Prac. bod diodového směšovače
Moderátor: Moderátoři
Prac. bod diodového směšovače
S ohledem na co (přizpůsobení,změna VA) se takový bod volí?
- serviceman
- Příspěvky: 4093
- Registrován: 09 črc 2013, 00:00
Myslím, že pokud Vás něco ve škole učili, jistě to dobře znáte. Máte-li snad nějakou pochybnost, zkuste se znovu podívat do učebnice, nebo do katalogového listu.
Odpovídal jsem na dotaz zakladateli tohoto vlákna, proto abych mu pomohl, nikoliv proto, abyste mě chytala za slovo a předváděla své školní vědomosti o VACH diody na fóru EB.
Mějte se dobře!
Taktéž se mějte dobře.
- tomasjedno
- Příspěvky: 6547
- Registrován: 11 říj 2008, 00:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Já toho bezpochyby o aditivních směšovačích vím ještě mnohem míň, ale nějak tuším, že asi bude záležet spíš na křivosti VA charakteristiky v pracovním bodě, než na její strmostilesana87 píše:No o směšovačích toho moc nevím, ale nějak tuším, že asi bude záležet na dynamické impedanci v tom pracovním bodě...
P.S. křivost grafu je převrácená hodnota poloměru křivosti.
- tomasjedno
- Příspěvky: 6547
- Registrován: 11 říj 2008, 00:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
P.S. ostatně v bodě, kde je v grafu maximální strmost, bývá druhá derivace nulová.
Edit: zřejmě jsi měl na mysli inflexní bod na přenosové charakteristice - ideální pracovní bod pro multiplikativní směšovač. Tady ale mluvíme o aditivním směšovači.
Kdysi jsme ke směšování dvou signálů o vlnové délce 10 cm používali hrotovou germaniovou diodu D403B (sov.). Z jedné strany byl z antény, přes permaktron, zaveden do vlnovodu zesílený VF signál a z druhé strany přicházel signál z místního oscilátoru, laděného o 30 MHz níže. Součástí byl ještě odlaďovač (preselektor), laděný na zrcadlový kmitočet (tedy o 30 MHz výše). Dioda byla přišroubována ve VF hlavici (konektoru) a vsazena do vlnovodu. Nebylo používáno žádné předpětí, ani proud (třeba z pomocného zdroje). To by nejspíš zhoršilo šumové vlastnosti. Na diodě vzniklý mezifrekvenční signál 30 MHz, byl pak dále zpracován v několikastupňovém zesilovači.
Tehdy se jednalo o přijímač, pracující na kmitočtu 3,0 GHz, čemuž též odpovídaly vlastnosti diody a provedení místního oscilátoru. Věřím, že i na nižších kmitočtech, lze směšování realizovat na obdobném principu, a to bez jakéhokoliv posouvání pracovního bodu diody po charakteristice. Bude však patrně záležet na úrovních směšovaných signálů a impedancích zdrojů. V popisované aplikaci se jednalo snad o nějaké mikrovolty (nikdy jsem to neměřil).
- Ivan_Ryger
- Příspěvky: 1366
- Registrován: 02 bře 2005, 00:00
- Bydliště: Jára Cimrman- "Uppsala, Uppsala,... tam jsem taky nebyl"
Este jeden detail, oscilatorove napatie musi byt dostatocne velke, aby bolo schopne diodu otvorit zo stavu s vysokou impedanciou do stavu s nizkou impedanciou. Ak ale presvihnete urcitu hranicu, zacne rast sumove cislo a intermodulacne skreslenie.
Či-li,je-li to změřitelné (z hlediska kmitočtu a amplitud),postupoval bych podle Ivana experimentálně - nějaké ostré maximum bych však nečekal.
Předpětí Vdc ≥/signál oscilátoru/+/signál/ (absolutní hodnoty).