Vysílač 3Mhz
Moderátor: Moderátoři
To je těžké. V jeskyní bude každá anténa na SV/KV fungovat blbě. To, co bude z těch "blbých" řešení nejlepší se od stolu asi nezjistí. Jinak předpokládám, že když budeš mít TX na pevný kmitočet, tak v jeskyni už nic ladit nebudeš. Naladíš to doma, pokřižuješ se, a budeš doufat, že se pánbůh tentokrát nad tebou smiluje.
Jirka
Tak to ladím a ladím... Sestava je zatím takováhle: vysílač, pí-článek, odpor 47Ω. Postavil jsem udělátko k detekci anténního proudu, sestávající se z toroidní cívečky na vstupu, usměrňovače a µA metru. Toroidní cívkou je protažený živý konec zátěže, tedy odporu 47Ω.
Nejlepší výkon byl při předpětí v gate 4,5V, proud ze zdroje je 960mA-1,15A.
To se ale tranzistor začíná docela péct a při znovu zapnutí se to nerozběhne.
Nastavil jsem tedy předpětí 500mV, tranzistor je výrazně chladnější, vf proud o asi 20% nižší, na zátěži, 5W odporu, se nedá udržet prst.
Tlumivku v drainu jsem zkoušel od 3,5µH do 15µH, ale výraznější změnu jsem nepozoroval.
Toroidní cívky v pí-článku se hřejí, to by asi neměly? Mění se zahřátím parametry cívek?
Děkuji
Nejlepší výkon byl při předpětí v gate 4,5V, proud ze zdroje je 960mA-1,15A.
To se ale tranzistor začíná docela péct a při znovu zapnutí se to nerozběhne.
Nastavil jsem tedy předpětí 500mV, tranzistor je výrazně chladnější, vf proud o asi 20% nižší, na zátěži, 5W odporu, se nedá udržet prst.
Tlumivku v drainu jsem zkoušel od 3,5µH do 15µH, ale výraznější změnu jsem nepozoroval.
Toroidní cívky v pí-článku se hřejí, to by asi neměly? Mění se zahřátím parametry cívek?
Děkuji
Předpokládám že se bavíme o tom zapojení od LA3ZA. V první řadě bys měl naladit pí-článek. A to můžeš dělat i při nějakém malém výkonu. Potřebuješ k tomu pouze nějaký rozumný detekovatelný signál. Ono, když se ti vše hřeje, tak nevíš, jestli je to špatně přizpůsobené nebo špatně nastavený pracovní bod. Ta proudová sonda sice není špatná ale lepší by byl pro tyto účely PSV metr. On ten PSV metr, není zase tak složité zařízení. Při trošce pečlivosti bys ho udělal i ze šuplíkových zásob. Ale když doma nic nemáš (měřící techniku), tak ho ani nenastavíš. Proto se mě zdá výhodný tento typ, který se nastavovat nemusí. http://hamshop.cz/plosne-spoje-c7/plosny-spoj-psv-mustek-i30/. Ten je nastavený z principu činnosti. Při provozu ti ferity nesmí hřát. Jsou silně teplotně závislé a při překročení Currieho teploty by mohly úplně ztratit magnetické vlastnosti. Na cívky v pí- článku bys měl použít železoprachový materiál http://www.ges.cz/cz/elektronicke-soucastky/jadra-indukcnosti/zelezoprachova-jadra-amidon/material-2-kmitocet-2-30mhz/SAG63.html. Ta tlumivka v drainu není kritická a když se ti povede ten konec vybudit, tak může být těch 10 - 15 uH. No a když budeš na 50 Ohm, tak můžeš začít experimentovat s MLA. Nebo můžeš vyzkoušet jinou anténu. Pak se ani nemusíš trápit s těmi 50 Ohmy, protože ty náhražkové antény o kterých se asi bavíme budou impedančně úplně mimo a zase budeš potřebovat ten PSV metr abys je tím pí-článkem přizpůsobil. Možná ještě poznámka. Přizpůsobit dvojitý pí-článek je poměrně složité. Ve hře jsou i ztráty. Možná by bylo jednodušší udělat přizpůsobení L-článkem. Kvalita přizpůsobení bude stejná, obsah harmonických bude vyšší. To by v jeskyni nemělo vadit. No a jestli budeš chtít být akurátní, tak si z L- článku zpětně zjistíš výstupní impedanci samotného konce a můžeš to přepočítat znovu na pí-článek. Takhle nějak to vidím já.
Jirka
Pokusil jsem se spočítat L článek tím způsobem, že jsem v kalkulátoru http://leleivre.com/rf_lcmatch.html zadal vstupní odpor zkusmo a v Multisimu odzkoušel. Nejlepší výkon mi vyšel při vstupním odporu L článku/výstupním odporu vysílače 2,5 Ω. L mi vychází 0,54µH a C 4n7. Na výstupu byl rezistor 50Ω.
Nejsem si ale moc jist, pokusím se najít pro názornost konkrétní řešení.
Nejsem si ale moc jist, pokusím se najít pro názornost konkrétní řešení.
Mají jen jádra se starším značením H a N.-
ross4435897
- Příspěvky: 426
- Registrován: 10 lis 2009, 00:00
- Bydliště: Brno
Sehnal jsem si trochu lepší osciloskop, takže je to hned příjemnější práce.
Takže k tomu L článku:
amplituda signálu na výstupní zátěži 47Ω pohybuje kolem 40V, v určitém okamžiku se při ladění projeví skokové zvýšení amplitudy o nějakých 6V, při dalším snižování kapacity se už ale začíná kazit tvar signálu.
Proudová sonda taky zaznamenala nárust cca o 5%.
Dá se to takhle považovat za správně přizpůsobené?
Cívka je teda vzduchová 600nH a kapacita vychází 2,8n, což by mělo odpovídat výstupní impedanci konce kolem 5Ω. (oproti výsledku simulátoru, kde mi vycházela impedance 2,5Ω)
PSV indikátor ještě nemám, jak bude chvilka, dám to nějak do kupy.
Takže k tomu L článku:
amplituda signálu na výstupní zátěži 47Ω pohybuje kolem 40V, v určitém okamžiku se při ladění projeví skokové zvýšení amplitudy o nějakých 6V, při dalším snižování kapacity se už ale začíná kazit tvar signálu.
Proudová sonda taky zaznamenala nárust cca o 5%.
Dá se to takhle považovat za správně přizpůsobené?
Cívka je teda vzduchová 600nH a kapacita vychází 2,8n, což by mělo odpovídat výstupní impedanci konce kolem 5Ω. (oproti výsledku simulátoru, kde mi vycházela impedance 2,5Ω)
PSV indikátor ještě nemám, jak bude chvilka, dám to nějak do kupy.
Gratuluji, vydal jsi se sice vlastní cestou, ale předpokládám, že se pohybuješ někde v okolí optimálního nastavení. Jen mě neladí ta amplituda 40 V na 47 Ohm. to by odpovídalo výkonu cca 16 W. Nemyslíš náhodou 40V špička - špička? Nyní předpokládám, že se chystáš na další krok a to je experimentování s anténami? Docela by mě zajímalo, jaké získáš zkušenosti.
Jirka