelo na podpětí, naměřil jsem 165V. Produkce skončila když někdo ve tmě a dešti asi 3 prodlužky ukradl. 
To Mi-ro: Víš kolik 220V prodlužek bylo potřeba v roce 1977 na bigbítovou produkci skupiny UTS-Venuše na Koláči pod Humburkama?
Bylo to připojený až v bejvalým Balounkovi, odhadem minimálně 300 metrů. Na konci šla prodlužka vodou na ostrůvek. Bezpečnost přímo absolutní, během produkce začalo pršet. Když se zapnulo pár Regentů a Mono 130 a hráblo do strun, tak to jen chrčelo na podpětí, naměřil jsem 165V. Produkce skončila když někdo ve tmě a dešti asi 3 prodlužky ukradl. Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
-
petrfilipi
- Příspěvky: 2901
- Registrován: 13 zář 2005, 00:00
Kdysi byla na PP norma ČSN 340350, dneska asi taky nějaká norma existuje.
Něco o PP je tady - http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=& ... 24&cad=rja
A co se týče revizí tak neznám současný stav, ale před několika lety jsem byl svěratelem vyjádření orgánů statní správy a dělilo se to de facto na dva tábory - Státní úřed inspekce práce a Technická inspekce ČR. Ve zkratce - podle SÚIP mohl revize dělat elektrikář, podle TIČR to musel být revizák. Vzhledem k tomu, že TIČR zajišťoval revize pro §9E4, tak bylo jeho vyjádření pochopitelné (minimálně z finančního hlediska). Viděl jsem to (a stále vidím) jako neschopnost státu říci jednoznačně, kdo to bude dělat.
Petr Filipi
Něco o PP je tady - http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=& ... 24&cad=rja
A co se týče revizí tak neznám současný stav, ale před několika lety jsem byl svěratelem vyjádření orgánů statní správy a dělilo se to de facto na dva tábory - Státní úřed inspekce práce a Technická inspekce ČR. Ve zkratce - podle SÚIP mohl revize dělat elektrikář, podle TIČR to musel být revizák. Vzhledem k tomu, že TIČR zajišťoval revize pro §9E4, tak bylo jeho vyjádření pochopitelné (minimálně z finančního hlediska). Viděl jsem to (a stále vidím) jako neschopnost státu říci jednoznačně, kdo to bude dělat.
Petr Filipi