Otázky z úplných základů, aneb...
Moderátor: Moderátoři
Nic se nestane. Podstatná není absolutní velikost potenciálů vůči nějaké vztažné zemi, ale jen rozdíl potenciálů na samotném kondenzátoru. Neboli napětí, na které je kondenzátor nabit. A to bude v obou případech 10 V protože připojením jen jednoho polepu někam se žádný náboj do kondenzátoru nepřenese.
A už přestaň říkat "kondezátor se nabije na potenciál 10V a 20V". To je blbost. Kondezátor se nabije na rozdíl napětí na přívodech, což je jediné napětí, v našem případě na 10V. Samotný jeden polep (přívod) kondenzátoru se na nic nenabíji (což je pojem pro přenášení náboje), nýbrž se jen může dostat na nějaký potenciál vůči jinému místu v elektrickém poli podle toho, ve kterém místě toho pole se nachází.
Máš zmatek v pojmech. Představ si, že se nacházíš v bytě v 1. patře, t.j asi 3 m nad zemí. Pokud zemský povrch bude stanoven jako výška 0m, tak na podlaze bytu je absolutní výška 3m. A teď se v bytě postavíme na stůl vysoký 1 m. Jak jsme vysoko? To záleží na pohledu. Absolutně 4 m, ale od podlahy 1m. Ve většině případů nás bude zajímat ten 1 m, protože uvedená situace může být v jakémkoliv patře a následky pádu ze stolu to neovlivní. Takže nás zajímá většinu jen relativní vzdálenost desky stolu od podlahy a ne absolutní výška. Nehledě na to, ža někdo jiný si stanoví jako nulovou výšku ne zem okolo domu, ale hladinu moře. A pořád to nemá vliv na následky pádu ze stolu. A teď si zaměň slovo výška za slovo potenciál a rozdíl výšek za slovo napětí a gravitaci za elektrické pole. Vidíme, že napětí na kondezátoru bude pořád stejné (pdobně jako ten 1 m) ať už celý kondenzátor umístíme v elektrickém poli "do 1., 2. nebo jakéhokoliv patra".
A už přestaň říkat "kondezátor se nabije na potenciál 10V a 20V". To je blbost. Kondezátor se nabije na rozdíl napětí na přívodech, což je jediné napětí, v našem případě na 10V. Samotný jeden polep (přívod) kondenzátoru se na nic nenabíji (což je pojem pro přenášení náboje), nýbrž se jen může dostat na nějaký potenciál vůči jinému místu v elektrickém poli podle toho, ve kterém místě toho pole se nachází.
Máš zmatek v pojmech. Představ si, že se nacházíš v bytě v 1. patře, t.j asi 3 m nad zemí. Pokud zemský povrch bude stanoven jako výška 0m, tak na podlaze bytu je absolutní výška 3m. A teď se v bytě postavíme na stůl vysoký 1 m. Jak jsme vysoko? To záleží na pohledu. Absolutně 4 m, ale od podlahy 1m. Ve většině případů nás bude zajímat ten 1 m, protože uvedená situace může být v jakémkoliv patře a následky pádu ze stolu to neovlivní. Takže nás zajímá většinu jen relativní vzdálenost desky stolu od podlahy a ne absolutní výška. Nehledě na to, ža někdo jiný si stanoví jako nulovou výšku ne zem okolo domu, ale hladinu moře. A pořád to nemá vliv na následky pádu ze stolu. A teď si zaměň slovo výška za slovo potenciál a rozdíl výšek za slovo napětí a gravitaci za elektrické pole. Vidíme, že napětí na kondezátoru bude pořád stejné (pdobně jako ten 1 m) ať už celý kondenzátor umístíme v elektrickém poli "do 1., 2. nebo jakéhokoliv patra".
Naposledy upravil(a) mtajovsky dne 28 srp 2015, 23:21, celkem upraveno 2 x.
Julo:
Dobre, môžeš mať dva (mäkké) zdroje, 12V a 20V, opreté mínusmi o zem, a na ich pusy položíš kondenzátor. Ten sa nabije na (20-12)=8V, a kým tam leží, majú jeho vývody rovnaké napätia proti zemi, ako tie plusové póly zdrojov. NAKRESLI si schému, nech to vidíš. Keď teraz ten kondenzátor ODOBERIEŠ z tých zdrojov, hneď sa stratí akákoľvek súvislosť medzi ním a zemou, lebo je teraz v lufte a luft je izolant. Kondenzátorom vo vzduchu nemôže tiecť žiadny prúd, a tak sa nemôže meniť jeho napätie a tým aj energia, akú získal tým nabitím. Ostane nabitý na 8V. Keď jeden vývod priložíš na zem, napätie druhého proti zemi bude buď +8V alebo -8V, podľa toho, ako ho k tej zemi skrútiš.
Úmyselne som zmenil zdroj 10V na 12V, aby tie hodnoty boli názornejšie.
Dobre, môžeš mať dva (mäkké) zdroje, 12V a 20V, opreté mínusmi o zem, a na ich pusy položíš kondenzátor. Ten sa nabije na (20-12)=8V, a kým tam leží, majú jeho vývody rovnaké napätia proti zemi, ako tie plusové póly zdrojov. NAKRESLI si schému, nech to vidíš. Keď teraz ten kondenzátor ODOBERIEŠ z tých zdrojov, hneď sa stratí akákoľvek súvislosť medzi ním a zemou, lebo je teraz v lufte a luft je izolant. Kondenzátorom vo vzduchu nemôže tiecť žiadny prúd, a tak sa nemôže meniť jeho napätie a tým aj energia, akú získal tým nabitím. Ostane nabitý na 8V. Keď jeden vývod priložíš na zem, napätie druhého proti zemi bude buď +8V alebo -8V, podľa toho, ako ho k tej zemi skrútiš.
Úmyselne som zmenil zdroj 10V na 12V, aby tie hodnoty boli názornejšie.
Ešte som tu nezaregistroval, že by sa mtajovsky pomýlil. Tak teda asi ja, to je skôr možné. Ale nie v tomto prípade, lebo obaja hovoríme to isté.
Ten tvoj polep s 12V od okamihu, keď ho odpojíš od zdroja tak zabudne, že na takej hodnote proti zemi bol. Aj ten druhý na 20V. Jediné, čo si kondenzátor zapamätal je, že napätie medzi vývodmi (polepmi) je 8V. A to ostáva platiť, aj keď jeden vývod priložíš na zem, alebo inde.
Ten tvoj polep s 12V od okamihu, keď ho odpojíš od zdroja tak zabudne, že na takej hodnote proti zemi bol. Aj ten druhý na 20V. Jediné, čo si kondenzátor zapamätal je, že napätie medzi vývodmi (polepmi) je 8V. A to ostáva platiť, aj keď jeden vývod priložíš na zem, alebo inde.
Keď už máme to výročie SNP, tak bojujme. 
Julo, keď na jednom vývode (a) dôjde k zmene napätia, otázka je, čo to urobí s napätím na kondenzátore, teda medzi jeho vývodmi? Odpoveď závisí na tom, kam je zapojený druhý vývod (b). A sú dve možnosti.
1. pri zmene napätia nemôže tiecť kondenzátorom prúd;
2. pri zmene napätia môže tiecť kondenzátorom prúd;
Ak nemôže tiecť prúd, napätie na kondenzátore sa nemôže meniť.
Ak môže tiecť prúd, napätie na kondenzátore sa bude meniť.
Na obrázku zdroje V1 a V2 majú prvú sekundu 0V, druhú sekundu 5V a tretiu sekundu zasa 0V. Graf V(a1,b1) ukazuje priebeh napätia na kondenzátore C1, graf V(a2,b2) ukazuje priebeh napätia na kondenzátore C2. Až ho pochopíš, dostaneš zápočet.
[/b]
Julo, keď na jednom vývode (a) dôjde k zmene napätia, otázka je, čo to urobí s napätím na kondenzátore, teda medzi jeho vývodmi? Odpoveď závisí na tom, kam je zapojený druhý vývod (b). A sú dve možnosti.
1. pri zmene napätia nemôže tiecť kondenzátorom prúd;
2. pri zmene napätia môže tiecť kondenzátorom prúd;
Ak nemôže tiecť prúd, napätie na kondenzátore sa nemôže meniť.
Ak môže tiecť prúd, napätie na kondenzátore sa bude meniť.
Na obrázku zdroje V1 a V2 majú prvú sekundu 0V, druhú sekundu 5V a tretiu sekundu zasa 0V. Graf V(a1,b1) ukazuje priebeh napätia na kondenzátore C1, graf V(a2,b2) ukazuje priebeh napätia na kondenzátore C2. Až ho pochopíš, dostaneš zápočet.
[/b]- Přílohy
-
pot3.png- (17.25 KiB) Staženo 47 x