zaujimalo by ma co stane ked mam pripojeny kondenzator pripojeny
medzi delic odporovy jeden 10v a druhy 5v.kondenzator sa nabije jeden
polep 10v a druhy 5 si myslim . ked privediem impulz 1v na strane 10v
co sa stane zo stranov 5v
si myslim zemoze nadobudat rozne hodnoty
Julo, skáčeš od jednoho k druhému, takto ty základy těžko pochopíš.
Víš už, jak funguje dělič napětí? Víš něco o jeho vnitřním odporu?
A už bys dva děliče chtěl spojovat kondenzátorem.
V ustáleném stavu je mezi výstupy děličů nějaký rozdíl napětí (10V - 5V) a na ten rozdíl 5V je nabitý kondenzátor. A zůstává to tak do doby, než na výstupu prvního z děličů skokem změníš napětí z 10V na 11V (to se nedělá moc snadno, když je výstup děliče zatížený kondenzátorem, ale to je na ještě delší povídání). Řekněme, že ten první dělič není dělič, ale tvrdý zdroj napětí, s ním se ten skok dělá snadněji.
Dojde k přechodovému jevu způsobenému nabíjecím proudem kondenzátoru, který se musí nabít na rozdílové napětí 6V. Doba trvání toho přechodového jevu je úměrná kapacitě kondenzátoru a součtu vnitřních odporů obou děličů. Skok se přenese na druhý dělič (kondenzátor je pro skokovou změnu napětí vlastně zkrat), ale nevydrží. Sice se na druhém děliči zvedne napětí na 6V, ale jen na okamžik, hned začne napětí klesat.
Když se kondenzátor nabije na nový rozdíl napětí 6V, srovná se na jeho druhém vývodu napětí opět na původní velikost.
Ve skutečnosti jde o přechodový jev, který trvá nekonečně dlouho (čím blíže je napětí na kondenzátoru k rozdílu klidových napětí na děličích, tím menší nabíjecí proud teče a nabíjení se exponenciálně zpomaluje). Až v čase T limitujícím k nekonečnu se napětí vyrovnají a nabíjecí proud přestane téci.
Ale to už jsou nabíjecí proud i změna napětí dlouho neměřitelné, proto existuje zavedená časová konstanta τ=R*C, která udává čas, po kterém se nárůst napětí (nebo pokles proudu) začne výrazně zpomalovat.
Začnem zasa s autom. Ak sa rozbieha z 0 na 100 km/h, trvá to tým kratšie, čím väčší výkon má motor. Zvyšovaním rýchlosti rastie aj pohybová energia hmoty toho auta, a čím väčší prírastok energie má byť, tým väčší výkon treba dodať. Nemôže tá rýchlosť skočiť hneď na 100 km/h.
Energia v kondenzátore je daná kapacitou a napätím, konkrétne
A = ½·C·U²
Podobne ako s tým autom, napätie na kondenzátore (medzi jeho vývodmi) sa nemôže zmeniť skokom, na to by bol potrebný obrovský výkon. Ak teda privedieš na jednu stranu kondenzátora skok napätia, tá hrana sa hneď prenesie na druhú stranu, takže v tom okamihu sa napätie medzi vývodmi nezmení. Ale začne tzv. prechodový jav, počas ktorého tečie cez kondenzátor prúd, ktorý postupne mení jeho napätie, až kým sa napätie ustáli na novej hodnote a prúd zanikne. Rýchlosť toho javu závisí od časovej konštanty, čo je súčin kapacity a odporu v tej prúdovej vetve.
Na obrázku je zjednodušená situácia, jeden zdroj 10V a druhý zdroj má najprv 0V, a o 50ms podskočí na 1V, takže napätie na Cplus (merané oproti zemi) skočí z 10V na 11V ->zelená čiara. Modrá čiara je napätie na Cminus oproti zemi a červená čiara je rozdiel (zelená)-(modrá), čiže to nie je napätie proti zemi, ale na samotnom kondenzátore. A tá červená nemá strmú hranu, lebo kondenzátor nerád mení strmo svoje napätie.
Ďekuji, žes mne upozornil, nezdůraznil jsem, že příklad s autem je jen analogie mezi změnou energie a výkonem, Julo by nad tím mohl mudrovat. Ale u tebe, danharde, bych předpokládal, že to pochopíš sám.
Bernard píše:Ďekuji, žes mne upozornil, nezdůraznil jsem, že příklad s autem je jen analogie mezi změnou energie a výkonem, Julo by nad tím mohl mudrovat. Ale u tebe, danharde, bych předpokládal, že to pochopíš sám.
Nevím co by z toho mělo být k pochopení ?
Kdo třeba nabil ten kondenzátot na začátku přechodového děje na 10V ?
