Nabíječka baterií pomocí peltierova článku

[Mira_A]

Ne, těch 30% zisku z MPPT je samozřejmě oproti optimálně přizpůsobenému FV+obyč. měnič bez MPPT.

To máš nějaký perpetum mobile nebo co.

Já měl namysli tím obyčejným spínaným měničem DC-DC stepdown měnič, kterých je na trhu plno a dovedou dávat o cca o třetinu vyšší proud, když se sníží o třetinu napětí.
Tedy se nechovají jako stabilizátory. Poznají se většinou tak, že mají tlumivku většinou takovou jak ve spínaných zdrojích.


Např. JUTA CMP12 je solární měnič, který zalouží vyhodit do koše.
Najdete tam zkratku PWM (pulse with module), ale spíná se tam pouze nabíjení baterie, aby nedošlo k přebití. Samozřejmě většina prodejců neví ani jaké lacné čínské šmejdy tu prodává. Měly by být schémata.
Problém nastane až koupíte a zjistíte, že to je k ničemu.

[Olchor]

Běžný měnič můžeš optimálně přizpůsobit jen pro jeden pracovní bod. Jenže ten se mění s osvitem a teplotou ( a taky zaprášením, stárnutím atd. ) A pak už měnič neběží optimálně a výkon se ztrácí. MPPT stále drží optimum.
A k ceně MPPT - na to stačí Arduino za pár kaček.

[lesana87]

Já měl namysli tím obyčejným spínaným měničem DC-DC stepdown měnič, kterých je na trhu plno a dovedou dávat o cca o třetinu vyšší proud, když se sníží o třetinu napětí.

Ale jen pokud jsou napájeny ze zdroje konstantního napětí. Solární panel se chová spíš jako zdroj proudu, takže takový obyčejný DC/DC měnič donutí při velké zátěži panel sjet za koleno VA charakteristiky, napětí spadne o tu třetinu a máš rázem po třetině proudu (a i výkonu) navíc. A před (na) koleno už se nevyhrabe, pokud ho neodlehčíš. MPPT se toho kolena zdrží a tím z panelu neustále bere maximum, co dá.

[koob]

No já použil tento modul: http://www.ebay.com/itm/DC-DC-USB-0-9v- ... 2806759405

A při paralelní spojení 2 peltierů naměřil konečně obstojné hodnoty... Nějakých 0,5A při 5V na jednoduchém prototypu, což je v podstatě USB standard, takže spokojenost... Jen ještě řeším, jak dosáhnout toho, abych nepřesáhl těch 200 °C na teplé straně článku. Nejspíš použiji cca 5mm hliník a na to nějaký izolant... Ale jaký, to fak netuším...

[Olchor]

Ještě bys mohl vyzkoušet, kolik ten TEG dává při optimálním přizpůsobení. Změř napětí naprázdno a proud do zkratu, z toho spočítáš vnitřní odpor. Stejným odporem pak zatížíš článek ( bez měniče) a změříš výkon.

[Artaban001]

Zkoušeli jste někdo fotit nějakým digitálem oheň v krbu (třeba), nebo jakoukoliv žhavou plochu? - nevšimli jste si, že je nějak do fialova? nebo
jinak: Zkoušel jsem kdysi zapojit IR fotodiodu do série z LEDkou a připojit na 3V - 5V zdroj. Docela mě překvapilo, jak to dost citlivě reagovalo na plamen zapalovače (to jsem se inspiroval těma blikacíma svíčkama, co se rozblikají po zapálení). Jak je známo, tak křemíková technologie je nejcitlivější na infrazáření. No tak jsem vzal fotovoltaický panel a namířil ho na ohniště v krbu (i přes sklo) a voltmetr ukázal tolik, co na prudkým slunci. Což mezi námi bude dost silná konkurence "znásilňování chladících panelů" z ledniček. (TEG na tom bude možná líp, protože může pracovat při vyšších spádech teplot)
Ten můj amorfní ze světla, co prodávali v Albertovy (vrstva napařená na obyčejným skle) dával kolem 5V naprázdno. Krystalický by dal možná víc, i kdyby se dal před sklo, akorát by se musel chladit, aby jej sálavý teplo nepřehřívalo.

[samponek]

Mám zkušenost s červenýma ledkama v průhledným pouzdru, po připojení na 12V přestanou svítit a po třeba několika dnech v šuplíku mezi vyhořelýma součástkama začnou zase fungovat. Proč ?

[Artaban001]

Šampóne, proč to dáváš sem? tady se řeší výroba elektřiny z tepelnýho spádu..

[Janek5]

Taky na tom pracuju, dával mně jeden článek asi 300 mA na 5V, než jsem ho spálil kvůli špatnýmu chlazení... to bude fungovat!